Volfgang Chotek z Chotkova
Volfgang (Wolfgang) hrabě Chotek z Chotkova (Volfgang Maria Karel Vilém Bohuslav Josef říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína; 15. srpna 1860 Berlín, Německo – 10. prosince 1926 Linec, Rakousko) byl český šlechtic a rakouský státní úředník. Přes třicet let zastával funkce ve státní správě na různých místech Rakouska-Uherska, naposledy byl před zánikem monarchie dvorním radou místodržitelství v Horním Rakousku. Byl starším bratrem Žofie Chotkové a švagrem následníka trůnu Františka Ferdinanda, kteří byli zavražděni v Sarajevu.
| Volfgang hrabě Chotek z Chotkova | |
|---|---|
| Narození | 15. srpna 1860 Berlin  Prusko |
| Úmrtí | 10. prosince 1926 (ve věku 66 let) Linec  Rakousko |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | úředník |
| Choť | (1896) Anna Elisabeth von Künell (1871–1922) |
| Rodiče | Bohuslav Chotek z Chotkova a Vojnína (1829–1896) a Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova (1838–1886) |
| Rod | Chotkové z Chotkova |
| Příbuzní | Žofie Chotková a Marie Jindřiška Chotková z Chotkova (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kariéra
editovatPocházel z české šlechtické rodiny Chotků, narodil se v Berlíně v začátku otcovy diplomatické kariéry. Byl jediným synem z početného potomstva diplomata a politika hraběte Bohuslava Chotka (1829–1896), matka Vilemína (1838–1886) patřila k významné rodině Kinských.[1] Volfgang po absolvování gymnázia krátce sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. poručíka, v roce 1883 vstoupil do státních služeb jako konceptní praktikant u českého místodržitelství. V roce 1884 byl přidělen k okresnímu hejtmanství v Ústí nad Labem a téhož roku obdržel čestnou hodnost c. k. komořího. Od roku 1890 byl okresním komisařem na prezidiu českého místodržitelství, v letech 1893–1894 krátce pracoval na ministerstvu vnitra ve Vídni. V letech 1894–1895 byl místodržitelským tajemníkem u Zemské školní rady v Praze a poté v letech 1895–1899 okresním hejtmanem v Kraslicích. Mezitím byl v roce 1895 civilním komisařem během vojenských manévrů c. k. armády v jižních Čechách, v Kraslicích byl také komisařem spořitelny. V roce 1899 byl přeložen do Opavy, kde zastával funkci zemského vládního rady. V roce 1906 přešel do Lince, kde byl místodržitelským radou a později dvorním radou. Za zásluhy získal v roce 1911 Leopoldův řád. V roce 1917 byl penzionován a při té příležitosti obdržel Řád Františka Josefa.[2]
Rodina
editovatV roce 1896 se ve Vídni v katedrále sv. Štěpána oženil s Annou Elisabeth von Künell (1871–1922), dcerou inspektora C. k. jižní dráhy Karla von Künella. Manželství zůstalo bez potomstva.
Když koncem 19. století pronikly na veřejnost informace o vztahu jeho mladší sestry Žofie s následníkem trůnu arcivévodou Františkem Ferdinandem, byl Volfgang jako hlava rodiny vystaven tlaku ze strany císařského dvora, aby zabránil případnému sňatku. František Ferdinand si manželství s Žofií Chotkovou prosadil za cenu značných ústupků ohledně nástupnických práv. Při jejich svatbě 1. července 1900 v Zákupech byl Volfgang svědkem nevěsty.[3]
Další Volfgangova sestra Marie Pia (1863–1935) byla manželkou knížete Jaroslava Thun-Hohensteina, který byl později poručníkem nezletilých dětí zavražděného Františka Ferdinanda. Další sestra Karolína (1865–1919) se provdala za hraběte Leopolda Nostic-Rienecka. Leopold Nostic se po ovdovění podruhé oženil s Volfgangovou nejmladší sestrou Henriettou (1880–1964), která byla původně dámou ústavu šlechtičen v Praze a po roce 1914 vychovávala děti zavražděného následníka trůnu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, díl 12.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 373 ISBN 80-7185-157-4
- ↑ KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 278, 846 ISBN 978-80-88304-18-0
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin: Poslední Habsburkové na Zákupsku; Nymburk, 2006 s. 71, 75 ISBN 80-86757-49-8
Literatura
editovat- BERTENREINEROVÁ, Erika: Zakázaná láska u císařského dvora. František Ferdinand a Žofie z Hohenbergu, rozená hraběnka Chotková; Praha, 2012 304 s. ISBN 978-80-7222-865-2
- CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, NLN, 2008 757 s. ISBN 978-80-7106-977-5