Kostel svaté Anny (Telč)
Kostel svaté Anny je římskokatolický chrám ve městě Telč v okrese Jihlava. Nachází se východně od Vnitřního Města u Štěpnického rybníka, v areálu nového hřbitova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svaté Anny v Telči | |
---|---|
Kostel svaté Anny | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Jihlava |
Obec | Telč |
Souřadnice | 49°11′2,4″ s. š., 15°27′27,72″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | telčský |
Farnost | Telč |
Užívání | filiální |
Zasvěcení | svatá Anna |
Architektonický popis | |
Architekt | Antonio Scotti |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1695 – 1698 |
Další informace | |
Ulice | Svatoanenská |
Kód památky | 15861/7-5258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je filiálním kostelem telčské farnosti.
Historie
editovatO vybudování nového hřbitova bylo rozhodnuto v roce 1672, kdy došlo k uzavření starého hřbitova, jenž se nacházel u farního kostela svatého Jakuba Staršího. K postavení kostela svaté Anny pak došlo v letech 1695–1698 a finančně se na stavbě podíleli místní jezuité. Realizaci provedli stavitel Antonio Scotti a zednický mistr Lorenc za pomoci dalších devíti osob.
Výzdoba
editovatV průčelí kostela se ve výklencích nachází sochy svatého Valentina a svatého Mikuláše, jejichž autorem byl David Lipart. Před vchod na hřbitov pak byla umístěna socha svatého Donáta.
Co se týká vnitřního vybavení kostela, tak na hlavním oltáři se nachází obraz s vyobrazením Panny Marie a svaté Anny, jehož doplňuje sloupoví a figury světců a světic. Předlohou byl pravděpodobně obraz od Antona Rondeze z roku 1720. Dále jsou zde oltáře svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého, které byly vytvořeny někdy na přelomu 17. a 18. století. Na nich sloupoví a postavy svatých doplňují rostlinné motivy. Dále se zde nachází boční oltář Panny Marie Bolestné, na němž se podílel řezbář Štěpán Pagan z Třebíče. Také je zde umístěna jediná dochovaná ukázka řezbářství ve středověku na území Telče, kterou je socha svatého Jana Evangelisty z roku 1420, vytvořená pravděpodobně v tzv. krásném slohu. Kazatelna byla do kaple přenesena roku 1892 z kostela sv. Jakuba.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-02]. Identifikátor záznamu 126378 : Kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
editovat- GORYČKOVÁ, Naděžda; BLÁHA, Jiří; BLÁHOVÁ, Lucie; DOSTÁLOVÁ, Jana; INDROVÁ, Martina. Průvodce architekturou Telče. Telč Architecture Guide. Příprava vydání Naděžda Goryčková. Praha: Národní památkový ústav, generální ředitelství, 2015. 368 s. ISBN 978-80-7480-035-1. S. 209–211. (česky a anglicky)
- Josef Hrdlička, Markéta Marková, Telč. Památky ve městě a okolí. Havlíčkův Brod: 1996
- Josef Rampula, Hřbitovní kostel svaté Anny v Telči, rukopis
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons
- Pravidelné bohoslužby v kostele
- Kostel sv. Anny a přilehlý hřbitov na webu projektu Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši