Vláda Richarda Bienertha
Vláda Richarda Bienertha byla předlitavská vláda, úřadující od 15. listopadu 1908 do 28. června 1911. Sestavil ji Richard von Bienerth-Schmerling poté, co skončila předchozí vláda Maxe Becka.[1]
Dobové souvislosti a činnost vlády
editovatVláda Richarda Bienertha nastoupila v situaci, kdy již v Předlitavsku platilo všeobecné a rovné volební právo, na jehož základě proběhly volby do Říšské rady roku 1907. Jejich výsledkem byl ovšem roztříštěný parlament s mnoha stavovskými a etnickými frakcemi, v němž musela předchozí vláda Maxe Becka složitě manévrovat a v roce 1908 skončila kvůli ztrátě parlamentní podpory, zejména od vlivného klubu německých křesťanských sociálů.[2]
Zatímco Max Beck se snažil svůj kabinet obsadit parlamentními politiky, Bienerthova vláda byla koncipována jako úřednická. Zasedali v ní jako ministři-krajané jen tři zástupci parlamentních frakcí. Mnohé rezorty byly obsazeny jen provizorně, vysokými ministerskými úředníky. Kladla si za cíl nadstranickou (nepolitickou) politiku a překlenutí rozporů v politickém životě Předlitavska.[3] Kabinet měl konzervativní orientaci s větším podílem šlechtických reprezentantů.[4]
Dlouhodobě se ovšem potýkal (stejně jako většina předchozích vlád) s obstrukcemi, zejména českých poslanců parlamentu. V únoru 1908 proto Bienerth inicioval dočasné uzavření Říšské rady i českého zemského sněmu (v Praze dokonce vyhlášeno stanné právo[3]) a následně provedl rekonstrukci vlády, do níž povolal i některé politické ministry. Během mezinárodní krize okolo Rakousko-Uherské anexe Bosny a Hercegoviny se mu nicméně podařilo prosadit v parlamentu důležité zákony související s financováním armády (a při tomto hlasování se česká opozice rozštěpila). V únoru 1909 znovu odstavil Říšskou radu od fungování, když ji čeští poslanci opětovně zablokovali obstrukcemi při projednávání jazykových a územněsprávních zákonů pro Čechy. V říjnu 1910 rezignovali na vládní posty oba čeští ministři. V polovině roku 1910 se vláda potýkala s další významnou krizí, když jí loajalitu vypověděl Polský klub. V prosinci 1910 proto Bienerth nabídl rezignaci. Setrval ale v úřadu ještě několik dalších měsíců. Po volbách do Říšské rady roku 1911, v nichž vládní tábor ztratil většinu (zejména propad českých i německých klerikálních stran), definitivně ukončil své působení v čele předlitavské vlády.[5][4][6]
Složení vlády
editovat| Resort | Ministr | Nástup do funkce | Konec funkce |
|---|---|---|---|
| ministerský předseda | Richard von Bienerth | 15. listopadu 1908 | 28. června 1911 |
| ministr vnitra | Guido von Haerdtl | 15. listopadu 1908 | 9. ledna 1911 |
| ministr vnitra | Max Wickenburg | 9. ledna 1911 | 28. června 1911 |
| ministr financí | Adolf von Jorkasch-Koch (správce) | 15. listopadu 1908 | 10. února 1909 |
| ministr financí | Leo von Bilinski | 10. února 1909 | 9. ledna 1911 |
| ministr financí | Robert Meyer | 9. ledna 1911 | 28. června 1911 |
| ministr kultu a vyučování | Josef Kaněra (správce) | 15. listopadu 1908 | 10. února 1909 |
| ministr kultu a vyučování | Karl von Stürgkh | 10. února 1909 | 28. června 1911 |
| ministr spravedlnosti | Robert von Holzknecht (správce) | 15. listopadu 1908 | 10. února 1909 |
| ministr spravedlnosti | Viktor von Hochenburger | 10. února 1909 | 28. června 1911 |
| ministr obchodu | Viktor Mataja (správce) | 15. listopadu 1908 | 10. února 1909 |
| ministr obchodu | Richard Weiskirchner | 10. února 1909 | 28. června 1911 |
| ministr zemědělství | Albín Bráf | 15. listopadu 1908 | 1. října 1909 |
| ministr zemědělství | Josef von Pop (správce) | 1. října 1909 | 9. ledna 1911 |
| ministr zemědělství | Adalbert von Widmann | 9. ledna 1911 | 28. června 1911 |
| ministr zeměbrany | Friedrich von Georgi | 15. listopadu 1908 | 28. června 1911 |
| ministr železnic | Zdenko von Forster (správce) | 15. listopadu 1908 | 10. února 1909 |
| ministr železnic | Ludwig Wrba | 10. února 1909 | 9. ledna 1911 |
| ministr železnic | Stanisław Głąbiński | 9. ledna 1911 | 25. června 1911 |
| ministr železnic | Victor von Röll (správce) | 25. června 1911 | 28. června 1911 |
| ministr veřejných prací | Max Wickenburg (správce) | 15. listopadu 1908 | 10. února 1909 |
| ministr veřejných prací | August von Ritt | 10. února 1909 | 9. ledna 1911 |
| ministr veřejných prací | Karel Marek | 9. ledna 1911 | 28. června 1911 |
| ministr pro haličské záležitosti | Dawid Abrahamowicz | 15. listopadu 1908 | 3. března 1909 |
| ministr pro haličské záležitosti | Władysław Dulęba | 3. března 1909 | 9. ledna 1911 |
| ministr pro haličské záležitosti | Wacław Zaleski | 9. ledna 1911 | 28. června 1911 |
| český ministr-krajan | Jan Žáček | 15. listopadu 1908 | 1. října 1909 |
| německý ministr-krajan | Gustav Schreiner | 15. listopadu 1908 | 22. října 1910 |
| společní ministři Rakouska-Uherska: | |||
| * ministr zahraničí | Alois Lexa von Aehrenthal | 15. listopadu 1908 | 28. června 1911 |
| * ministr války | Franz Xaver von Schönaich | 15. listopadu 1908 | 28. června 1911 |
| * ministr financí | István Burián | 15. listopadu 1908 | 28. června 1911 |
Reference
editovat- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 541–544.
- ↑ a b Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 544.
- ↑ a b kol. aut.: Československá vlastivěda. Praha: Horizont, 1969. S. 336.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 545–549.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bienerth-Schmerling, Richard Gf. (1863-1918), Ministerpräsident, s. 83–84. (německy)