Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593)
Václav Smiřický ze Smiřic na Náchodě a na Škvorci (1564 – 10. srpna 1593)[1] byl český šlechtic z náchodské linie Smiřických ze Smiřic.
Václav Smiřický ze Smiřic | |
---|---|
Rodový erb Smiřických ze Smiřic | |
Narození | 1564 |
Úmrtí | 10. srpna 1593 (ve věku 28–29 let) |
Místo pohřbení | kostel sv. Vavřince v Náchodě |
Choť | (1587) Dorota Holická ze Šternberka (1570–1633) |
Děti | Albrecht Václav (1590–1614) |
Rodiče | Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566) a Hedvika Zajícová z Házmburka (1533–1592) |
Příbuzní | strýc: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597) strýc: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) bratranec: Vojtěch Smiřický ze Smiřic († 1568) bratranec: Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557–1608) děd: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic (1468–1548) děd: Jan IV. Zajíc z Hazmburka (1486–1553) babička: Markéta z Minsterberka (1501–1551) praděd: Karel I. Minsterberský (1476–1536) prababička: Anna Zaháňská (1480/83–1541) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ a život
editovatNarodil se jako syn Albrechta Smiřického ze Smiřic (1528–1566) a Hedviky Zajícové z Házmburka (1533–1592). Jeho babička z matčiny strany Markéta z Minsterberka (1501–1551) byla pravnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad.
V mládí navštívil Itálii.[2] Působil ve dvorských službách u arcivévody Karla II. Štýrského ve Štýrském Hradci, kde zastával úřad číšníka.[3][2]
Zemřel náhle v necelých třiceti letech, byl pohřben vedle svého otce v kostele svatého Vavřince v Náchodě. Poručníkem dětí se stal Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557–1608) z hruboskalské linie rodu.
Rodina
editovatV roce 1587 se oženil s Dorotou Holickou ze Šternberka (1570 – 12. 6. 1633), dcerou Otakara Holického ze Šternberka na Líšně (po 1505 – 1589, spáchal sebevraždu) a Anny Roupovcové z Roupova.[1] Narodily se jim tři děti:
- 1. Jaroslav Zikmund (1588–1600, pohřben v Náchodě)
- 2. Kateřina († 1608)
- ∞ Rudolf ze Stubenbergu († 1. 2. 1620, zemřel při výbuchu na zámku v Jičíně)[3]
- 3. Albrecht Václav (1590 – 24. 4. 1614, pohřben v Náchodě), dědic.
Dorota se po Václavově smrti vdala ještě dvakrát. V Líšně si 22. května 1595 vzala Maxmiliána Trčku z Lípy († 1597) a na začátku nového století (1600/1601) Kryštofa II. z Fürstenbergu (16. 11. 1580 – 5. 1. 1614).[1]
Majetek
editovatProtože mu otec zemřel, když mu byly teprve 2 roky, majetek spravovala jako regentka jeho matka. V roce 1586 konečně začal spravovat náchodské panství, které zdědil po otci.[3] V Náchodě začal hrad přestavovat na renesanční zámek. Matka k němu navíc v roce 1582 přikoupila Ratibořice.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 125–126.
- ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 22.
Literatura
editovat- ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 125–126.
- JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 22.