Volby do shromáždění lidové západní Ukrajiny a západního Běloruska v roce 1939
Volby do shromáždění lidové západní Ukrajiny a západního Běloruska proběhly 22. října 1939 v rozporu s mezinárodním právem, jako pokus legitimizace připojení okupovaných území druhé polské republiky k Sovětskému svazu po invazi a okupaci Polska Rudou armádou v září 1939.
Právní základ
editovatDruhá republika a Sovětský svaz po 17. září 1939 byly země de facto ve válce, a sovětské úřady používaly okupaci pro trvalé změny právní a správní na území polského státu obsazeném SSSR. Což však bylo porušením mezinárodního práva, které je obsaženo v Haagské úmluvě z roku 1907, jenž v kapitole 46 jasně definuje práva okupačních úřadů: „Od chvíle skutečného předání moci z rukou legální vlády do rukou okupačních úřadů, je tento orgán povinen přijmout veškerá opatření, která v jeho silách, aby obnovil, a zajistil, pokud je to možné, veřejný pořádek a bezpečnost, při respektování, s výjimkou nezbytných případů, právních předpisů platných v této zemi.“
Přípravy
editovatJiž během invaze do Polska Rudá armáda na území, které okupovala, vytvořila „dočasné obvodní výbory“, jejichž působnost se shodovala s hranicemi předválečných polských vojvodství. Výbory byly složeny ze zástupců armádních důstojníků NKVD, a zástupců zaměstnanců a představitelů levicové inteligence. Dočasné výbory měly zformovat dělnické stráže pracující ve vesnicích a vytvořit rolnické výbory v celé zemi, aby předala místní vedení drobným zemědělcům.
Brzy poté sovětská vláda vytvořila administrativní síť založenou na okresních radách a výborech na všech úrovních. NKVD převzal také pravomoci vedení armády.
Po uzavření Německo-sovětské smlouvy o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie 28. září 1939, která vyznačila hranici obou okupačních mocností, politbyro ÚV KSSS(b) přijalo 1. 10. 1939 rozhodnutí o svolání zasedání národního shromáždění, Ukrajinského národního shromáždění ve Lvově a běloruského v Bialystoku, tato shromáždění byla určena k rozhodnutí o žádosti o anexi, vtělení těchto území (Ukrajiny a Běloruska) do Sovětského svazu. V původní verzi bylo plánem vytvoření Polského lidového shromáždění, ale od myšlenky bylo upuštěno, protože Lublin a východní Dolní Slezsko, které podle ustanovení prvního paktu Molotov–Ribbentrop měl okupovat Sovětský svaz, ale po 28. září patřil k německé okupační zóně (s výjimkou historických částí Mazovska bývalého území Lomza a Zambrów, které se nacházely v hranicích západního Běloruska).
Dne 7. října 1939 začala volební kampaň, jež byla ve skutečnosti jen propagandou totalitního státu, výsměchem demokracii. Probíhala pod heslem konfiskace pozemků, továren, bank a spojení těchto oblastí do SSSR. Kampaň samotná se odehrávala v atmosféře rostoucího teroru, masového zatýkání, obsazení místních volebních výborů uniformovanými důstojníky NKVD. Bylo možné hlasovat pouze pro předem určené kandidáty, členy komunistické strany.
Výsledky zfalšovaných voleb ukazují účinnost stalinistického zřízení – podle oficiálních údajů na západní Ukrajině se zúčastnilo 92,83 % z voličů, zatímco v západním Bělorusku 96,7 %. Komunistické kandidáty podporovalo tak více než 90 % hlasů.
V některých okresech (v 11 na Ukrajině a ve dvou v Bělorusku) byli nicméně kandidáti tak nepopulární, že bylo nutné provést opakované hlasování – nikdo z kandidátů neobdržel nadpoloviční podporu.
Lidové shromáždění
editovatTímto způsobem zvolení poslanci vytvořili Západoukrajinské lidové shromáždění, které se konalo ve Lvově 26. až 28. října 1939, a Lidové shromáždění západního Běloruska, které bylo svoláno do Bialystoku na 28. až 30. října.
Zasedání ve Lvově zahájil jako nejstarší prof. Kyryl Studynskyj a v Bialystoku rolník Stepan Strug. Západoukrajinské lidové shromáždění schválilo 27. října usnesení, který prohlásilo:
Ukrajinský lid byl v bývalém polském státu byl odsouzen k zániku ... polští páni dělali vše pro asimilaci ukrajinského obyvatelstva, zakázali používání ukrajinštiny a nahradili je řečí dobytka a rolníků... Rudá armáda plní vůli velkých sovětských lidí, pracující masy napřáhly pomocnou ruku západní Ukrajině a osvobodili ji z područí polských kapitalistů a vlastníků půdy.
Lidové shromáždění západní Běloruska se konalo pod heslem „Smrt bílému orlovi“.[1]
Oba dva tyto orgány okupační moci schválily sovětské zřízení moci v okupovaných oblastech, vykonávané radou delegátů. Následně byla podána žádost Nejvyššímu sovětu o zahrnutí těchto území (anexi) jako Ukrajinské sovětské socialistické republiky a Běloruské sovětské socialistické republiky do SSSR. Po vyhlášení konfiskace pozemků bez náhrady, budov, zvířat a kostelů, byla půda rozdána drobným zemědělcům a bezzemkům. Znárodněné byly také banky a větší průmysl. Den 17. září byl ustanoven jako národní svátek.
Efekty
editovatPrezídium Nejvyššího sovětu Ukrajiny připojilo území Západní Ukrajiny jako Ukrajinskou SSR 1. listopadu 1939, a západní Bělorusko jako BSSR 2. listopadu 1939. Dekret prezidia Nejvyššího sovětu o BSSR v Minsku dne 14. listopadu 1939 byly zahrnuty do regionu BSSR vojvodství bialystocké a nowogródské. 15. listopadu politbyro Ukrajinské SSR v Kyjevě přijalo usnesení o začlenění Volyně a východní Haliče do Ukrajinské SSR.
29. listopadu 1939 prezidium Nejvyššího sovětu SSSR přijalo vyhlášku, podle které se polští občané žijící na území západní Ukrajiny a Běloruska automaticky stávají občany SSSR. Také vydala povinnost vlastnit pasy SSSR těm občanům druhé republiky, kteří se v důsledku války ocitli v těchto oblastech. Akce spojené s touto registrací se stal základem pro další policejních represí NKVD (včetně masových deportací v roce 1940).
Těmito akty Rusko porušilo Haagskou úmluvu IV (1907), kterou ratifikovalo. Tyto úkony proto nebyly uznány jak ze strany Polské exilové vlády, Spojenců a třetích zemí (neutrálních) po dobu trvání druhé světové války. Nejméně od června 1941 se Sovětský svaz trvale dovolával u Velké Británie a Spojených států na konání „voleb“, jako hlasování populace (referendum) na území okupovaných od sovětské invaze do Polska, ohledně platnosti začlenění těchto oblastí do SSSR.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Wybory do Zgromadzeń Ludowych Zachodniej Ukrainy i Zachodniej Białorusi 1939 na polské Wikipedii.
- ↑ Dokumenty i materiały do historii stosunków polsko-radzieckich, t. VII, s. 198-204