Věda ve středověkém islámském světě

Věda ve středověkém islámském světě (méně přesně také islámská věda nebo arabská věda) se v muslimském světě vyvinula a praktikovala během islámského zlatého věku (cca mezi lety 750 až 1258) v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Cordóbského emirátu na Pyrenejském poloostrově. Během této doby byly do arabštiny přeloženy indické, asyrské, íránské a řecké znalosti. Tyto překlady se staly prameny pro vědecký pokrok mezi vědci z oblastí, kde v průběhu středověku vládli muslimové.^[1]

Historie a oblasti zájmu

Počátek tohoto zlatého věku spadá do období panování abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786–809), které se vyznačovalo vědeckou, náboženskou a kulturní prosperitou. Do období jeho vlády pravděpodobně spadá i otevření otevření Domu moudrosti v Bagdádu, v němž sídlili učenci z různých částí tehdejšího světa. Výsledky jejich bádání i práce dalších středověkých učenců islámského světa jsou zřetelné zejména v:

Mezi další oblasti zájmu patřily také:

Významní vědci

Vědci v rámci těchto oblastí byli různého původu. Většina z nich byli Peršané,^[2]^[3]^[4]^[5] ostatní Arabové, Asyřané, Kurdové^[4] a Egypťané. Také zde působili vědci rozmanitého náboženského původu. Vedle muslimů,^[6]^[7]^[8] zde působili i křesťané,^[9] Židé^[9]^[10] a nevěřící.^[11]^[12]

Arabové

Al-Battání (850–922 n. l.)
Alkindus – Abú Jusúf Jakúb ibn Isák al-Kindí (801–873 n. l.)
Alhazen – Muhammad ibn al-Hasan ibn al-Hajtham (965–1040 n. l.)
Íbn Al-Náfis (1213–1288 n. l.)

Maurové

Al-Zarkálí – (1029–1087 n. l.)
Abbás ibn Firnás – (810–887 n. l.)
Al-Zahráví – (936–1013 n. l.)
Al-Idrísí – (1100–1166 n. l.)

Berbeři

Abú Abdallah ibn Battúta – (1304–1369 n. l.)

Peršané

Al-Chorezmí – (780–850 n. l.)
Ar-Rází – Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází (865–925 n. l.)
Al-Fárábí – Abú Nasr Muhammad ibn al-Farach al-Fárábí (870–950 n. l.)
Aliboron – (973–1048 n. l.)
Abu'l-Wafa – (940–998 n. l.) – matematik, astronom
Avicenna – (980–1037 n. l.)
Omar Chajjám – (1048–1131 n. l.)
Al-Túsí – (1201–1274 n. l.)
Banú Músá – bratři Muhammad, Kásim a Hasan (9. století)
Abú Músa Džábir ibn Hajján – (721–815 n. l.)
Džamšíd Al-Káší – (1380–1429 n. l.)
Íbn Sál – Abú Sád al-Ala íbn Sál (940–1000 n. l.)

Odkazy

Reference

↑ ROBINSON (EDITOR), Francis. The Cambridge Illustrated History of the Islamic World. [s.l.]: Cambridge University Press, 1996. S. 228–229.
↑ William Bayne Fisher, et al, The Cambridge History of Iran 4, Cambridge University Press, 1975, p. 396
↑ Shaikh M. Ghazanfar, Medieval Islamic economic thought: filling the "great gap" in European economics, Psychology Press, 2003 (p. 114–115)
↑ ^a ^b Ibn Khaldun, Franz Rosenthal, N. J. Dawood (1967), The Muqaddimah: An Introduction to History, p. 430, Princeton University Press, ISBN 0-691-01754-9.
↑ Joseph A. Schumpeter, Historian of Economics: Selected Papers from the History of Economics Society Conference, 1994, y Laurence S. Moss, Joseph Alois Schumpeter, History of Economics Society. Conference, Published by Routledge, 1996, ISBN 0-415-13353-X, p.64.
↑ Howard R. Turner (1997), Science in Medieval Islam, p. 270 (book cover, last page), University of Texas Press, ISBN 0-292-78149-0
↑ Hogendijk, Jan P. (January 1999), Bibliography of Mathematics in Medieval Islamic Civilization Archivováno 18. 4. 2010 na Wayback Machine.
↑ A. I. Sabra, 1996. Tradition, Transmission, Transformation: Proceedings of Two Conferences on Pre-modern Science held at the University of Oklahoma. Redakce Ragep F. J.. [s.l.]: Brill Publishers. ISBN 90-04-09126-2. Kapitola Greek Science in Medieval Islam, s. 20.
↑ ^a ^b Bernard Lewis, The Jews of Islam, 1987, p.6
↑ Salah Zaimeche (2003), Introduction to Muslim Science.
↑ Hogendijk 1989
↑ Bernard Lewis, What Went Wrong? Western Impact and Middle Eastern Response

Související články

Externí odkazy

„Jak islámští vynálezci nezměnili svět“ a „Nezázrak islámské vědy“ na stránce wikiislam.net
(anglicky) „Jak řecká věda přešla k Arabům“ – De Lacy O'Leary

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[RobinsonCambridge-1] ROBINSON (EDITOR), Francis. The Cambridge Illustrated History of the Islamic World. [s.l.]: Cambridge University Press, 1996. S. 228–229.

[2] William Bayne Fisher, et al, The Cambridge History of Iran 4, Cambridge University Press, 1975, p. 396

[3] Shaikh M. Ghazanfar, Medieval Islamic economic thought: filling the "great gap" in European economics, Psychology Press, 2003 (p. 114–115)

[Franz-4] Ibn Khaldun, Franz Rosenthal, N. J. Dawood (1967), The Muqaddimah: An Introduction to History, p. 430, Princeton University Press, ISBN 0-691-01754-9.

[5] Joseph A. Schumpeter, Historian of Economics: Selected Papers from the History of Economics Society Conference, 1994, y Laurence S. Moss, Joseph Alois Schumpeter, History of Economics Society. Conference, Published by Routledge, 1996, ISBN 0-415-13353-X, p.64.

[Turner-6] Howard R. Turner (1997), Science in Medieval Islam, p. 270 (book cover, last page), University of Texas Press, ISBN 0-292-78149-0

[7] Hogendijk, Jan P. (January 1999), Bibliography of Mathematics in Medieval Islamic Civilization Archivováno 18. 4. 2010 na Wayback Machine.

[8] A. I. Sabra, 1996. Tradition, Transmission, Transformation: Proceedings of Two Conferences on Pre-modern Science held at the University of Oklahoma. Redakce Ragep F. J.. [s.l.]: Brill Publishers. ISBN 90-04-09126-2. Kapitola Greek Science in Medieval Islam, s. 20.

[Lewis-9] Bernard Lewis, The Jews of Islam, 1987, p.6

[10] Salah Zaimeche (2003), Introduction to Muslim Science.

[11] Hogendijk 1989

[12] Bernard Lewis, What Went Wrong? Western Impact and Middle Eastern Response

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]