Velikonoční beránek

Velikonoční beránek je sladký moučník ve tvaru beránka, který se v Česku peče k příležitosti Velikonoc. Podobný beránek se peče také ve francouzském Alsasku kde se mu říká Osterlammele, Oschterlammele, Lamele nebo Lammele, v Polsku je pak znám baranek wielkanocny a v Německu Osterlamm.

Velikonoční beránek
Český velikonoční beránek zdobený sladkým krémem
Základní informace
Místo původu	Česko, Německo, Polsko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beránek a formy na jeho pečení z alsaského města Soufflenheim

Sladký beránek navazuje na židovský zvyk oběti a konzumace beránka o svátku Pesach, který ale byl opuštěn ze zničením Druhého chrámu roku 70 n. l. Beránek je také pro svou nevinnost a mírnost symbolem Ježíše Krista, což posílilo jeho sepětí s křesťanskými Velikonocemi. V Česku bylo jehněčí maso dlouho relativně dostupné a například ještě roku 1870 zmiňovala B. Stržínková že o Velikonocích byl na Hané beránek pokrmem chudších vrstev. Následně však došlo k poklesu chovu ovcí a jehněčí bylo o Velikonocích konzumováno jen v bohatších domácnostech a ve městech. Chudší lidé na venkově na místo toho začali vyrábět beránka z mazancového těsta, s rozinkou místo oka, mezi salašníky někdy namísto toho ze spařeného ovčího sýra. Beránek má být bílý, buď díky pocukrování nebo polevě, doplněný o něco zeleného, obklopený kraslicemi a, podle nejspíše již zapomenutého zvyku, vybavený praporcem, stejně jako zmrtvýchvstalý Kristus. O svátku Zmrtvýchvstání Páně byl svěcen v kostele a poté přinesen domů, kde se stal středem ozdobeného stolu. Krájel se odzadu, aby si co nejdéle zachoval důstojnou formu. Na počátku 21. století se peče také z třeného, piškotového, šlehačkového, tvarohového nebo mramorovaného těsta.

Odkazy

Související články

• Pesachový beránek

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu velikonoční beránek na Wikimedia Commons

Portály: Gastronomie