Vývržek
Vývržek je chuchvalec nestravitelných složek potravy vydávený ze svalnatého žaludku masožravých a hmyzožravých ptáků.[1] Mívá podobu válečku a může připomínat trus.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Pelotes_r%C3%A9jection_Asio_Otus.jpg/220px-Pelotes_r%C3%A9jection_Asio_Otus.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Regurgitated_Pellets_of_Strepera_graculina.jpg/220px-Regurgitated_Pellets_of_Strepera_graculina.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/Kingfisher_pellet_-_2020-02-02_-_Andy_Mabbett_-_02_%28cropped%29.jpg/220px-Kingfisher_pellet_-_2020-02-02_-_Andy_Mabbett_-_02_%28cropped%29.jpg)
Vývržky obsahují především kosti, chlupy a zuby savců, peří, šupiny ryb aj. Žaludeční šťáva v žaludku některých ptáků je neumí strávit, a proto se jich tělo takto zbavuje.
Vývržky vyvrhují především ptáci z řádu sovy (Strigiformes), sokoli (Falconiformes) a dravci (Accipitriformes), ale i například ledňáčci,[1] někteří krkavcovití a mořští ptáci (např. racci nebo trubkonosí).[2] Vývržky sov obsahují oproti vývržkům dravců mnohem více kostí.[3]
Vývržky složené z nestrávených chitinózních částí exoskeletu hmyzu byly zdokumentovány například u červnky, drozda, jiřičky, kosa, pěnice, rákosníka, rehka, slavíka, ťuhýka a vlaštovky.[2]
Vývržky se vyskytují tam, kde ptáci žijí. Podle jejich tvaru a obsahu, například drobných kostí, lze poznat druh ptáka a lze také usuzovat na složení jeho potravy, a tedy i výskyt (lovených) živočichů v dané lokalitě. Proto mají značnou hodnotu pro zoology.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b NOVÁK, Jiří. Vývržek. BioLib.cz [online]. ©1999–2025 [cit. 5.1.2025]. Dostupné online.
- ↑ a b MIKULA, Peter a Naďa K. Kteří drobní ptáci produkují vývržky? Červenky nebo všichni hmyzožraví?. In: Přírodovědci.cz [online]. 07.06.2023 [cit. 5. 1. 2025]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/5392
- ↑ MALÁ, Martina. Díky ptačím vývržkům se zoologové dozvědí také o výskytu drobných savců. In: iDnes.cz [online]. 17. února 2019 [cit. 5. 1. 2025]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vyvrzky-ptaci-sovy-dravci-valassko.A190205_455581_zlin-zpravy_ras/foto/RAS796966_vrzek_kane_rousne_2018_12_28_display.jpg
- ↑ MALÁ, Martina. Díky ptačím vývržkům se zoologové dozvědí také o výskytu drobných savců. In: iDnes.cz [online]. 17. února 2019 [cit. 5. 1. 2025]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vyvrzky-ptaci-sovy-dravci-valassko.A190205_455581_zlin-zpravy_ras
Literatura
editovat- ČECH, Martin a ČECH, Pavel. Za potravou lednáčka říčního. Živa. 2001, roč. 49, č. 2, s. 85–86. ISSN 0044-4812.
- LYACH, Roman. Jak zkoumají vědci složení potravy rybožravých ptáků?. Rybářství. 2022, roč. 7, s. 56–60. ISSN 0373-675X.
- PLESNIK, Jan. Co nám mohou prozradit ptačí vyvržky. [Část 1–11.] Živa. [1991, č. 2 až 1992, č. 6.] ISSN 0044-4812.
- ROZTOČIL, Oldřich. Vývržky kalouse ušatého (Asio otus) z městské části České Lípy. Bezděz. 2006, sv. 15, s. 173–176. ISSN 1211-9172.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu vývržek na Wikimedia Commons