Úřední osoba

právní pojem

Úřední osoba je právní pojem, zavedený českým trestním zákoníkem pro určité kategorie profesí a ústavních činitelů vykonávajících veřejnou moc, kterým je prostřednictvím tohoto zákona poskytována určitá ochrana a zároveň vyžadována zvláštní odpovědnost. Trestá se tak jak násilí proti úřední osobě[1] nebo vyhrožování jí,[2] ale zároveň i pokud by svou pravomoc zneužila.[3] Vždy se ovšem vyžaduje, aby takový případný trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností. Osoba jiného státu nebo mezinárodní organizace v podobném postavení se považuje za úřední osobu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva.[4]

Pojem úřední osoby od roku 2010 nahradil dřívější označení veřejný činitel.[5]

Pojem úřední osoba však používají i jiné právní předpisy. Například správní řád za úřední osobu považuje každou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.

Jednotlivé úřední osoby

editovat

Úřední osobou v České republice je:[4]

Reference

editovat
  1. § 325 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TrZ“).
  2. § 326 TrZ.
  3. § 329 TrZ.
  4. a b § 127 TrZ.
  5. § 89 odst. 9 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
  6. Tisková zpráva Nejvyššího soudu k právnímu postavení vykonavatele soudního exekutora jako úřední osoby ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zákoníku [online]. Nejvyšší soud České republiky, 2015-11-24 [cit. 2015-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-25. 

Literatura

editovat
  • FRYŠTÁK, Marek; KUCHTA, Josef; PROVAZNÍK, Jan; ČEP, David. Postavení úřední osoby v trestním právu. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 312 s. ISBN 978-80-7552-622-9.