Wikipedie

Vír (okres Žďár nad Sázavou)

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Vír (německy Wühr) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije v ní 695[1] obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Vír
Znak obce VírVlajka obce Vír
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°33′27″ s. š., 16°19′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel695 (2024)[1]
Rozloha5,32 km²[2]
Nadmořská výška384 m n. m.
PSČ592 66
Počet domů291 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVír 178
592 66 Vír
ou@virvudolisvratky.cz
StarostaLadislav Stalmach
Oficiální web: www.virvudolisvratky.cz
Vír
Vír
Další údaje
Kód obce597074
Kód části obce182494
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchovi z Pernštejna. Od 16. století ji vlastnili páni z Kunštátu.

V soutěži Vesnice Vysočiny obdržela obec Vír v roce 2008 zelený diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2009 modrou stuhu za společenský život, a v roce 2010 zlatou stuhu za vítězství v celé soutěži.[4] V roce 2019 získala obec v této soutěži diplom za vzorné vedení kroniky a ocenění Inovativní obec.[5] V roce 2022 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2022, konkrétně obdržela Diplom za univerzitu 3. věku.[6]

Ve Víru se natáčel seriál Četnické humoresky.

Přírodní poměry

editovat

Vír stojí v Hornosvratecké vrchovině. Do jeho správního území zasahuje část přírodní rezervace Pyšolec.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 528 564 514 552 611 616 717 1 204 1 059 956 853 787 759 759 671
Počet domů 65 77 72 76 89 101 142 191 185 197 206 250 270 273 291

Obecní správa

editovat

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou Vír a Hrdá Ves, která byla založena v 16. století poblíž Víru ve směru na Bystřici nad Pernštejnem. Bývala samostatnou obcí, ale roku 1954 se spojila s Vírem pod názvem Vír-Hrdá Ves. Dnes je částí obce Vír.

Školství

editovat
  • Základní škola a Mateřská škola Vír

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Víru (okres Žďár nad Sázavou).

Osobnosti

editovat

Pomístní jména

editovat
  • Dolní konec – dolní konec Víru (od školy dolů).
  • Horní konec – horní konec Víru (od školy nahoru).
  • Hranovec, V Hranovci – spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
  • Loučky, V Loučkách – rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
    • Díly, Na Dílech – pole na příkrých stráních v zadní části údolí Loučky. Pozemky byly rozděleny mezi různé majítele.
    • Loučský potok – teče v trati Loučky.
  • Povrchnice – strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.[9]
    • Na Lázi, Na Lázech – menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
  • Rovečínský potok – potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
    • Studený žleb – hluboké údolí s příkrými stráněmi podél Rovečínského potoka. Slunce sem nezasvitne, a proto je tu chladno.
  • Starý Vír – skupina starých domů průčelím k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
  • Špimberk, Špinberk – kopec homolovitého tvaru.
  • U Hliníku – pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
  • U Jána – pozemek poblíž sochy svatého Jana v Hrdé Vsi, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
  • U Starého mostu – Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
  • V Kotrbelci – jméno má nezřetelnou motivaci, snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
  • Vesná, Na Vesné – střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící „na vsi“ = uprostřed vsi).
  • Závodí, V Závodí – pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za první republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
    • Hlavatiska – oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
  • Žlebce, Ve Žlebcích – hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberku. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Fotogalerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  5. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  6. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pomístní jméno je shodné se jménem Kača, což je mazlivá podoba jména Kateřina. Není však zřejmé, proč tohoto jména bylo užito.

Související články

editovat

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vír_(okres_Žďár_nad_Sázavou)&oldid=24394832“