Viktor Čukarin

ruský gymnasta

Viktor Ivanovič Čukarin (ukrajinsky Віктор Іванович Чукарін, 9. listopadu 1921 Chreščaticke25. srpna 1984 Lvov) byl ukrajinský gymnasta, sedminásobný olympijský vítěz.

Viktor Čukarin
náhrobek se sochou Viktora Čukarina
náhrobek se sochou Viktora Čukarina
Osobní informace
Datum narození9. listopadu 1921
Místo narozeníChreščaticke, Sovětský svaz
Datum úmrtí25. srpna 1984 (ve věku 62 let)
Místo úmrtíLvov, Sovětský svaz
ObčanstvíSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Sportovní informace
Sportsportovní gymnastika
Účast na LOH1952, 1956
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlato Helsinky 1952 víceboj – jednotlivci
zlato Helsinky 1952 víceboj – družstva
zlato Helsinky 1952 kůň našíř
zlato Helsinky 1952 přeskok
zlato Melbourne 1956 víceboj – družstva
zlato Melbourne 1956 víceboj – jednotlivci
zlato Melbourne 1956 bradla
stříbro Helsinky 1952 bradla
stříbro Helsinky 1952 kruhy
stříbro Melbourne 1956 prostná
bronz Melbourne 1956 kůň našíř
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato Řím 1954 víceboj – jednotlivci
zlato Řím 1954 víceboj – družstva
zlato Řím 1954 bradla
bronz Řím 1954 kůň našíř

Narodil se v kozácké rodině v ukrajinské vesnici Chreščaticke–Хрещатицьке (v letech 1937 až 2016 Krasnoarmejskoje–Красноармійське) v Doněcké oblasti. V roce 1924 se rodina přestěhovala do nedalekého města Mariupol u Azovského moře. Jeho otec byl popraven v rámci Velké čistky. Viktor se jako chlapec zajímal o sport, zkoušel fotbal, plavání a atletiku. V patnácti letech se na střední metalurgické škole začal věnovat sportovní gymnastice. Projevoval velký talent a po dvou letech mu trenéři doporučili, aby nastoupil na sportovní institut v Kyjevě. Pod vedením známého trenéra Adžata Ibadulajeva se jeho výkonnost rychle zvyšovala. V roce 1940 se Čukarin stal mistrem Ukrajiny v gymnastice a získal titul mistra sportu. [1]

Za Velké vlastenecké války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu, byl zraněn a upadl do německého zajetí. Prošel několika koncentračními tábory a nakonec byl umístěn do zajateckého tábora v Sandbostelu na severozápadě Německa. Přežil pochod smrti a na Ukrajinu se vrátil v zuboženém stavu. Vážil 40 kg .[2]

Po válce byl nejprve zaměstnán jako cvičitel v hutnickém závodě v Kyjevě. Vrátil se ke sportu na počátku roku 1946 a pomocí pevné vůle a tvrdého tréninku se ještě téhož roku stal mistrem Ukrajiny v gymnastice. Začal studovat v tělovýchovném institutu ve Lvově, který absolvoval v roce 1950.[1]

Jeho výkonnost postupně stoupala. Čtyřikrát se stal absolutním mistrem SSSR ve víceboji (1949, 1950, 1951 a 1955). Při premiéře sovětských sportovců na olympijských hrách 1952 v Helsinkách se stal už jako třicátník nejlepším účastníkem her, když vyhrál víceboj jednotlivců a družstev, přeskok a cvičení na koni našíř, stříbrnou medaili získal na bradlech a na kruzích.[1] Na mistrovství světa ve sportovní gymnastice 1954 získal tři zlaté (víceboj jednotlivců a družstev, bradla) a jednu bronzovou (kůň našíř) medaili. Na olympiádě 1956 obhájil prvenství v individuálním i týmovém víceboji a vyhrál na bradlech, druhý byl v prostných, třetí v koni našíř, čtvrtý na hrazdě a sedmý na kruzích. Pomohl sovětskému družstvu porazit tehdy favorizované Japonce v čele s Takaši Onem.[1]

Po olympiádě v Melbourne ukončil kariéru, v roce 1957 obdrželi spolu s Larisou Latyninovou jako první sportovci v historii Leninův řád,[3] byl také zasloužilým mistrem sportu a zasloužilým trenérem. Působil jako pedagog na Lvovském institutu tělesné kultury, kde vedl katedru gymnastiky. Pracoval jako trenér národního týmu. Zemřel v roce 1984, je pohřben na Lyčakovském hřbitově.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чукарин, Виктор Иванович na ruské Wikipedii.

  1. a b c d CODR, Milan; SELIG, Pavel. Přemožitelé času sv. 20. Praha: Nezávislé tiskové centrum-INTERPRESS MAGAZIN, 1990. Kapitola Viktor Čukarin, s. 166–170. 
  2. http://www.aif.ru/sport/person/1340678
  3. https://fansided.com/2016/07/29/50-greatest-summer-olympians-history/

Externí odkazy

editovat