Vodní stráž (také Československá vodní stráž[1]) byla složka veřejné stráže v letech 19742002, jejíž členové byli považování za veřejné činitele při úkolech ochrany vod a vodních toků.[2] Členy byli většinou pracovníci podniků povodí, úpraven vody či hrázní.[3][4]

Vodní stráž byla poprvé zmíněna v § 23 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství,[5] avšak dle prováděcího předpisu vznikla 17. května 1976 (s účinností od 1. 1. 1977) vyhláškou MLVH ČSSR 99/1976 Sb. Jejím cílem byla ochrana vod, vodních toků a vodohospodářských děl.[2]

Pravomoci a fungování

editovat

Stráž byla ustanovována na základě žádosti majitelů a správců vodních děl a toků, případně místních organizací okresními národními výbory, v Praze pak NV hl. m. Prahy. Členem se mohla stát pouze osoba starší 21 let, oddaná socialistickému společenskému zřízení, osoba bezúhonná, tělesně i duševně způsobilá k výkonu této funkce, požívající všeobecné vážnosti a důvěry, která zná povinnosti a práva vodní stráže a složila předepsaný slib. Člen stráže při uvedení do služby získal osvědčení a služební odznak. MLVH mohlo pro vodní stráž zavést stejnokroj[2]; jsou informace o zelených uniformách s modrými výložkami a vlnkou ve znaku.[4]

Mezi pravomoci stráže patřilo především hlídání dodržování nařízení a vyzývání k nápravě (typicky zákaz vstupu do ochranných pásem vodních zdrojů), zadržování a ztotožňování osob a ukládání blokových pokut do 100 Kčs (v roce 1977).[2] Měla pravomoc vstupovat na cizí pozemky a požadovat součinnost od bezpečnostních složek (SNB, resp. PČR nebo obecní policie).[6] Neměla však právo na použití zbraně.[7]

V roce 1978, tedy při vzniku vodní stráže, bylo v Povodí Odry jmenováno 55 pracovníků do strážní funkce; další rok přibylo dalších 38 pracovníků. K 31. prosinci 1982 tak evidovalo Povodí Odry 115 svých pracovníků, kteří jsou členy vodní stráže, kteří za tři roky (1980 až 1982) provedli 1374 zásahů a udělili pokuty za 8 500 Kčs.[8] V okresu Sokolov měla v roce 1985 okresní vodní stráž na 30 členů.[9]

Po celou dobu existence ale stráž bojovala s neznalostí své existence ze strany obyvatel.[4]

Služební odznak vodní stráže ČSSR

editovat

Služební odznak byl kovový ve tvaru elipsy, v jejímž středu byl umístěn státní znak ČSSR. Výška státního znaku je 5 cm a šířka 3,7 cm. V horní části obvodového pásu odznaku byl nápis VODNÍ STRÁŽ, ve spodní části odznaku vyražené číslo.

Slib člena vodní stráže

editovat

Slib dle vyhlášky 99/1976 Sb.: "Slibuji, že jako vodní stráž budu chránit zájmy Československé socialistické republiky a že budu s největší péčí vykonávat ve stanoveném rozsahu ochranu vod, vodních toků, popřípadě vodohospodářských děl, že při své činnosti budu dodržovat právní předpisy a že nepřekročím oprávnění vodní stráži příslušející."[2]

Slib dle zákona 130/1974 Sb. ve znění od 1. ledna 2001: "Slibuji, že jako vodní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany vod, vodních toků a ochrany vodohospodářských děl, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející vodní stráži."[5]

Zatímco pro ostatní veřejné stráže byly v roce 2000 nebo 2001 vydány nové vyhlášky, vodní stráže se to netýkalo.[10] Existence vodní stráže byla ukončena v souvislosti s účinností zákona č. 254/2001 Sb. Zákon o vodách, a to od 1. 1. 2002.[5]

Reference

editovat
  1. Pravda: List Československé komunistické strany - odbočka Plzeň. Plzeň: Tiskařské a nakladatelské družstvo Pravda, 30.8.1979, 60(204), s. 4. ISSN 1803-1633. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7e2734f0-23cc-11e9-90cf-5ef3fc9bb22f
  2. a b c d e 99/1976 Sb. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky ze dne 17. května 1976 o vodní stráži
  3. Průboj: krajský týdeník KSČ Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: KV KSČ Ústí nad Labem, 9.-10.9.1978, 30(213), s. 8. ISSN 1804-5782. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5d968280-2161-11e9-b427-005056827e51
  4. a b c Pravda: List Československé komunistické strany - odbočka Plzeň. Plzeň: Tiskařské a nakladatelské družstvo Pravda, 28.10.1982, 63(256), s. 3. ISSN 1803-1633. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b034c3e0-2a02-11e9-bd2c-5ef3fc9bb22f
  5. a b c Zákon č. 130/1974 Sb. Zákon České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů
  6. ŠILAR, Jiří a Antonín BÖHM. Vodní zákon a souvisící předpisy. Praha: SZN, 1977, s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:688f7750-99d3-11e5-be6a-001018b5eb5c
  7. Obrana lidu: list Československé armády. Praha: Magnet-Press, 15.7.1978, 37(28), s. 11. ISSN 0231-6218. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5a4adc70-ada7-11e9-b12e-5ef3fc9ae867
  8. ŽENATÝ, Pavel, Jiří MANÍČEK a Leopold ZUBEK. Povodí Odry. Ostrava: Povodí Odry, 1984, s. 90. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a2972fa0-5178-11e4-b90d-5ef3fc9bb22f
  9. BLECHA, Václav a František MARTINEC. Zkušenosti a perspektivy v péči o životní prostředí v ČSR, Díl 1: Zkušenosti. Praha: SNTL, 1985, s. 94. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:74e56d00-cea3-11e2-a958-005056825209
  10. Večerník - Praha: list všech Pražanů. Praha: Pragoprint, 2000(176), s. 8. ISSN 1210-1117. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:756e5580-3cae-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f