Telč-Vnitřní Město

Telč-Vnitřní Město
	Náměstí Zachariáše z Hradce
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Telč
Okres	Jihlava
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′ s. š., 15°27′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	260 (2021)
Katastrální území	Telč (20,49 km²)
PSČ	588 56
Počet domů	111 (2011)
	Telč-Vnitřní Město
Další údaje
Kód části obce	412376
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Telč-Vnitřní Město (německy Innenstadt) je část města Telče, zaujímá jeho historické jádro. V Telči-Vnitřním Městě je soustředěna většina nejvýznamnějších telčských pamětihodností, a proto právě na jeho území leží telčská městská památková rezervace od roku 1992 zapsaná na seznamu UNESCO.

Poloha

Jak název napovídá, leží zhruba uprostřed města. Severně až severovýchodně od Telče-Vnitřního Města, za Štěpnickým rybníkem, se nachází část Telč-Štěpnice, východně až jihovýchodně leží Telč-Podolí, zhruba jihozápadním až jihovýchodním směrem leží Telč-Staré Město, od Telče-Vnitřního Města oddělena Ulickým rybníkem, od Podolí rybníkem Staroměstským. Pouze na západě je Telč-Vnitřní Město propojena s nezastavěným územím zámeckého parku.

Ústředním prostorem telčského vnitřního města i města Telče jako celku je rozlehlé náměstí Zachariáše z Hradce ležící zhruba na půdorysu protáhlého trojúhelníka, jehož delšími stranami jsou strana severovýchodní a jihozápadní, nejkratší je strana jihovýchodní. Zhruba v západní čtvrtině náměstí (a na západně navazujícím náměstí Jana Kypty stojí většina vrchnostenských a církevních staveb, jinde převažují historické měšťanské domy, většinou štítově orientované s podloubím. Parcely severovýchodní strany náměstí Zachariáše z Hradce přímo sousedí se Štěpnickým rybníkem (resp. zámeckým parkem v západní části), obdobně za krátkou jihovýchodní stranou se nacházel již hradební příkop, mezi jihozápadní stranou náměstí a Ulickým rybníkem se nachází ještě jedna souběžná ulice (v západní části nazvaná Seminářská, ve východní Hradební). Historická zástavba je intaktně dochována a patří k nejcennějším památkovým celkům ve střední Evropě.

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel Vnitřního Města^[3]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1238	5116	1337	1086	1005	4354	722	4181	5047	855	427	389	293

Pamětihodnosti

Kostely

Kostel svatého Jakuba Staršího – Původně gotický ze 14. století, později několikrát přestavován a upravován, naposledy v roce 1892. Klenby dvoulodí jsou z 15. století.
Kostel Jména Ježíš – Představuje barokní jezuitskou stavbu z roku 1667, postavenou pravděpodobně podle projektu G. D. Orsiho. Na kostel navazuje budova jezuitské koleje z let 1651 až 1654.
Kostel svatého Ducha – Jakožto pozdně gotická stavba je připomínán v roce 1486. Přilehlá pozdně románská věž pravděpodobně z 1 poloviny 13. století mohla být věží hypotetického předchůdce tohoto kostela, je však možné, že měla strážní funkci.
Konvikt svatých Andělů
Kostel svaté Anny

Zámek

Telčský zámek zaujímající severozápadní cíp telčského historického jádra je cenná rozsáhlá renesanční stavba jen nepatrně poznamenaná pozdějšími úpravami. V její hmotě se zachovala značná část zdiva původního gotického hradu, který nynější stavbě předcházel. Zámek je národní kulturní památkou.

Radnice

Prvně se připomíná v roce 1443, její nynější podoba je renesanční z let 1573 až 1574. Její průčelí vrcholí (stejně jako průčelí několika měšťanských domů) atikou zakončenou cimbuřím.

Kašny

Kašna blíže k zámku se sochou svaté Markéty je z roku 1616 a byla upravena v roce 1717, druhá kašna je z roku 1827.

Mariánský sloup

Barokní mariánský sloup z roku 1718 od sochaře Davida Liparta z Brtnice

Měšťanské domy

Telčské měšťanské domy zachovávají původní gotickou parcelaci městského areálu. Původní zástavba byla dřevěná, první kamenné domy se začaly objevovat v průběhu 14. století. K největšímu rozvoji výstavby došlo za Zachariáše z Hradce, tvářnost náměstí pak z větší části dotvořily barokní přestavby a úpravy, na několika fasádách se podepsal klasicismus a empír. Pozdější přestavby byly spíše výjimečné. Většina domů tak dodnes má památkový charakter. Patří mezi ně Telčský dům, dům U Šeniglů a další.

Pohled na Vnitřní Město přes Ulický rybník
Náměstí Zachariáše z Hradce, vlevo kostel Jména Ježíš, vpravo zámek
Horní brána, vlevo kostel svatého Ducha
Pohled na zámek ze zámeckého parku

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96-5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Telč-Vnitřní Město na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Telč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Telč-Vnitřní Město v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[czso-3] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96-5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.

[1]

[2]

[3]