Valerij Popenčenko
Valerij Vladimirovič Popenčenko (rusky Валерий Владимирович Попенченко; 26. srpna 1937 Kuncevo – 15. února 1975 Moskva) byl sovětský boxer střední váhy.
| Valerij Popenčenko | |
|---|---|
 Valerij Popenčenko (první zleva) na stupních vítězů tokijské olympiády | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 26. srpna 1937 |
| Místo narození | Moskva |
| Datum úmrtí | 15. února 1975 (ve věku 37 let) |
| Místo úmrtí | Moskva |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Box na LOH
| ||
| zlato | Tokio 1964 | do 75 kg |
| Mistrovství Evropy | ||
| zlato | Moskva 1963 | do 75 kg |
| zlato | Berlín 1965 | do 75 kg |
Jeho otec byl vojenský pilot, který padl v druhé světové válce. Valerij vyrůstal v Taškentu, kam byla jeho rodina za války evakuována. V roce 1955 se stal juniorským boxerským mistrem Sovětského svazu. Pak přesídlil do Leningradu, kde narukoval k námořní pohraniční stráži a připravoval se v klubu Dynamo u Grigorije Kusikjance.[1] V roce 1959 se poprvé stal mistrem SSSR ve střední váze a byl nominován k mezistátnímu utkání proti západnímu Německu, v němž porazil Eberharda Radzika. V zápase o kvalifikaci na letní olympijské hry 1960 v Římě ho porazil Jevgenij Feofanov, ale od roku 1961 byl Popenčenko sovětskou jedničkou ve své váhové kategorii a získal pět domácích titulů v řadě.
Vyhrál moskevské mistrovství Evropy v boxu 1963 po finálovém vítězství nad rumunským reprezentantem Ionem Moneou. Na Letních olympijských hrách 1964 v Tokiu získal zlatou medaili ve váhové kategorii do 75 kg. Postupně vyřadil Sultana Mahmuda z Pákistánu r.s.c., Joe Darkeyho z Ghany 5:0 na body, Poláka Tadeusze Walaseka k.o. a ve finále porazil Němce Emila Schulzeho r.s.c. v prvním kole. Byla mu také udělena Cena Vala Barkera pro nejstylovějšího boxera olympiády. Na evropském šampionátu v roce 1965 titul obhájil. Pak ukončil boxerskou kariéru, v níž vyhrál 200 z 213 zápasů.[2] Získal titul zasloužilý mistr sportu a Řád rudého praporu práce.
Od roku 1970 vedl Popenčenko tělovýchovnou katedru na Baumanově technické univerzitě v Moskvě. Tragicky zahynul ve věku 37 let, když při prohlídce rozestavěné univerzitní budovy spadl z nezajištěného schodiště. Objevily se spekulace, že nehoda byla zinscenovaná a Popenčenko se stal obětí politických intrik.[3]
Arťom Michalkov o něm natočil životopisný hraný film Mister Knockout (2022).
Reference
editovat- ↑ Первая перчатка. Настоящая история жизни и смерти Валерия Попенченко. Аргументы и Факты [online]. 2022-02-23 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Легенда бокса - Валерий ПОПЕНЧЕНКО. РИНГ [online]. 2017-12-22. [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Последняя тайна Валерия Попенченко – три версии гибели олимпийского чемпиона. Спорт День за Днем [online]. 2022-08-22 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerij Popenčenko na Wikimedia Commons - Valerij Popenčenko v databázi Olympedia (anglicky)
- BoxRec
