Velvyslanectví České republiky v Budapešti
Velvyslanectví České republiky v Budapešti je hlavním českým diplomatickým zastoupením v Maďarsku. Nachází se v budově na adrese Rózsa utca 61, v VI. obvodu hlavního města Budapešti. Původně vzniklo jako velvyslanectví Československa, po rozdělení země roku 1993 byly dvě budovy velvyslanectví rozděleny mezi objektu českou a slovenskou diplomatickou misi. Od roku 2023 vykonává funkci ambasadorky Eva Dvořáková.[1]
| Velvyslanectví České republiky v Budapešti | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1993 |
| Poloha | |
| Adresa | Rózsa utca 61., Terezín,  Maďarsko |
| Souřadnice | 47°30′28,3″ s. š., 19°4′7,5″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPo rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa koncem roku 1918, a následně pak po signaci Trianonské mírové smlouvy Československou a Maďarském v čevnu 1920, v rámci které Maďarsko uznalo nezávislost Československa, byly zahájeny vzájemné diplomatické vztahy. V Budapešti bylo zřízeno velvyslanectví, které od roku 1922 sídlilo v budově ulici Rózsa, kterou pro tyto účely čs. stát zakoupil. Vzájemné vztahy pak byly přerušeny dočasným zánikem Československa následkem Mnichovské dohody a následnou německou okupací Čech, Moravy a Slezska, a k jejich obnovení došlo až po druhé světové válce. 18. ledna 1954 byla zdejší diplomatická mise povýšena na velvyslanectví.
Budova velvyslanectví
editovat.jpg)
Nemovitost na ulici Rózsa byla Československem pro potřeby zastupitelského úřadu zakoupena v roce 1922. Přestože byla během druhé světové vílky zabavena a po roce 1945 Československu navrácena, velvyslanectví zde mohlo fungovat jen několik měsíců a k jeho oficiálnímu znovuotevření je v roce 1947. Telefonní seznam z roku 1948 uvádí adresu ambasády na 22-24 Stefánia utca (tehdy Vorosilov, poté Népstadion utza), konzulát a obchodní kancelář pak zůstaly v budově na Rózsa utca.
Když se Československo v roce 1993 rozdělilo, byly rozděleny i pozemky a budovy: na základě dohody, dle které bude dle národnosti velvyslance přidělena české či slovenské straně. Vzhledem k tomu, že tehdejší československý velvyslanec v Maďarsku Rudolf Chmel byl slovenské národnosti, hlavní budova v ulici Stefánia se stala ambasádou Slovenska a budova v ulici Rózsa se stala sídlem českého velvyslanectví.[2]
Česká konzulární úřad se nachází u bočního vchodu stejné budovy, na adrese Szegfű utca 4. V Budapešti rovněž působí České centrum v Budapešti.
Vedoucí mise
editovat- 1993–1994 Michal Černý (správce)
- 1994–1998 Richard Pražák
- 1998–2002 Rudolf Jindrák
- 2002–2006 Hana Hubáčková
- 2006–2010 Jaromír Plíšek
- 2010–2014 Helena Bambasová
- 2014-2019 Juraj Chmiel
- 2019-2023 Tibor Bial
- 2023-? Eva Dvořáková
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Csehország budapesti nagykövetsége na maďarské Wikipedii.
- ↑ Velvyslanec. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Népszabadság, 1993. január (51. évfolyam, 1-25. szám) | Arcanum Újságok. adt.arcanum.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (maďarsky)
Literatura
editovat- TÓTH, Andrej. Trianonská mírová smlouva a politika Budapešti (prosinec 1919 – červen 1920). Historický obzor, 2010, 21 (9/10), s. 208-218. ISSN 1210-6097.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu velvyslanectví České republiky v Budapešti na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Oficiální stránky - České centrum v Budapešti[nedostupný zdroj]
