Wikipedie

Vojtěch Kučera (1891)

vězeň nacismu, nar. 1891-12-23

Vojtěch Kučera (23. prosince 1891 Plzeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář, podporovatel výsadků Anthropoid, Silver A a Out Distance v rámci operace Canonbury.

Vojtěch Kučera
Narození23. prosince 1891
Plzeň
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 50 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
BydlištěResslova 220/4, Plzeň
Povoláníobchodník s oděvní konfekcí
Domovské městoPlzeň
Znám jakopodporovatel Operace Anthropoid
Operace Silver A
Operace Out Distance
ChoťMarie Kučerová, roz. Sedláková (1900–1942)
DětiVěra Kučerová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Vojtěch Kučera se narodil 23. prosince 1891 v Plzni do rodiny Vojtěcha Kučery staršího a Alžběta Kučerové, rozené Štemberové.[1] Po první světové válce se v rámci 4. plzeňského pluku "Stráž svobody" zúčastnil bojů na Slovensku.[2] Dne 6. dubna 1922 se oženil v arciděkanském kostele v Plzni s Marií Kučerovou, rozenou Sedlákovou (* 23. listopadu 1900 Plzeň) a 15. června 1923 se manželům narodila dcera Věra Kučerová.[3] Po demobilizaci pracoval jako obchodník s konfekcí, byl členem Sokola.[2] Rodina Kučerových bydlela v přízemním bytě v Plzni v Resslově ulici 220/4.

Odboj a pomoc parašutistům

editovat

Vojtěch Kučera se i s rodinou zapojil do odbojového hnutí již v roce 1939. V rámci Obrany národa (ON) pomáhal svému švagrovi Josefu Sedlákovi (* 12. prosince 1898) svým dodávkovým vozem odvážet a ukrývat zbraně z plzeňských kasáren.[1][4] Jeho dalším spolupracovníkem z Obrany národa byl mjr. Jaroslav Metlický (* 25. června 1893).[1][5] Byl rovněž napojen na Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) přes konstruktéra zbrojního oddělení ve Škodovce, Václava Honomichla ze skupiny "Vašek-Čeněk".[2] Byl blízkým spolupracovníkem vrchního kriminálního inspektora Václava Krále a policejního inspektora Jana Bejbla, starosty obce Radobyčice Karla Baxy, znal se s Aloisií Hrdličkovou[1] a rodinou Marie Moravcové z Prahy.[4]

Vojtěch Král s rodinou pomáhal při organizaci operace Canonbury. Během dubna 1942, kdy vrcholily přípravy na akci, bydleli parašutisté Jan Kubiš, Adolf Opálka, Josef Valčík a Karel Čurda u Kučerových. Dcera Věra doprovázela se svou kamarádkou Marií Žilanovou parašutisty po městě a účastnila se průzkumu terénu pro rozdělání signálních ohňů. Byla rovněž přítomna přípravám podpálení stohu u Goldscheidrovy továrny.[6][7]

Po nezdaru celé operace se parašutisté přesunuli zpět do Prahy, kde 27. května 1942 Gabčík s Kubišem provedli útok na Reinharda Heydricha.

Zatčení, smrt

editovat

Po zradě Karla Čurdy, který se sám přihlásil na gestapu 16. června 1942, začalo gestapo postupně zatýkat spolupracovníky a podporovatele parašutistů. Vojtěch Kučera s manželkou a dcerou byli zatčeni již 17. června 1942. Z policejní vazby v Praze byli převezeni do Malé pevnosti Terezín a v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Dne 22. října 1942 je čekal transport do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli dne 24. října 1942 popraveni zastřelením společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Připomínka

editovat
  • Jeho jméno (Kučera Vojtěch * 23. 12. 1891), jméno jeho manželky (Kučerová Marie roz. Sedláková * 23. 11. 1900) a dcery (Kučerová Věra * 15. 6. 1923) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[8][9]
  • Jeho jméno, jméno maželky a dcery jsou uvedena na pamětní desce v Plzni, Resslova 202/4. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje manželé Marie KUČEROVÁ, Vojtěch KUČERA a dcera Věra KUČEROVÁ. Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE při operaci CANONBURY. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu".[10]

Galerie

editovat
  •  
    Dcera Věra Kučerová
  •  
    Manželka Marie Kučerová
  •  
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
  •  
    Pamětní deska na domě, kde Kučerovi bydleli – Resslova 202/4, Plzeň

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, o.p.s 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  3. ↑ Příběh rodiny Kučerových : Mauthausen. mauthausen.webnode.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  5. ↑ MJR. Metlický Jaroslav - Hrdinové války. www.hrdinovevalky.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Místa Paměti národa. www.mistapametinaroda [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ "Milá Máničko," napsal mladé dívce parašutista Kubiš čtrnáct dnů před atentátem. Aktuálně.cz [online]. 2017-05-12 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pomník Obětem 2. světové války - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pamětní deska rodina Kučerova - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav; ŠUSTEK, Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu - 2. opravené a doplněné vydání.. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7. 
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Praha 2021, Doplněné vydání.: Centrum české historie, o.p.s ISBN 978-80-88162-22-3. 
  • ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia ISBN 978-80-200-2555-5. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojtěch_Kučera_(1891)&oldid=24721065“