Wikipedie

Václav Jáchym Čejka z Olbramovic

český šlechtic, rakouský generál a maltézský rytíř

Václav Jáchym hrabě Čejka z Olbramovic (německy Wenzel Joachim Graf Czejka von Olbramowitz, 2. října 1667, Rovná – 5. července 1754, Praha) byl český šlechtic, rakouský generál a maltézský rytíř. V armádě dosáhl hodnosti polního podmaršála a v letech 1744–1754 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách. V roce 1748 byl povýšen na hraběte.

Václav Jáchym hrabě Čejka z Olbramovic
Erb Václava Jáchyma Čejky nad hlavním vstupem do barokní velkopřevorské rezidence ve Strakonicích
Erb Václava Jáchyma Čejky nad hlavním vstupem do barokní velkopřevorské rezidence ve Strakonicích
50. Velkopřevor Maltézského řádu v Čechách
Ve funkci:
1745 – 1754
PředchůdceFrantišek Antonín z Königsegg-Rothenfelsu
NástupceEmanuel Václav Krakovský z Kolovrat
Narození2. října 1667
Rovná
Úmrtí5. července 1754 (ve věku 86 let)
Praha
Profesevoják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Velkopřevorská rezidence ve Strakonicích

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Čejků z Olbramovic, narodil se jako syn litoměřického krajského hejtmana Karla Ludvíka Čejky (†1699)[1] a jeho manželky Anny Doroty, rozené Mědencové z Ratibořic.[pozn. 1][2] Studoval práva, ale již v mládí vstoupil do císařské armády, od roku 1688 byl též členem Maltézského řádu. Zúčastnil se dynastických válek v Evropě a v roce 1713 byl jako podplukovník a pokladník české provincie Maltézského řádu povýšen do stavu svobodných pánů.[3] V armádě dosáhl hodnosti generálmajora, respektive generálního polního vachtmistra (Generalfeldwachtmeister, 1727) a nakonec byl povýšen na polního podmaršála (1733).[4] Souběžně postupoval v hierarchii Maltézského řádu, v letech 1728–1744 byl komturem řádové komendy v Měcholupech, souběžně působil v letech 1737–1738 jako velkobailli pro německé země a od roku 1738 byl převorem pro Uherské království.

V letech 1744–1754 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách. V této funkci se snažil o zlepšení hospodářské situace zkomplikované ztrátou komend ve Slezsku během války o rakouské dědictví.[5] Pro Maltézský řád zakoupil v Čechách nové majetky, v roce 1746 získal panství Dožice u Nepomuku (za 50 000 zlatých) a v roce 1749 Obytce u Klatov (za 84 000 zlatých).[6] Z obyteckého panství byla se svolením Marie Terezie zřízena nová řádová komenda.[pozn. 2] Věnoval se také úpravám řádového sídla ve Strakonicích, kde rozšířil rezidenci u hradu a nechal postavit novou sýpku.[7] Podle projektu Anselma Luraga nechal také renovovat kostel sv. Prokopa. Z jeho podnětu byly postaveny také nové fary v Radomyšli a Horní Libchavě. Pro příležitostný pobyt byl adaptován také zámek v Horní Libchavě.[8] V zájmu zvýšení prosperity strakonického panství podporoval průmysl a založil tradici výroby punčoch.[9] Produkce ze strakonických textilních manufaktur měla odbyt nejen v západní Evropě, ale také v Turecku a arabských zemích. V roce 1749 zavedl tradici poutí na Podsrp, kde tehdy stála jen menší kaple a až později zde byl postaven kostel.[10] Z titulu funkce velkopřevora byl členem místodržitelského sboru Českého království, přísedícím zemského soudu a byl jmenován také císařským tajným radou. V roce 1748 byl povýšen do hraběcího stavu a byl mu polepšen erb (titul platil pouze pro České království, ale byl rozšířen i na Václavovy příbuzné a jejich potomstvo.[11]

Zemřel ve Velkopřevorském paláci na Malé Straně v Praze v roce 1754 ve věku 86 let a byl pochován v kostele Panny Marie pod řetězem, který byl tradičním pohřebištěm Maltézských rytířů. V interiéru kostela je dochován jeho náhrobník s rodovým znakem. Erb hraběte Čejky je dochován i na dalších stavbách, například nad vstupem do velkopřevorské rezidence ve Strakonicích nebo na faře v Horní Libchavě.[12]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Řada zdrojů dodnes uvádí, že byl synem Jáchyma Zdeňka Čejky z Olbramovic a jeho manželky Aleny Anežky, rozené Příchovské z Příchovic. Tuto informaci uvedl August Sedláček jako autor hesla o rodině Čejků v Ottově slovníku naučném. Pozdější badatelé ale získali přístup do archivu řádu Maltézských rytířů ve Vídni a z nalezeného rodokmenu Václava Jáchyma Čejky vyplývá, že byl synem Karla Ludvíka Čejky.
  2. ↑ Nákup panství Obytce byl umožněn závětí salcburského arcibiskupa Jana Arnošta Thun-Hohenštejna, který ve své závěti odkázal Maltézskému řádu značnou finanční sumu. Díky tomu Marie Terezie stanovila, že první tři komtuři nově zřízené komendy v Obytcích musejí pocházet z rodu Thun-Hohensteinů, což bylo také dodrženo.

Reference

editovat
  1. ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; s. 334 ISBN 978-80-7469-103-4
  2. ↑ Ottův slovník naučný, 6. díl; Praha, 1893; s. 573–575 (heslo Čejka z Olbramovic).
  3. ↑ BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015; s. 374–375 ISBN 978-80-7464-461-0
  4. ↑ Služební postup Václava Jáchyma Čejky in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 2003 dostupné online
  5. ↑ Biografický slovník českých zemí 10; Praha, 2008; s. 568–569 (heslo Václav Jáchym Čejka z Olbramovic) dostupné online
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 237–238
  7. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 7. díl, Praha, Nakladatelství Libri, 2008; s. 58 (heslo Strakonice) ISBN 978-80-7277-041-0
  8. ↑ ASCHENBRENNER, Martin: Zámky okresu Česká Lípa; Česká Lípa, 2022 (vlastním nákladem); s. 183 ISBN 978-80-908430-0-4
  9. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 7. díl, Praha, Nakladatelství Libri, 2008; s. 63 (heslo Strakonice) ISBN 978-80-7277-041-0
  10. ↑ FIBICH, Ondřej, SKALICKÝ, Karel: Obrazy z dějin Strakonic. 650 let města; Strakonice, 2017; s. 62–63 ISBN 978-80-88002-15-4
  11. ↑ BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015; s. 376 ISBN 978-80-7464-461-0
  12. ↑ Fara v Horní Libchavě na webu Národního památkového ústavu dostupné online

Literatura

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Jáchym_Čejka_z_Olbramovic&oldid=24552629“