Wikipedie

Unhošť

město v okrese Kladno ve Středočeském kraji
(přesměrováno z Unhošť (okres Kladno))

Unhošť (německy Unhoscht) je město v okrese Kladno. Rozkládá se na rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 kilometrů západně od centra Prahy. Ve městě žije přibližně 5 200[1] obyvatel.

Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Znak města UnhošťVlajka města Unhošť
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecUnhošť
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′8″ s. š., 14°7′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 206 (2024)[1]
Rozloha17,42 km²[2]
Katastrální územíUnhošť
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ273 51
Počet domů1 378 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské nám. 44
273 51 Unhošť
podatelna@muunhost.cz
StarostkaIng. Iveta Koulová (TOP 09)
Oficiální web: www.muunhost.cz
Unhošť na mapě
Unhošť
Unhošť
Další údaje
Kód obce533017
Kód části obce174491
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název města je odvozen z osobního jména Uněhost ve významu Uněhostův dvůr. Samohláska ve druhé slabice byla nepřízvučná a zanikla. V lidových variantách názvu se používal mužský i ženský rod a počáteční Ú se měnilo na Ou-, zatímco v úředních dokumentech se používalo U, které nakonec převládlo. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: Hunehostz (druhá polovina 13. století), „in villa Hvnehozt (druhá polovina 13. století), Vnhoscht (1329), Vnhost (1352), Vnhoscz (1367 až okolo roku 1405), Unhosscz (1403), v Ounhošti (1405), „mezi mčkem Vnhossti“ (1454), w Aunhosstij (1544), Vnhosst (1549) a Aunosst nebo Unhoscht (1785).[4]

Historie

editovat

Území bylo osídleno už v mladší době kamenné a archeologickými nálezy je prokázáno i keltské osídlení. Poblíž kostela bylo objeveno slovanské pohřebiště z 9. až 11. století.

První písemná zmínka o Unhošti je z roku 1284, kdy vesnice patřila malostranských měšťanů. V roce 1329 byla Unhošť zmíněna jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu a ve 14. století z městečka plynuly četné platy různým pražským kostelům. V roce 1489 udělil král Vladislav Jagellonský městu znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala v ní škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379. Roku 1557 dostala Unhošť právo ohradit se hradbami – k jejich stavbě však nedošlo, a tak Unhošť nedosáhla plně městských práv.

Během třicetileté války byla Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. Mezi lety 1783–1790 byla Unhošť povýšena na město.

Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.

Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století bylo ve městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).

V roce 1898 byl založen spolek Lidová knihovna. V roce 1920 se knihovna stěhovala do budovy Živnostenské banky. V roce 1969 se knihovna stala střediskovou a v roce 1969 knihovnou městskou. Od roku 1989 sídlí Městská knihovna v prostorách bývalého zdravotnického střediska. V roce 2000 byl provoz knihovny automatizován (systém Lanius) a knihovna byla připojena na síť internet.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Tři kilometry západně od města byla v lokalitě Čeperka ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930–1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, ale později byl zrušen. Do roku 1989 zde[kde?] byla vojenská kasárna.

Rok 1932

editovat

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[5]

  • Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem.
  • Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem.
  • Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 184 2 095 2 464 2 562 2 724 2 633 2 886 3 181 3 209 3 531 3 590 3 521 3 566 3 566 5 161
Počet domů 231 253 266 293 335 380 504 843 724 730 788 899 945 1 151 1 378

Obecní správa

editovat

Části města

editovat

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje sedm základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

  • Amerika – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
  • Dědkův mlýn – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
  • Fialka – osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
  • Hřebenka – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
  • Na Štokách – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
  • Nouzov – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
  • Unhošť

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[8]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[8]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[11]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[14]

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno – Unhošť – Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát – Zbečno – Unhošť – Jeneč. Částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun–Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční trať Praha–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, přes dva kilometry severně od města.

Veřejná doprava

editovat

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha–Kladno) a R5 (Praha – Kladno – Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. Stanice je vzdálena 2,7 kilometru chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky v rámci SID jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec.

Veřejná doprava 2021

editovat

Do města zajíždí od integrace PID v prosinci 2019 tyto autobusové linky: 307 (Kladno – Unhošť – Praha, Zličín), 319 (Malé Kyšice – Unhošť – Pavlov – Hostouň – Praha, letiště), 365 (Nové Strašecí/Stochov – Velká Dobrá – Unhošť – Hostivice – Praha, Motol), 386 (Kladno – Družec – Bratronice – Unhošť – Hostivice – Praha, Zličín).

Vedení linek vlaků se nezměnilo. Ve stanici Unhošť staví 43 spojů ve směru Praha, Masarykovo nádraží (několik spojů Praha hl.n.), Kladno, Rakovník a Kralupy nad Vltavou. Rychlíky do Rakovníka a spěšné vlaky do Kladna zde nezastavují. Obyvatelé Unhoště mohou využívat autobusovou linku 319 ze/do zastávky Pavlov, kde je zajištěn přestup na vlak do/z Prahy.

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel svatých Petra a Pavla

K památkám města patří na náměstí jednolodní farní kostel svatého Petra a Pavla ze 13. století. Původně gotická stavba, posléze barokně přestavěná, s věží postavenou v boku presbytáře v letech 1655–57. Fara zde byla zřízena již počátkem 14. století a farář tehdy odváděl 45 grošů papežského desátku.

Před kostelem stojí sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. 8) s barokními štíty a bývalá lékárna čp. 3 s renesančním portálem.

Na hřbitově je kaple svaté Barbory z roku 1702 a hrob faráře Jana Jungmanna (bratra českého jazykovědce a obrozence Josefa Jungmanna). V budově bývalé radnice (čp. 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.

Další pamětihodnosti:

Rodáci

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Unhošť, s. 447–448. 
  5. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1760–1761. (česky, německy) 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Unhošť – zámek, s. 486–487. 

Literatura

editovat
  • MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha: F. Melichar, 1888. 242 s. 
  • MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha: F. Melichar, 1890. 285 s. 
  • ANDERLOVÁ, Jiřina a Miroslav SANYTRÁK, VEVERKOVÁ Irena. 200 let města Unhoště: 1786-1986. Ilustroval Jan EISENKOLB. V Unhošťi: Městské kulturní středisko, 1986.
  • VEVERKA, Karel. Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století. Slánský obzor. 2016, 24, 21-29. ISBN 978-80-905169-7-7. ISSN 1214-3847.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Procházka po Unhošti: Křivoklátská ulice. Listy z Unhošťska. 2010, (48), 24-29.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Václavské náměstí v Unhošti. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 50-55.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Řemesla a obchod v Unhošti ve 2. polovině 20. století. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 82-87.
  • VENCLÍK, David. Národně probuzená Unhošť, aneb, Dva články o životě města v 60. letech 19. století. Listy z Unhošťska. 2005, (39), 29-36.

Externí odkazy

editovat
  Kyšice Malé Přítočno, Pletený Újezd Pavlov, Hostouň  
Horní Bezděkov   Jeneč
    Unhošť    
 
Malé Kyšice Svárov Červený Újezd
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Unhošť&oldid=24275535“