Vespa dybowskii
Vespa dybowskii je zástupce čeledi sršňovitých, který je ojedinělý tím, že je sociální parazit.[1] Vyskytuje se ve východní Asii.[2] Je pojmenována na počest polského přírodovědce a cestovatele Benedykta Dybowského.
 Vespa dybowskii | |
|---|---|
 Královna Vespa dybowskii | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | žahadlovití (Aculeata) |
| Čeleď | sršňovití (Vespidae) |
| Rod | sršeň (Vespa) |
| Binomické jméno | |
| Vespa dybowskii André, 1884 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzhled
editovatJedná se o sršeň, která připomíná stavbou těla a velikostí sršeň obecnou, ale má podstatně tmavší zadeček. V porovnání s ostatními sršněmi rodu Vespa je průměrně velká. Královna bývá větší než dělnice a dorůstá až 30 mm, dělnice měří 17–24 mm.[2][3]
Její hlava a tykadla jsou celé červené, stejně tak i nohy. Hruď této sršně bývá někdy k nerozeznání od hrudi sršně obecné, jindy se naopak zcela liší. Celý zadeček je černý či černohnědý. Zbarvením se celkově podobá sršni Vespa basalis.[4] Celé tělo je pokryto krátkými, hnědými chloupky. V přirozené poloze má tato sršeň křídla složená v podélnou řasu nad svým tělem. Jako u všech sršní jsou tato křídla hnědá.
Výskyt
editovatTento druh preferuje mírné oblasti asijského Ruska (povodí řek Amur a Ussuri), východní Číny, Myanmaru, Thajska, Japonska a Koreje. Žije v nadmořské výšce do 2300 metrů. V rozsahu svého výskytu je brán jako vzácný nebo méně častý. V Japonsku je dokonce zapsán do červené knihy.[3][5]
Způsob života
editovatTato sršeň je poměrně vzácná, nicméně je značně agresivní a v hierarchii sršní u zdrojů potravy je před ní jen sršeň mandarínská, s níž je jako jediná ochotná zahájit boj o potravu (sršně obecné, sršně žlutavé, Vespa analis, Vespa tropica před sršní mandarínskou vždy ustupují bez boje), ačkoliv v naprosté většině případů prohrává a je nucena ustoupit.[6] Je mezi sršni rodu Vespa zvláštní tím, že žije jako sociální parazit (podobný způsob života je ještě doložen u druhu Vespa basalis)[7]. Královna Vespa dybowskii si jako hostitele vybírá sršeň žlutavou nebo sršeň obecnou. Vnikne do jejího hnízda, a původní královnu usmrtí bodnutím žihadla do membrány mezi předníma nohama nebo do krku. Poté ji pravděpodobně vyhodí z hnízda. Následně začne klást vajíčka a dělnice hostitelské sršně nevědomky pečují o larvy Vespa dybowskii, až původní obyvatelé hnízda „vymřou“ a královna ovládne se svými dělnicemi hnízdo sama. K ošálení hostitelů s největší pravděpodobností nevyužívá chemických signálů a přesný mechanismus, jakým dokáže napadené sršně zmást, není dosud znám.[1] Důvodem, proč napadá výhradně sršně žlutavé a obecné, může být to, že jejich královny se objevují na jaře první a ze všech sršní zakládají hnízda nejčasněji.[6]
Kromě sociálního parazitismu je tato sršeň schopna zakládat a provozovat hnízda běžným způsobem.[6] Hnízda ať už vlastní či uzurpovaná bývají menší, než je tomu u sršní obecných a žlutavých.[4]
Potrava
editovatStejně jako její hostitelské druhy, loví pro své larvy včely, vosy, motýly, vážky a jiný hmyz, na který útočí z přibližně metrové vzdálenosti. Dospělci se živí především sladkými a kvasícími šťávami z poraněných stromů, popadaným ovocem apod. Nepohrdne ani masem z mrtvých zvířat.
Je poměrně útočná a při ohrožení dokáže velmi bolestivě bodnout.[6] Toto bodnutí však může být závažné pouze u alergiků.
Reference
editovat- ↑ a b MARTIN, Stephen J. Is the social parasite Vespa dybowskii using chemical transparency to get her eggs accepted?. Journal of Insect Physiology. 2008-04-01, roč. 54, čís. 4, s. 700–707. Dostupné online [cit. 2018-08-22]. ISSN 0022-1910. DOI 10.1016/j.jinsphys.2008.01.010. (anglicky)
- ↑ a b KOŘÍNEK, Milan. druh Vespa dybowskii André, 1884. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b LEE, John X. Q. Vespa dybowskii. www.vespa-bicolor.net [online]. [cit. 2018-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-15.
- ↑ a b MATSUURA, Makoto; YAMANE, Seiki. Biology of Vespine Wasps. Berlin, Heidleberg, New York: Springer-Verlag, 1990. Dostupné online.
- ↑ DUBATOLOV, Vladimir. Vespa dybowskii in Asian Russia. szmn.eco.nsc.ru [online]. [cit. 2018-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SAKAGAMI, Shoichi F.; FUKUSHIMA, Kuni'ichi. Vespa dybowskii André as a facultative temporary social parasite. Insectes Sociaux. 1957-03, roč. 4, čís. 1, s. 1–12. Dostupné online [cit. 2018-08-22]. ISSN 0020-1812. DOI 10.1007/bf02226244. (anglicky)
- ↑ ARCHER, Michael E. Taxonomy, distribution and nesting biology of Vespa binghami, V. basalis, V. variabilis, V. fervida, V. luctuosa, V. multimaculata, and V. bellicosa. Enthomologist´s Monthly Magazine. March 1999, roč. 135, s. 43–50. Dostupné online [cit. 2018-11-25]. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vespa dybowskii na Wikimedia Commons - (anglicky) Popis vzhledu a způsobu života sršně V. dybowskii
- Video V. dybowskii, znázorňující její lov.
- Obrázky V. dybowskii
