Václav Johanis

československý člen československého Národního shromáždění, senátor československého Národního shromáždění, ministr zásobování lidu a politik

Václav Johanis (26. února 1872 Praha-Nové Město[1]19. června 1939 tamtéž[2])[3], byl československý politik, meziválečný ministr, poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Václav Johanis
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1929
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
4. ministr pro zásobování lidu ČSR
Ve funkci:
1920 – 1920
PředchůdceKuneš Sonntág
NástupceLeopold Průša
Stranická příslušnost
Členstvíčs. soc. dem.

Narození26. února 1872
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. června 1939 (ve věku 67 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Profesespisovatel, novinář a politik
CommonsVáclav Johanis
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Původní profesí byl obuvníkem. Působil jako organizátor odborového svazu dělníků v obuvnictví a zasadil se o zřízení systému jejich nemocenského pojištění. Byl redaktorem časopisu Obuvník.[4] Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 032. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[5]

Od léta roku 1918 byl členem Národního výboru československého. Po převratu v říjnu 1918 zastával po krátkou dobu funkci správce pražského policejního ředitelství. V období let 1918–1939 pak působil jako ředitel Ústředního svazu nemocenských pojišťoven.[4]

Za meziválečného Československa zasedal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou v letech 19181920Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění a mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil.[6] Podle údajů k roku 1925 byl redaktorem a předsedou spolku Humanita v Praze.[7] Pak přešel do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1935.[8] V zákonodárných sborech ČSR se zasloužil o výslednou podobu systému nemocenského pojištění a zákona o dělnickém, invalidním a starobním pojištění z roku 1924. Napsal několik politických spisů jako Poučení o nemocenském, úrazovém, invalidním a starobním pojištění (1925).[4]

Zastával i vládní funkci. Ve druhé vládě Vlastimila Tusara byl roku 1920 ministrem pro zásobování lidu.[9]

Za svou činnost ve prospěch horníků obdržel čestné občanství města Příbrami.[10]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Apolináře na Novém Městě pražském
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z16, s. 62
  3. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. 
  4. a b c Johanis Václav [online]. Encyklopedie ČSSD [cit. 2011-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Václav Johanis [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-04]. Dostupné online. 
  7. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-04]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  9. Vratislav Preclík: Prezident Masaryk a Tusarova vláda, in Čas. Ročník XXVIII, číslo 130/duben–červen 2020, registrace MK ČR 7435, ISSN 1210-1648, str. 6–13
  10. Únorové kalendárium [online]. pribram-city.cz [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. 

Externí odkazy

editovat