Velký vrch (národní přírodní památka)

Velký vrch
Vrchol	303 m n. m.
Prominence	77 m ↓ sedlo s Oblíkem
Izolace	2,4 km → Chožovská hora
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina
Souřadnice	50°22′44″ s. š., 13°50′28″ v. d.
	Velký vrch
Hornina	porcelanit, jílovec, slínovec, pískovec
Povodí	Ohře
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka; Velký vrch
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Velký vrch nad Vršovicemi
Základní informace
Vyhlášení	1. října 1989
Nadm. výška	204–303 m n. m.
Rozloha	37,26 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Louny
Umístění	Vršovice
Další informace
Kód	1183
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Velký vrch je kopec (303 m n. m.) v Českém středohoří, chráněný od roku 1989 jako národní přírodní památka. Nachází se u obce Vršovice asi dva kilometry severovýchodně od okresního města Louny v Ústeckém kraji. Důvodem ochrany je teplomilná flóra, zejména vynikající mykoflóra (66 druhů). Péčí o území je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří.^[1]

Historie

Podle prvního vojenském mapování ze šedesátých let 18. století se Velký vrch původně nazýval Vinná hora. Na mapě je totiž označen jako Wein B., tedy Weinberg. Na dalších mapách ze čtyřicátých let 19. století, tj. druhém vojenském mapování a stabilním katastru, již má dnešní název.

Geologie a geomorfologie

Vrch má kuželovitý tvar. Vrchní část tvoří porcelanity vzniklé vypálením miocenních jílů, zatímco úbočí a úpatí je ze slínovců, vápnitých jílovců a pískovců ze svrchní křídy.^[4] Prostor národní přírodní památky zahrnuje vrchol a větší část svahů stejnojmenného vrchu s nadmořskou výškou 303 metrů. Geomorfologicky vrch spadá do celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří, okrsku Ranské středohoří, podokrsku Chožovská vrchovina a její Černodolské části.^[5]

Předmět ochrany

Flóra

Vyskytují se zde také zajímavé druhy rostlin, jako je např. pětiprstka žežulník, kruštík širolistý, ostřice plstnatá, sveřep vzpřímený, bradáček vejčitý a další.

Mykoflóra

V severozápadní části Velkého vrchu (kóta 303 m n. m.), cca 1 km severně od obce Vršovice, bylo na lesní půdě vyhlášeno chráněné území za účelem ochrany teplomilných hub. Jedná se o lokalitu, kde mediteránní makromycety dosahují nejsevernějšího bodu svého areálu.^[6] Rostou zde vzácné druhy hub, jako je např. hřib satan, hřib pasatan, hřib medotrpký, hřib koloděj, pstřeň dubový, muchomůrka šiškovitá, muchomůrka Beckerova, muchomůrka Vittadiniho, smrž tlustonohý a další.

Fauna

Z fauny zde byl zaznamenán výskyt 35 druhů ptáků, jeden druh plaza a jeden druh chráněného savce.

Ohrožení lokality

Veřejnosti je vstup do chráněného území povolen s tím, že nebudou ničeny houbařsky neatraktivní druhy hub. Lokalita je houbaři velmi hojně navštěvována. Někteří houbaři přitom z neznalosti zaměňují nejedlý chráněný hřib satan s jedlými druhy nebo vandalsky ničí vzácné druhy muchomůrek.^[6]

Přístup

Na kopec nevede žádná turisticky značená trasa. Nejsnazší přístup je od jihu, kde vedou na úbočí cesty z Vršovic.^[7]

Galerie

Velký vrch na prvním vojenském mapování z 60. let 18. století
Velký vrch na indikační skice z roku 1843
Velký vrch na druhém vojenském mapování z roku 1846

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Velký vrch u Vršovic [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velký vrch, s. 484.
↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
↑ ^a ^b BĚLOHOUBEK, Jiří; BÁRTOVÁ, Zuzana. Plán péče pro zvláště chráněné území NPP Velký vrch na období od roku 1998 do roku 2007 [online]. AOPK ČR, středisko Ústí nad Labem, 1998 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online.
↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.

Literatura

KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. 2. vyd. Louny: Okresní úřad Louny, 1998.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký vrch u Vršovic na Wikimedia Commons
Velký vrch v pořadu České televize Živé srdce Evropy
Fotogalerie z roku 2015 na stránkách ohoubach.cz

[aop-1] Velký vrch u Vršovic [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-2] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-3] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[lexikon-4] Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velký vrch, s. 484.

[balatka-kalvoda-5] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)

[:0-6] BĚLOHOUBEK, Jiří; BÁRTOVÁ, Zuzana. Plán péče pro zvláště chráněné území NPP Velký vrch na období od roku 1998 do roku 2007 [online]. AOPK ČR, středisko Ústí nad Labem, 1998 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online.

[mapa-7] Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]