Viktor Brailovsky

ruský matematik

Viktor Brailovsky (hebrejsky: ויקטור בריילובסקי, rusky:Виктор Львович Браиловский, Viktor Lvovič Brajlovskij, * 27. prosince 1935) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Šinuj.

Viktor Brailovsky
ויקטור בריילובסקי
náměstek Ministra vnitra Izraele
Ve funkci:
5. března 2003 – 29. listopadu 2004
16. Ministr vědy a technologie Izraele
Ve funkci:
29. listopadu 2004 – 4. prosince 2004
PředchůdceIlan Šalgi
NástupceMatan Vilnaj
Stranická příslušnost
ČlenstvíŠinuj, Chec

Narození27. prosinec 1935 (88 let)
Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz
Kneset15., 16.
Profesepolitik a matematik
Oceněníhonorary doctor of the University of Picardie Jules Verne (1983)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Narodil se v Moskvě v tehdejším Sovětském svazu. V roce 1987 přesídil do Izraele. Má vysokoškolské vzdělání (doktorát). Pracoval jako profesor matematiky a výpočetní techniky na Telavivské univerzitě. Hovoří hebrejsky, rusky a anglicky.[1]

Politická dráha

editovat

V letech 19721987 byl aktivní v podzemním sionistickém hnutí v Sovětském svazu a patřil mezi takzvané refuseniky (též Vězňové Siónu).[1]

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách do Knesetu v roce 1999, v nichž nastupoval za stranu Šinuj. Byl členem výboru pro vědu a technologie a výboru pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory. Mandát obhájil ve volbách do Knesetu v roce 2003. Po nich opět zasedal ve výboru pro vědu a technologie a výboru pro imigraci, absorpci a záležitosti diaspory. Dále byl členem petičního výboru. Vzhledem k vysokému volebnímu zisku strany Šinuj získala tato formace i vládní posty. Brailovsky byl v letech 20032004 náměstkem ministra vnitra a v roce 2004 po několik dnů sloužil jako ministr vědy a technologie.[1]

Ke konci volebního období došlo ve straně Šinuj k rozkolu, při kterém ji opustila většina poslaneckého klubu včetně Brailovského a založila novou politickou formaci Chec. Ta ale ve volbách do Knesetu v roce 2006 nezískala potřebný počet hlasů pro vstup do parlamentu.

Reference

editovat
  1. a b c Victor Brailovsky [online]. Kneset [cit. 2011-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat