Wikipedie

Vladimir Semjonovič Antoščenkov

ruský architekt a fotograf

Vladimir Semjonovič Antoščenkov (2. září 1933, Leningrad, SSSR – 30. května 2024 Rusko) byl ruský architekt, umělecký fotograf, teoretik urbanismu a sochař.

Vladimir Semjonovič Antoščenkov
Narození2. září 1933
Petrohrad
Úmrtí30. května 2024 (ve věku 90 let)
Povoláníarchitekt, sochař a fotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Elegantní forma, trojrozměrný umělecký objekt, plastová socha, Petrohrad

Životopis

editovat

Vladimir Semjonovič Antoščenkov se narodil 2. září 1933 v Leningradu do dělnické rodiny. Jeho otec byl Semjon Fedorovič, matka Tamara Aleksandrovna. Během Velké vlastenecké války byl evakuován do města Čeljabinsk. V roce 1951 absolvoval s vyznamenáním střední školu N199 v Leningradu. V letech 1951–1957 studoval a s vyznamenáním, promoval na Fakultě architektury Leningradského stavebního institutu (LISI, nyní SPBGASU). V letech 1957–1959 pracoval jako architekt v Projektovém ústavu Lengiprogor, kde dokončil řadu projekčních prací a úspěšně se účastnil architektonických soutěží. V roce 1959 nastoupil na denní postgraduální studium na LISI, obor městské plánování. V roce 1964 obhájil disertační práci pod vedením prof. Vitmana V. A. na téma: "Trasy pohybu v obytných oblastech." V roce 1962 se stal asistentem, od roku 1973 působil jako docent katedry urbanismu LISS. V letech 1969–1972 pracoval na problémech urbanistické technologie, získal 4 autorská práva na vynálezy; zařízení pro kreslení perspektivy bylo vystaveno na Výstavě hospodářských úspěchů SSSR ; účastnil se zakázkových soutěží na urbanistická témata. Více než 30 let byl vedoucím cvičné dílny. V letech 1961–1991 působil jako vědecký ředitel vědecko-metodologického výzkumu problémů architektonické pedagogiky, vedeného na katedře městského plánování. Je autorem více než 30 vědeckých a metodologických publikací.

Zemřel 30. května 2024 ve věku 90 let.[1]

Dílo

editovat
  • vědecké a metodologické problémy školení architektů;
  • principy interaktivního učení;
  • tvarosloví architektonických forem;
  • fotografie architektury;

V letech 1995–2012 více než 15 let vedl katedru městského plánování na Petrohradské univerzitě SPGASU (Katedra urbanismu a designu městského prostředí). V roce 1974 začal studovat fotografii a vytvořil první sérii fotografií o Leningradu. První samostatnou výstavu měl v Domě architektů. V roce 1986 se k fotografii vrátil a vydal několik publikací v časopisech (včetně Sovětskoje foto). Zúčastnil se celosvazové výstavy architektonické fotografie a stal se členem leningradského sdružení „Fotocentr“. V roce 1994 vstoupil do Svazu ruských fotografů. Je autorem architektonických kompozic známých ruským tiskem a uměleckými kritiky.

Vědecké zájmy

editovat
  • 1989 – Laureát All-Union Review za nejlepší fotografii architektonického díla
  • Čestný diplom za nejlepší černobílou kolekci v soutěži „Northern Palmyra-2000“
  • 2000 – Vítěz soutěže „Litinový vzor pro vaše ploty“
  • 2003 – Mezinárodní výstava „Sibiřské bienále“. Zvláštní porota a cena Kodak
  • 2012 – Antsiferovova cena, zvláštní diplom za sérii fotoalb věnovaných Petrohradu[2]
  • 2016 – Univerzita průmyslových technologií a designu a St. Petersburg Union of Designers, „Master and Apprentice. Levels of Mastery“ 1. místo
  • 2018 – Čestný člen Svazu fotografů Ruska[3]

Dílo

editovat

Autorovo dílo se nechází ve sbírkách:

Ocenění

editovat

Díla Vladimíra Semjonoviče Antoščenkova byla prezentována na 35 samostatných výstavách v Rusku, USA, Anglii, Německu, Finsku a Indii.

2011

  • Muzeum a výstaviště ROSFOTO. Město jsou lidé. Vladimír Antoščenkov.[4]
  • Svaz fotografů Ruska. Vladimír Antoščenkov.[5]

2012

  • Centrum fotografie bratří Lumierů. Moskva. Městská klasika. Vladimír Antoščenkov.[6]
  • Centrum fotografie bratří Lumierů. Moskva. Artefakty. Vladimír Antoščenkov.[7]

2018

  • LISI (SPbGASU). Oddělení územního plánování. Vladimír Antoščenkov.[8]
  • Muzeum a výstaviště ROSPHOTO. Vladimír Antoščenkov.[9]
  • Muzeum současného umění Erarta. Petrohrad. Vladimír Semenovič Antoščenkov. O umělci. Životopis.[10]
  • Rozhovor s fotografem Vladimirem Antoščenkovem: o jeho práci ao výstavě „Vybrané fotografie“ v muzeu Erarta. 2017.[11]
  • Svaz fotografů Ruska. Osobnosti. Vladimiru Antoščenkovovi je 85 let.[12]

Účast na kolektivních výstavách

editovat

Vladimir Antoščenkov se zúčastnil více než 62 výstav v Rusku, USA, Francii, Holandsku, Japonsku a Rakousku.

Samostatné výstavy

editovat
  • Antoščenkov V. S Něco o Petrohradu. Petrohrad, Svatoslav, 2005.
  • Antoščenkov V. S Neopakovatelný Petrohrad. Petrohrad, Svatoslav, 2005.
  • Antoščenkov V. S Život sochy ve městě: fotoalbum. Petrohrad, Ruská sbírka, 2008.
  • Antoščenkov V. S Architektura Petrohradu. 20. století. Fotoalbum. Petrohrad, 2008.
  • Antoščenkov V. S. Petrohradská Poezie. Fotoalbum. Petrohrad, Ruská sbírka, 2009.
  • Antoščenkov V. S. Život rostlin ve městě. Fotoalbum. Petrohrad, 2009, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S. Střechy Petrohradu. Fotoalbum. Petrohrad, 2010, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S Cihlový Petrohrad. Fotoalbum. Petrohrad, 2010, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S Zimní Petrohrad. Fotoalbum. Petrohrad, 2011, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S Petrohradské dvory. Fotoalbum. Petrohrad, 2011, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S. Neseriózní Petrohrad. Fotoalbum. Petrohrad, 2011, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S. Fauna Petrohradu. Fotoalbum. Petrohrad, 2014, Něvskij rakurs.
  • Antoščenkov V. S Vybrané fotografie. Fotoalbum. Petrohrad, 2018: Něvskij rakurs.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антощенков, Владимир Семёнович na ruské Wikipedii.

  1. ↑ 30 мая 2024 года умер Владимир Семенович Антощенков [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Анциферовская премия 2012 [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-09. 
  3. ↑ Профиль Антощенкова Владимира [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-01. 
  4. ↑ РОСФОТО Город — это люди. rosphoto.org [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ ВЫСТАВКА ВЛАДИМИРА АНТОЩЕНКОВА В ПЕТЕРБУРГЕ. www.photounion.ru [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.lumiere.ru/exhibitions/archive/id-100/
  7. ↑ http://www.lumiere.ru/events/id-65/
  8. ↑ https://www.spbgasu.ru/Universitet/Vuz_v_licah_2/nameА/id12/
  9. ↑ Авторы Владимир Антощенков. rosphoto.org [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Владимир Антощенков. www.erarta.com [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (rusky) 
  11. ↑ ЭРАРТА. Владимир Антощенков. Интервью в Эрарте. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. ↑ ПОЗДРАВЛЯЕМ ВЛАДИМИРА СЕМЕНОВИЧА АНТОЩЕНКОВА!. www.photounion.ru [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Hutsol O. F. Antoščenkov V. S. Básně a fotky – Petrohrad, Čistyj list, 2005
  • Hutsol O. F. Antoščenkov V. S. Básně a fotky 2 – Petrohrad, Něvskij rakurs, 2018
  • Antoščenkov V. S. Dymnikov A. Sochy žen v prostoru Petrohradu. Petrohrad, Něvskij rakurs, 2018
  • Antoščenkov V. S. Jakuševa-Sorensen T., Město pro dva. Lety na pozadí města - Petrohrad, Premium Press, 2019
  • Antoščenkov V. S. Jakuševa-Sorensen T., Město pro dva. Na cestách lásky a odloučení - Petrohrad, Premium press, 2019
  • Antoščenkov V. S. Urbanistické plánování starověkého světa. L., 1981
  • Antoščenkov V. S. Základy morfologické analýzy architektonické kompozice. L., 1985
  • Antoščenkov V. S. Architektonická analýza. L., 1991
  • Antoščenkov V. S. Urbanistické plánování starověkého Řecka, starověkého Říma a starověké Ameriky. Petrohrad, 1996

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimir_Semjonovič_Antoščenkov&oldid=24050920“