Wikipedie

Kuneš Sonntag

československý člen československého Národního shromáždění, ministr financí, ministr zásobování lidu, ministr průmyslu, ministr zemědělství a politik
(přesměrováno z Kuneš Sonntág)

Kuneš Sonntag (též Kuneš Sonntág či Kunrát Sonntag; 19. února 1878 Lazce – 29. března 1931 Praha[1]) byl československý agrární politik, národohospodář a účastník protirakouského odboje.

Kuneš Sonntag
3. ministr financí ČSR
Ve funkci:
9. října 1919 – 25. května 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceCyril Horáček
NástupceKarel Engliš
3. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 15. září 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceFerdinand Heidler
NástupceRudolf Hotowetz
2. ministr zemědělství ČSR (správce)
Ve funkci:
24. června 1920 – 15. září 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceKarel Prášek
NástupceVladislav Brdlík
3. ministr výživy lidu ČSR (správce)
Ve funkci:
1. dubna 1920 – 25. května 1920
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceFedor Houdek
NástupceVáclav Johanis
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1918
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1922
Stranická příslušnost
Členstvíradik. pokroková str.
agrární strana
Narození19. února 1878
Lazce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 1931 (ve věku 53 let) nebo 31. března 1931 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Uničov
NárodnostČeši
Profeseekonom, politik a novinář
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Studium

editovat

Narodil se v Lazcích na Šumpersku na bývalé dědičné rychtě č.p. 4 do smíšené česko-německé rodiny. Vystudoval německé gymnázium v Uničově a Moravské Třebové, v letech 1893–1895 studoval vyšší mlynářskou školu v Dippoldiswalde (Sasko, Německo). Studoval na zemědělském institutu při univerzitě v Halle nad Sálou (Sasko-Anhaltsko, Německo)

Rakousko-Uhersko

editovat

Původně byl členem České radikálně pokrokové strany, od roku 1904 působil v Moravské straně agrární. Za agrárníky byl v zemských volbách roku 1913 zvolen na Moravský zemský sněm za českou všeobecnou kurii, obvod Olomouc, Lipník, Šternberk atd.[2] Poslancem zemského sněmu byl do roku 1918.

První světová válka

editovat

Za první světové války působil v odboji, a to zejména díky svým kontaktům na slovenské politiky, kteří se orientovali na budoucí česko-slovenskou spolupráci. Udržoval těsné styky s Antonínem Švehlou, působil tedy jako prostředník.

Byl propagátorem agrárního družstevnictví, a to jak v zemědělské výrobě, tak při zpracování produktů (mlýny, pekárny). V letech 1916–1917 byl ředitelem Obilního ústavu na Moravě, od roku 1918 stál v čele Zemské hospodářské rady pro Moravu. Při vzniku Československé republiky zastával funkci místopředsedy Moravského národního výboru.

První republika

editovat

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[3] Na mandát ale rezignoval roku 1922. Jeho post pak jako náhradník zaujal Jakub Haupt.[4] [5]

Zastával i četné vládní posty. V letech 1919–1920 působil v obou vládách rudozelené koalice (první vláda Vlastimila Tusara a druhá vláda Vlastimila Tusara[6]), nejprve jako ministr financí, poté jako správce ministerstva výživy lidu, ministr průmyslu, obchodu a živností a správce ministerstva zemědělství.[7]

V období 9. října 1919 – 25. května 1920 působil jako předseda bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí (předchůdce dnešní České národní banky).[8]

Zastával jedno z vedoucích postavení v agrární straně, od roku 1922 až do své smrti v roce 1931 byl jejím místopředsedou. Podporoval koncepci Švehlovy státotvorné politiky.

Od roku 1922 byl prezidentem Anglo-československé banky. Měl významný podíl na založení Československé akademie zemědělské v roce 1924, na které též působil jako viceprezident. Působil také ve Střelicích, kde měl svůj statek a zasloužil se zde též o osvětovou činnost. Je pochován v Renotech, pozdější městské části Uničova.

Dílo

editovat

Byl uznávaným publicistou, roku 1909 založil vlastní list Moravský venkov. Působil též jako redaktor. Je autorem prací v oboru agronomie, potravinářského průmyslu, školství a ekonomiky.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 231. Dostupné online.
  2. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  3. ↑ Kuneš Sonntag [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vratislav Preclík: Prezident Masaryk a Tusarova vláda, in Čas. Ročník XXVIII, číslo 130/duben–červen 2020, registrace MK ČR 7435, ISSN 1210-1648, str. 6–13
  7. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662. 
  8. ↑ www.cnb.cz [online]. [cit. 14-03-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-10-2010. 

Literatura

editovat
  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Kuneš Sonntag, s. 55–58. 
  • PELUNĚK, Lukáš. Pohnuté osudy JUDr. Kuneše Sonntaga. Střední Morava : vlastivědná revue. 2019, roč. 25, č. 48, s. 135–137. (otec a syn)

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuneš_Sonntag&oldid=24256015“