Wikipedie

Větrný Jeníkov

městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Větrný Jeníkov (německy Windig Jenikau) je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 628[1] obyvatel.

Větrný Jeníkov
Náměstí s kostelem Narození Panny Marie
Náměstí s kostelem Narození Panny Marie
Znak městyse Větrný JeníkovVlajka městyse Větrný Jeníkov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°28′33″ s. š., 15°28′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel628 (2024)[1]
Rozloha12,22 km²[2]
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ588 42
Počet domů216 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseVětrný Jeníkov 5
588 42 Větrný Jeníkov
ouvetrnyjenikov@email.cz
StarostaMgr. Tomáš Helar
Oficiální web: www.vetrnyjenikov.eu
Větrný Jeníkov
Větrný Jeníkov
Další údaje
Kód obce588121
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název se vyvíjel od varianty Genikow (1226), Genikou (1349), Genikow (1456), Neujenikau (1562), Wietrny Genikow (1602), Wietrnii Genikow (1654), Windig Jenikau a Jenikow wietrny (1787), Windig-Jenikau a Wětrnj Jenikow (1843) až k podobě Větrný Jeníkov v roce 1854. Místní jméno vzniklo z osobního jména Jeník (zdrobnělina jména Jan), přívlastek větrný byl přidán k rozlišení od ostatních vsí s podobným jménem.[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy byla ves v majetku želivského kláštera. Ležela na tzv. humpolecké cestě nedaleko Jihlavy. Ve 14. století byla povýšena na městečko. V období poloviny 15. století až do konce 17. století náležel Jeníkov Trčkům z Lípy. V roce 1719 panství koupil italský rod obchodníků Minettiů. Za jejich panování se zde postavil kostel Panny Marie (1720–1735), roku 1729 došlo k přestavbě tvrze na zámek. V roce 1721 byly zřízeny řemeslnické cechy i nová škola. Roku 1838 majetek zakoupila paní z Rumerskirchu, jež se postarala o obnovu kostela a zámku, který poničil požár roku 1800. Jeníkovský velkostatek v roce 1927 získala Strakova nadace a roku 1948 přišel na československý stát.[5]

Od roku 1869 sem přísluší Velešov.[6] Od 23. ledna 2009 je obec opět městysem.[7]

V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[8]

Přírodní poměry

editovat

Větrný Jeníkov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Herálce, 22 jihozápadně od Havlíčkova Brodu, 10 km jihozápadně od Štoků, 5,5 km západně od Smrčné, 14 km severozápadně od Jihlavy, 3,5 km severovýchodně od Šimanova, 3 km východně od Kalhova, 2,5 km východně od Velešova a 14 km jihovýchodně od Humpolce. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 665 metrů.[10] Nejvyšší bod, Peklo (699 m n. m.), leží jihovýchodně od městyse. Větrným Jeníkovem protéká Jiřinský potok, na němž se nachází rybníky Mlýnský a Trojanský. Severním okrajem katastru protéká Úsobský potok, na němž se rozkládá Štěpánský rybník. V jižní části území teče Bělokamenský potok.[11]

Obyvatelstvo

editovat

Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 780 obyvatel, z nichž bylo 418 žen. 776 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 723 římských katolíků, 3 evangelíci, 47 příslušníků Církve československé husitské a 2 židé.[12]

Vývoj počtu obyvatel Větrného Jeníkova[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 1 234 1 166 1 119 981 904 834 768 573 605 540 525 607 611 582 634
Vývoj počtu obyvatel místní části Větrný Jeníkov[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2015
Počet obyvatel 1 147 1 080 1 046 915 847 780 719 535 571 524 506 590 596 604

Správa a politika

editovat

Členění

editovat

Městys má 2 místní části – Velešov a Větrný Jeníkov, které leží na dvou stejnojmenných katastrálních územích a má 2 stejnojmenné základní sídelní jednotky.[15]

Pod městys Větrný Jeníkov také spadají rekreační osady Smrčensko, Struhovec a U Trojanů a řada samot (např. Na Skalce, Bethán, Obora, Valešovský Dvůr či V Horách).

Zastupitelstvo a starosta

editovat

Městys má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Tomáš Helar .

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 466 66,09 9 4 Sdružení ČSSD, NK
3 KDU-ČSL
2 KSČM		 Jan Hrbáč
2006–2010 472 54,03 9 5 KSČM
4 Sdružení ČSSD, NK		 Jan Hrbáč
2010–2014 490 62,24 9 5 Jeníkov u nás
2 Sdružení ČSSD, NK
2 KSČM		 Ivo Grubbauer
2014–2018 496 63,71 9 3 Sdružení pro Větrný Jeníkov
3 JENÍKOV U NÁS
2 "Jeníkov"
1 KSČM		 Martina Ochodnická

Hospodářství a doprava

editovat

V obci sídlí firmy PREDIX ÚPRAVNA s.r.o., ZEVAR, s.r.o., XDATA spol. s r.o., HO Electronic, s.r.o., KDVJ centrum, s.r.o., PREDIX s.r.o., Pekárna Větrný Jeníkov s.r.o., Simbolo tech s.r.o., Stavitelství Kugler s.r.o., PRIX MORAVA s.r.o., FARMA Vysočina s.r.o. a obchod společnosti LAPEK, a.s.[16] Nachází se zde Restaurace Kulturní dům, Hostinec a penzion U Balážů a pobočka Česká pošta partner. Ordinaci tu má praktický lékař.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 131 z Opatova do Petrovic a č. 523 z Humpolce do Jihlavy a komunikace III. třídy č. 3483 do Velešova, místní č. 1318 a č. 3484 do Zbinoh.[17] Na dálnici D1 severně od městyse se nachází dálniční EXIT 104 Větrný Jeníkov, napojující se na silnici II/131. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Humpolec, Ústí, Jihlava, Havlíčkův Brod, Dudín, Ledeč nad Sázavou, Herálec, Úsobí, Žďár nad Sázavou, Nížkov a Polná.[18] Obcí prochází zeleně a žlutě značené turistické trasy.

Školství, kultura a sport

editovat

Základní škola a Mateřská škola Větrný Jeníkov je příspěvková organizace Větrného Jeníkova. Mateřskou školu ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 56 dětí. Základní škola má 9 ročníků. Do základní školy v roce 2012/2013 chodilo 133 žáků. Dojíždějí sem i děti z okolních obcí: místní části Velešov, Zbinohy, Zbilidy, Kalhov, Šimanov, Bílý Kámen, Dudín, Ústí s částí Branišov, Krasoňov a Buková.[19] Sídlí zde knihovna. Tělovýchovná jednota Větrný Jeníkov hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou IV. třídu mužů, skupinu A v okrese Jihlava.[20] Sbor dobrovolných hasičů Větrný Jeníkov byl založen v roce 1879.[21]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Větrném Jeníkově.
  • Zámek Větrný Jeníkov stojí na místě původní tvrze. V roce 1904 jej do pseudobarokní podoby přestavěl tehdejší majitel Richard Fiedler. Tři patrová křídla uzavírají dvůr. Východní trakt je hlavní, průčelí s dvěma válcovými věžemi je obráceno na náměstí. Jižní křídlo má čtvercový půdorys s polygonální věží v nároží. Na náměstí ústí dvoukřídlá brána s tepanými stylizovanými listy. Na nádvoří stojí kašna. V současnosti zámek vlastní obec a sídlí zde úřad městyse, muzeum RAF a Pošta Partner. Za zámkem se rozkládá park.[5]
  • Vodní mlýn u rybníka se rozkládá v údolí Jiřinského potoka.[5]
  • Kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě původního kostela v roce 1735, k opravě došlo v roce 1792, v letech 1851–1852 proběhla oprava po požáru. V předsíni se nachází kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha z 15.–16. století, v obdélné lodi pak dva dětské náhrobníky z roku 1595.[5]
  • Židovský hřbitov ze 17. století stojí nedaleko památkově chráněného Dolního mlýna. Nachází se tu přibližně 250 náhrobních žulových stél, nejstarší náhrobek je datován do roku 1652. V západní části rozpadající se hřbitovní zdi se nachází zbytky márnice.[5]
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1837 stojí na cestě ke Štokům.[5]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1721, před kostelem. Na podstavci vytesán erb rodu Minetti, tehdejší jeníkovské vrchnosti.
  • Boží muka z 18. století, při rozcestí k Herálci

Zajímavosti

editovat

Poblíž obce se na 104. km nachází nejvýše položený bod dálnice D1 (655 m n. m.).[22]

Rodáci

editovat
  • Antonín Váňa (1868–1898), básník a překladatel z francouzštiny
  • Josef Hrubý (1906–1988), architekt, představitel funkcionalismu, resp. tzv. mezinárodního stylu, čs. výstavní pavilón na výstavě Expo 58 v Bruselu, projekty: Obchodní dům Bílá labuť a Dům módy v Praze ad., nositel několika státních vyznamenání

Galerie

editovat
  •  
    Pohled na městys
  •  
    Nádvoří zámku
  •  
    Kulturní dům a pomník padlým
  •  
    Hasičská zbrojnice
  •  
    Dolní mlýn
  •  
    Ulice k Mlýnskému rybníku
  •  
    Židovský hřbitov
  •  
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  •  
    Boží muka z roku 1756
  •  
    Hraniční pilíř u odbočky na Zbinohy

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 2. CH-L. Praha: Československá akademie věd, 1949. 705 s. S. 123. 
  5. ↑ a b c d e f DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Větrný Jeníkov, s. 318–319. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 556. 
  7. ↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
  8. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  9. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Větrný Jeníkov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Větrný Jeníkov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 24. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 105. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 105-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  15. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  16. ↑ Větrný Jeníkov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. ↑ Větrný Jeníkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Výroční zpráva 2012/2013 [online]. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov, 2013-09-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  20. ↑ A3A - IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  21. ↑ Historie [online]. SDH Větrný Jeníkov, 2014-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  22. ↑ Archivovaná kopie. www.dalnice-silnice.cz [online]. [cit. 2009-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-30. 

Literatura

editovat
  • VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 115–119.
  • VILÍMEK, Ladislav. Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 121–123.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Větrný_Jeníkov&oldid=24300598“