Wikipedie

Vadžrajána

jedna ze tří hlavních cest buddhismu

Vadžrajána (tibetsky rdo rje theg pa, v sanskrtu vadžrajána, वज्रयान, čínsky ťin-kang čcheng 金剛乘, japonsky kongódžó 金剛乗, doslovný význam „diamantový vůz“), běžně vadžrajánový buddhismus, někdy také nazývána jako mantrajána (vůz manter), mantranája (cesta manter) a tantrajána (vůz tanter), je jednou ze tří hlavních cest buddhismu (vedle mahájány a théravády). Historicky je tento směr ze všech tří cest nejmladším, tantrický buddhismus vznikl ve středověké Indii v době rozmachu praktik tantrismu, konkrétně je spojován se skupinami potulných jogínů zvaní mahásiddhové. Dnes je buddhismus vadžrajány rozšířen zejména v Tibetu, Nepálu, podél Himalájí, zemích Východní Asie a v Mongolsku.

Dordže, zvonek a mala.

Učení a praxe vadžrajány nejvíc pronikly do tibetského buddhismu (takže oba pojmy jsou mnohdy používány jako synonyma), nicméně podnítily vznik také tzv. čínského esoterického buddhismu, který dal později základ japonské škole šingon. Formou vadžrajány je také névárský buddhismus, který je rozšířen mezi Névárci, domorodými obyvateli Káthmándského údolí v Nepálu.

Význam pojmu

editovat
 
Vadžra (tib. dordže) – rituální předmět a symbol ve vadžrajáně

Význam sanskrtského pojmu vadžrajána a tibetského pojmu dordže thegpa: Theg-pa je tibetský překlad sanskrtského slova jána, v češtině vozidlo. Dordže je tibetský překlad sanskrtského slova vadžra, což je předmět, který znázorňuje nezničitelnost. Doslovný překlad by tedy byl „nezničitelné vozidlo“. V praxi se však dnes běžně místo vozidla používá pojem cesta. Můžeme se setkat s pojmy cesta tajné mantry, tantrajána nebo mantrajána, tedy cesta tanter, resp. mantranája, cesta manter. „Tajné“ v tomto kontextu znamená předávané ústně.

Název dordže má také rituální předmět, který současně se zvonkem symbolizuje neduální stav mysli. Sjednocení našich ženských a mužských aspektů osvícení, prvotní moudrosti a bódhičitty. Dordže, neboli vadžra může mít devět, pět nebo tři paprsky. Paprsky mírné vadžry jsou u hrotu spojeny, zatímco paprsky hrozivé vadžry jsou na konci mírně roztažené. Horní sada pětipaprskové vadžry symbolizuje pět buddhovských moudrostí.

Podle vadžrajány lze buddhismus, tedy nauky Buddhy Šákjamuniho, rozdělit na tři úrovně: malá cesta (tib. theg čhung, skt. hínajána), velká cesta (tib. theg čhen, skt. mahájána) a nezničitelná cesta (tib. dordže thegpa, skt. vadžrajána). Toto členění starší směry buddhismu neznají, jelikož se jedná o pozdější dodatečné pojmenování.[1] Vadžrajána se v rámci tohoto členění pokládá za nejvyšší učení, které nejrychleji vede k cíli.[2]

Pohled a cíl vadžrajány

editovat
Související informace naleznete také v článcích Tibetský buddhismus a Buddha.
 
Tibetský mnich tvoří mandalu

Cílem vadžrajány je dosažení původního, neduálního stavu mysli, kdy se plně rozplyne jakýkoliv rozdíl mezi subjektem a objektem (tzv. rigpa neboli stav osvícení). Praktikující se zde identifikují s dokonalými vlastnostmi osvícení a rozpoznávají je jako vlastní. Vadžrajána pracuje z úrovně výsledků (oproti dalším dvěma hlavním buddhistickým stezkám) hlavně také nahromaděním příčin vedoucím k osvícení, ale praktikující se zde již od začátku identifikují s konečným stavem (stavem osvícení) za účelem přeměny všech zážitků na sebevysvobozující a pro dosažení vhledu co nejrychlejších výsledků. Pomocí speciálních metod je možno dosáhnout schopností a moudrosti samjaksambuddhy, tedy osvícení, během jediného života. Není třeba procházet dlouhou a namáhavou cestu bódhisattvy.

 
Buddha Šákjamuni
 
Buddhistický obřad v Ladaku

Dle tvrzení některých stoupenců vadžrajány historický Buddha Siddhártha Gautama předával učení vadžrajány těm žákům, kteří jej neviděli jako boha, osobu nebo nějakou vnější sílu, ale důvěřovali mu jako zrcadlu vlastní mysli.[3] Díky své síle a vhledu probouzel kvality bytostí a využíval nesčetných dovedných prostředků k jejich plnému rozvoji. Tato nejvyšší nebo „třetí“ úroveň se skládá ze tří přístupů, které se nazývají: Cesta metod, Cesta vhledu a Gurujóga. Pomocí těchto přístupů může mysl rozpoznat sama sebe buď skrze svoji energii, vědomí nebo sílu identifikace s učitelem (tib. láma).

  • J. S. Dalajláma velice často zdůrazňuje a apeluje – metody vadžrajány jsou pro dlouholeté praktikující a vynikající bódhisattvy, kteří už jsou daleko na cestě bódhičitty a ne pro začínající nebo aspirující bódhisattvy.

Existuje více různých škol tibetského buddhismu. Školy linie sarma, neboli tzv. „nového překladu“ – Sakjapa, Gelugpa a Kagjüpa – upřednostňují 4 stupně tanter – (Kríja Tantra, Čárja Tantra, Jóga Tantra, Anuttarajóga Tantra). Škola tzv. „starého překladu“ – Ňingmapa – vnitřně člení tantry na vnější (krijá-tantra, čarjá-antra, jóga-tantra) a vnitřní (mahájóga, anujóga a atijóga neboli Dzogčhen). Klíčové v těchto tantrách je mít čistý, dokonalý stav myšlení, podle nauk Mahájány o bódhičittě. Díky těmto zručným metodám můžeme rychle dosáhnout dokonalého osvícení.

Nejrozšířenější vadžrajánové školy v ČR

editovat

V Česku jsou rozšířené např. školy Karma Kagjü pod duchovním vedením 17. karmapy Thajeho Dordžeho. Nejrozšířenější škola nese název Buddhismus diamantové cesty a byla založena Lamou Ole Nydahlem. Tento název je také použit v oficiálním názvu náboženské společnosti: Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü. Tradiční škola Karma Kagjü je pod duchovním vedením 17. karmapy Ogjän Thinlä Dordžeho a tak jako další velké školy používá tradiční pojem vadžrajána.

Další v ČR rychle rostoucí učení je Dzogčhen neboli atijóga patřící do školy Ňingmapa.

  •  
    Věková struktura Buddhismu Diamantové cesty linie Karma Kagjü v České republice roku 2011

Učitelé vadžrajánového buddhismu

editovat

Učitelé školy Kagjü Jeho Svatosti 17. karmapy Thinlä Thaje Dordžeho:

 
17. karmapa Ogjän Thinlä Dordže

Učitelé školy Kagjü Jeho Svatosti 17. karmapy Orgjän Thinlä Dordžeho:

Učitelé školy Ňingmapa:

Reference

editovat
  1. ↑ LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. Překlad Lenka Borecká. Brno: Barrister & Principal, 2001. S. 175. Podobně jako názvy hínajána a mahájána je vadžrajána dodatečné pojmenování... 
  2. ↑ BUDDHISMUS DIAMANTOVÉ CESTY. Základy buddhismu [online]. Společnost Diamantové cesty o.s., 2000 [cit. 2008-03-07]. Kapitola Existují různé druhy buddhismu?. Dostupné online. 
  3. ↑ BUDDHISMUS DIAMANTOVÉ CESTY. Klíčové termíny [online]. Společnost Diamantové cesty o.s., 2000 [cit. 2008-03-07]. Kapitola Co to je vadžrajána neboli Diamantová cesta?. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vadžrajána&oldid=24233527“