Via Raetia
Via Raetia (také Via Raetica a via retica) je moderní název pro jednu z mála římských silnic, která spojovala jižní Německo, tehdejší provincii Raetia, se severní Itálií. Název vychází z pozdně antické zmínky v díle řeckého historika Zósimose[1] kolem roku 500 n. l. Vedla údolím Adiže do Bolzana, odtud do Brennerského průsmyku a dále přes dnešní Innsbruck, sedlo Seefeld a Partenkirchen do Augsburgu a od roku 200 n. l. ji nahradila Via Claudia Augusta jako nejdůležitější silniční spojení přes východní Alpy.
Její rozšíření zapříčinilo vznik Brennerského průsmyku, který je dodnes nejvyužívanějším přechodem ve východních Alpách. Její průběh sleduje jedna z mála poutních cest přes Alpy na mapě Římské cesty od Erharda Etzlauba z roku 1500.
Historie
editovatCesta přes sedlo Seefeld a Brennerský průsmyk byla důležitou obchodní trasou již v předřímské době. Po dobytí alpského podhůří Drusem a Tiberiem v roce 15 př. n. l. byla přes Brenner (per Alpes Norias) vybudována nebo nadále používána vozová cesta.[2] V roce 43 n. l. byla v jižní části Murnauer Moos vybudována důmyslná, čtyři a půl metru široká a 6 km dlouhá haťová cesta se štěrkovým povrchem, pro kterou bylo třeba obstarat 66 000 klád, 3 000 t hlíny a jílu a 5 000 t štěrku. Podle archeologa Wernera Zaniera byl pravděpodobně položen pro římského císaře Claudia, který se vracel do Říma z dobytí Británie přes Mohuč (Moguntiacum s kenotafem jeho otce Drusa).[3][4]
Kolem roku 200 n. l. nechal císař Septimius Severus stávající cesty rozšířit, zpevnit (vydláždit), vybudovat mosty a regulovat vodní toky, čímž zkrátil spojení z Verony do Augsburgu z více než 500 km na přibližně 430 km, což odpovídalo zkrácení cesty o dva až tři dny. Díky této silnici se Brenner stal důležitým alpským přechodem a tvořil základ středověké císařské silnice Via Imperii, která byla prodloužena na sever.
Trasa je zaznamenána v Itinerarium Antonini, dokončeném kolem roku 300 za Diokleciána, jako cesta 275.[5][6] Pojmenování Via Raetia však z tohoto období není známo. Pod tímto názvem ji zmiňuje až řecký historik Zósimos kolem roku 500 n. l.[1] Cesta je také rozeznatelná v Tabula Peutingeriana vydané ve 12. století (pravděpodobně jako kopie originálu z 8. století),[6] ale ani zde není jmenována.
Města a místa podél cesty
editovat
|
Starší výzkumy ještě předpokládaly trasu přes Weilheim, Raisting (Urusa?) kolem Ammersee a přes Schöngeising.[7]
Turistická cyklotrasa Via Raetica nemá nic společného s průběhem historické Brennerské cesty.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Via Raetia na německé Wikipedii.
- ↑ a b "Il Brennero vi figura come «il passaggio delle Alpi retiche»; nello stesso modo, cinque secoli più tardi, Zosimo chiamerà la via del Brennero «via retica».", Carlo Battisti: L'Alto Adige nel passato e nel presente, Instituto di studi per L'Alto Adige, 1963, S. 1, Nachdruck in: Archivio per l'Alto Adige 1964, S. 1
- ↑ BREITWIESER, Rupert; LIPPERT, Andreas. Passwege der keltischen und römischen Zeit in den Ostalpen. In: Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien. 1999, s. 127.
- ↑ KRATZER, Hans. Riesiges Bauprojekt der Römer im Murnauer Moos entdeckt. Süddeutsche.de [online]. 2018-08-10 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ZANIER, Werner. Ausgrabung: Der römische Kaiser Claudius auf dem Holzweg?. Akademie aktuell der Bayerischen Akademie der Wissenschaften. Roč. 2018, čís. 65, s. 62–71. Dostupné online. ISSN 1436-753X 1436-753X.
- ↑ PINDER, Moritz; PARTHEY, Gustav. Itinerarium Antonini Avgvsti et Hierosolymitanvm: ex libris manvscriptis. [s.l.]: F. Nicolai 460 s. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ a b BAUER, Hans. Die römischen Fernstraßen zwischen Iller und Salzach nach dem Itinerarium Antonini und der Tabula Peutingeriana neue Forschungsergebnisse zu den Routenführungen. München: [s.n.], 2007. 137 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8316-0740-2, ISBN 3-8316-0740-0. OCLC 229902527 S. 14.
- ↑ REINECKE, Paul. Ein römischer Prügelweg im Eschenloher Moor. Germania. Roč. 1935, s. 57–60. Dostupné online. DOI 10.11588/ger.1935.34789.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Via Raetia na Wikimedia Commons