Věra Dvořáková
Věra Dvořáková (14. června 1912 Krásno nad Bečvou – 3. června 1942 Kounicovy koleje) byla česká pedagožka a odbojářka popravená nacisty.
| Věra Dvořáková | |
|---|---|
| Narození | 14. června 1912 Krásno nad Bečvou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. června 1942 (ve věku 29 let) Kounicovy koleje  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popravena zastřelením |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Učitelský ústav ve Valašském Meziříčí |
| Povolání | učitelka |
| Ocenění | Československý válečný kříž 1939 |
| Politická strana | Československá sociálně demokratická strana dělnická |
| Rodiče | Jan Dvořák, Anna Kozáková |
| Příbuzní | sestry Marie Dřevojánková a Hermína Lančíková, švagři Josef Dřevojánek a František Lančík, synovec Jaroslav Lančík a neteř Eva Lančíková |
členka Sokola | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatVěra Dvořáková se narodila 14. června 1912 v Krásně nad Bečvou, dnešní místní části Valašského Meziříčí v rodině obuvníka Jana Dvořáka a Anny rozené Kozákové. Vystudovala gymnázium ve Valašském Meziříčí a jeden rok zkoušela studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po návratu vystudovala Učitelský ústav ve Valašském Meziříčí a poté od roku 1935 pracovala jako výpomocná učitelka na několika moravských školách. V roce 1938 získala učitelskou způsobilost pro vyučování na obecných školách, následně pracovala postupně na obecné škole v Buku, na obecné chlapecké škole Komenského v Přerově a obecné škole v Klenovicích na Hané. Byla ve Valašském Meziříčí členkou Sokola a mezi lety 1931 a 1938 i Československé sociálně demokratické strany dělnické.
Protinacistický odboj
editovatVěra Dvořáková byla poprvé zatčena gestapem 2. října 1941 díky odhalení protinacistické činnosti její sestry Marii Dřevojánkové a jejího manžela Josefa Dřevojánka. Vyšetřování na olomouckém gestapu nic nezjistilo a tak byla 22. listopadu 1941 propuštěna. Následně Věra Dvořáková manžele Dřevojánkovy, kteří mezitím přešli do ilegality, podporovala a nenahlásila gestapu jejich pobyt. Ve stejný den, kdy byli manželé Dřevojánkovi dopadeni, tj. 26. května 1942, byla podruhé zatčena i Věra Dvořáková. Dne 3. června 1942 byla stanným soudem odsouzena k trestu smrti a ve stejný den popravena zastřelením v brněnských Kounicových kolejích. Její tělo byl zpopelněno v brněnském krematoriu o den později.
Rodina
editovatVěra Dvořáková byla svobodná a bezdětná, zasnoubená s učitelem Karlem Tvarůžkem.
Věra Dvořáková měla dvě sestry. Výše již zmíněná Marie se stala příslušnicí odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme a společně s manželem Josefem Dřevojánkem podporovali činnost členů výsadkových skupin. Za to byli oba popraveni 1. června 1942.[1][2]
Druhá sestra Hermína se stala manželkou posledního předválečného starosty Přerova Františka Lančíka, který uprchl před hrozícím zatčením v rámci Akce Albrecht I. do zahraničí a stal se členem Československé zahraniční armády.[3] Stejně tak učinil i jejich syn Jaroslav, který se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě a v roce 1941 zahynul.[4] Sama Hermína Lančíková se rovněž zapojila do podpory výsadkářů, za což byla popravena ve stejný den a na stejném místě jako Věra Dvořáková. Popravena byla dne 25. června 1942 i její dcera Eva Lančíková.[5]
Posmrtná ocenění
editovat- Věře Dvořákové byl dne 13. dubna 1946 prezidentem republiky in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939