Válka o polské následnictví

válečný konflikt z let 1733 až 1735
(přesměrováno z Válka o polské dědictví)

Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 17331735 mezi koalicemi Francie, Španělska, Sardinie-Savojska a Parmy na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Saska na druhé straně.

Válka o polské následnictví
Obléhání města Gdaňsk rusko-saskými silami v roce 1734
Obléhání města Gdaňsk rusko-saskými silami v roce 1734

Trvání5. říjen 17331735
MístoPolsko, Porýní, Itálie
Příčinysoupeření o polskou korunu, snahy zvětšit francouzské území
VýsledekVídeňský mír
Strany
Polsko-litevská unie Polsko a Litva věrné Stanislavovi I.
Francouzské království Francie
Španělské království Španělsko
Savojské vévodství Savojsko-Sardinie
Parmské vévodství Parma
Polsko-litevská unie Polsko a Litva věrné Augustovi III.
Ruské impérium Rusko
Habsburská monarchie Svatá říše římská (Habsburská monarchie)
Saské kurfiřtství Sasko
Pruské království Prusko
Velitelé
Španělské královstvíParmské vévodství Karel I. Parmský
Španělské království José Carrillo de Albornoz
Francouzské království James Fitzjames
Francouzské království Claude de Villars
Francouzské království François-Marie de Broglie
Savojské vévodství Karel Emanuel III.
Ruské impérium Peter Lacy
Ruské impérium Burkhard Christoph
von Münnich

Habsburská monarchie Evžen Savojský
Habsburská monarchie Friedrich Heinrich
von Seckendorff

Habsburská monarchie Otto Ferdinand
von Abensberg-Traun

Habsburská monarchie Lothar von Königsegg-Rothenfels
Saské kurfiřtství August III. Saský
Pruské království Leopold Anhaltsko-Desavský
Ztráty
50 400 padlých či raněných,
Španělské království 3000 padlých či raněných,
Savojské vévodství 7200 padlých či raněných
Ruské impérium 3000 padlých či raněných,
Habsburská monarchie 32 000 padlých či raněných,
Pruské království 1800 padlých či raněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu mezi Stanislavem Leszczyńským a Augustem III. Saským a také snahy Francie o získání nových území na úkor Svaté říše římské (Lotrinsko) a území v Itálii.

Po smrti polského krále Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 z rozhodnutí většiny szlachty novým panovníkem. Rusko a Habsburská monarchie se však rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě saského kurfiřta Fridricha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí (ve světle práva nelegitimní) volba protikrále Augusta III. 5. října 1733 byly pro Francii důvodem k vyhlášení války, kterou 10. října 1733 vyhlásil Ludvík XV. Habsburské monarchii.

  • Du CHAFFAT, Antoine. Plan der kayserlichen und reichs Vöstung Philippsburg wie solche erstlich unter Com[m]ando des Marechall de France Duc de Berwik, Anno 1734. d. 23. Maÿ von denen könig. französischen Trouppen berennt, nach dessen davor erlittenen Todt aber unter Com[m]ando des Gen. Marquis D Asfeld ferner fort belagert worden worauf solche nach einer 2 Monat. vigoureusen Resistence des Herrn Gen. F.M. Lieutenant Baron von Wuttgenau d. 18 Julÿ mit accord übergangen [kartografický dokument]. [S. l.: s. n., 1734–1750]. 1 mapa. [Černobílá mědirytina, 55,5 × 49,5 cm na listu 80 × 57 cm, mapa orientována na západ, zobrazuje 008°25’26” v. d. až 008°30’09” v. d.; 049°15’18” s. š. až 049°12’14” s. š., měřítko ca 1 : 118 000, legenda, zdobená kartuše, veduta s ostřelováním Philippsburgu ve spodní části. Dostupnost: Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK.]

Externí odkazy

editovat