Võruština

baltofinský jazyk

Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel)[2][3] je jazyk,[4] který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.[5] Tradičně byl považován za dialekt jihoestonské nářeční skupiny estonštiny, avšak od roku 2007 má svou vlastní spisovnou formu[6] (přičemž již roku 2002 vyšel võrusko-estonský slovník) a zkoumá se jeho možné uznání za regionální oficiální jazyk Estonska. Võrusky mluví asi 70 000 lidí[1] žijících většinou na jihovýchodě Estonska, v osmi farnostech Võrumaa: Karula, Harglõ, Urvastõ, Rõugõ, Kanepi, Põlva, Räpinä a Vahtsõliina. Mluvčí tohoto jazyka se ale nacházejí také v Tallinnu, Tartu a zbytku Estonska.[1][7][8]

Võruština (võro kiil)
Rozšířeníjižní Estonsko
Počet mluvčích70 000[1]
Klasifikace
Písmolatinka
Postavení
RegulátorInstitut võruštiny (Võro Instituut)
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2fiu (B)
fiu (T)
ISO 639-3vro
Ethnologuevro
Wikipedie
fiu-vro.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abeceda

editovat
Majuskule A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S Š Z Ž T U V W Õ Ä Ö Ü X Y '
Minuskule a b c d e f g h i j k l m n o p q r s š z ž t u v w õ ä ö ü x y '
IPA /a/ /p/ /t͡s/ /t/ /e/ /f/ /k/ /h/ /i/ /j/ /kk/ /l/ /m/ /n/ /o/ /pp/ /ʔ/ /r/ /ss/ /ʃʃ/ /s/ /ʃ/ /tt/ /u/ /v/ /v/ /ɤ/ /æ/ /ø/ /y/ /ks/ /ɨ/ /ʲ/

Fonetika a fonologie

editovat
 
Dvoujazyčná cedule označující název farnosti Urvaste v Estonsku v estonštině (Urvaste) a verštině (Urvastõ).

Samohlásky

editovat
Přední Střední Zadní
Zavřená i y ɨ u
Středová e ø ɤ o
Otevřená æ ɑ

Ve võruštině existuje také vokálová harmonie, která se vyskytuje v mnoha ugrofinských jazycích s výjimkou estonštiny, kde chybí.

Souhlásky

editovat
Bilabiální Labio-
dentální
Alveolární Palatální Velární Glotální
Ploziva p, t, k, ʔ
Afrikáta ts, tsʲ
Nazála m, n, ŋ, ŋʲ
Frikativa v, s, h,
Aproximanta l, j
Vibranta r,

Všechny souhlásky (s výjimkou /j/ a /ʔ/) mohou být palatalizovány. Ráz („q“, IPA [ʔ]) je ve võruštině velmi běžný.

Příklady

editovat

Číslovky

editovat
Võrusky Česky
üts jeden
kats dva
kolm tři
neli čtyři
viis pět
kuus šest
säidse sedm
katõsa osm
ütesä devět
kümme deset

Užitečné fráze

editovat
Võrusky Česky
Olõq terveq tulõmast! Vítejte!
Tereq! Ahoj!
Tereq hummogust! Dobré ráno!
Tereq pääväst! Dobré odpoledne!
Tereq õdagust! Dobrý večer!
Hääd üüd! Dobrou noc!
Hääd aigo! Na shledanou!
Näemiq! Uvidíme se později!
Ma armasta sinno Miluju tě
Miä su nimi om? Jak se jmenuješ?
Mu nimi om ... Jmenuji se ...
Rõõm nätäq! Rád vás poznávám!
Kuis lätt? Jak se máš?
Häste Dobře
Kuna va sa olõt? Kolik je ti let?
Ma olõ 27 aastakka vana Je mi 27 let
Pallõsi Prosím
Aiteh! Děkuji!
Pall'o õnnõ! Gratulujeme!
Kas sa saat võro keelest arvo? Rozumíš võruskému jazyku?
Ma kõnõlõ võro killt Mluvím võrusky
Ma kõnõlõ-õi võro killt Nemluvím võrusky
Ma olõ võrokõnõ Jsem Võro
Kas sa kõnõlõt Inglüse kiilt? Mluvíš anglicky?
Jah / Ei Ano / Ne
Annaq andis Promiň

Vzorový text

editovat

Všeobecná deklarace lidských práv

võrusky

Kyik' inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsis. Näile om annõt mudsu ja süämetunnistus ja nä piät üts'tõõsõgaq vele muudu läbi käümä.[9]

setusky

Kõik inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsist. Näile om annõt mudsu ja süämetun'stus ja nä piät ütstõõsõga vele muudu läbi kjauma.

estonsky

Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim.

finsky

Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Võro language na anglické Wikipedii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat