Vicinální

vztah mezi dvěma atomy nebo funkčními skupinami

Jako vicinální, zkráceně vic, se v chemii označují funkční skupiny navázané na dva sousedící atomy uhlíku (například v polohách 1,2).

Příklady

editovat

molekule 2,3-dibrombutanu se nachází dva vicinální atomy bromu, u 1,3-dibrombutanu nikoliv. Označení vicinální se obvykle používá pouze tehdy, pokud jsou oba substituenty stejné funkční skupiny.

Podobně se používá označení geminální a zkratka gem- u sloučenin, například 1,1-dibrombutanu, které mají dva substituenty napojené na stejný atom. Méně časté označení hominální se někdy používá u sloučenin se substituenty navázanými na atomy uhlíku oddělené jedním dalším atomem.[1]

Srovnání geminálně, vicinálně a izolovaně substituovaných sloučenin
Alkan geminální vicinální izolovaný
Methan     není není
Ethan       není
Propan        
Substituenty dibromalkanů jsou znázorněny červeně.

Podobně jako jiné předpony, například syn-, anti-, exo a endo označení vicinální pomáhá popsat strukturní a prostorové vztahy mezi různými částmi molekuly. Jako vicinální se často popisují pouze sloučeniny, u kterých jsou oba příslušné substituenty navázány na funkční skupiny stelného typu. Lze jej použít i u aromatických sloučenin.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vicinal (chemistry) na anglické Wikipedii.

  1. NICKON, Alex; SILVERSMITH, Ernest F. Organic Chemistry: The Name Game. New York: Pergamon Press, 1987. Dostupné online. ISBN 0-08-034481-X. 

Související články

editovat