Wikipedie

Hostouň (okres Kladno)

obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji

Obec Hostouň se nachází šestnáct kilometrů západně od centra Prahy, v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. V posledních letech počet obyvatel obce mírně vzrůstá, hlavně díky výstavbě rodinných domů. Zájem o bydlení v Hostouni roste hlavně z důvodu poměrně výhodné polohy nedaleko Prahy.

Hostouň
Letecký snímek ze severovýchodu (2013)
Letecký snímek ze severovýchodu (2013)
Znak obce HostouňVlajka obce Hostouň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′52″ s. š., 14°12′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 561 (2024)[1]
Rozloha10,34 km²[2]
Katastrální územíHostouň u Prahy
Nadmořská výška341 m n. m.
PSČ273 53
Počet domů507 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKladenská 119
Hostouň
273 53 Hostouň u Prahy
ouhostoun@quick.cz
StarostaMartin Krátký
Oficiální web: www.hostounuprahy.cz
Hostouň na mapě
Hostouň
Hostouň
Další údaje
Kód obce532347
Kód části obce45926
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Pojmenování obce je odvozeno od jména majitele původního dvora. Majitel se jmenoval Hostún a přivlastňovací příponou vzniklo jméno Hostounův dvůr a posléze Hostouň.[4] Název obce se uvádí v jednotném čísle ženského rodu (tedy „ta Hostouň“).[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1294, v té době patřila ke statkům pražského purkrabství. Za svou více než 700 let dlouhou historii vlastnilo obec velké množství majitelů, často některý z nich držel pouze část, nejčastěji dvůr s tvrzí. Nejvýznamnějším dvorem s tvrzí byl Šafránov, jeho pozůstatky, byť již v značně chatrném stavu, jsou patrny dodnes.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[6]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[6]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[12]

Rok 1932

editovat

V obci Hostouň u Prahy (1352 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] lékař, biograf Sokol, 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hostouni, hodinář, 2 holiči, hospodářské družstvo pro zužitkování pražských odpadků, 5 hostinců, 2 kapelníci, kolář, konsum Včela, 3 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, továrna na kůže, surové kůže, 2 malíři pokojů, 4 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, palivo, 3 pekaři, 2 pohřební ústavy, 15 rolníků, 4 řezníci, 3 sadaři, sedlář, sklenář, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, 2 továrny na stroje, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky.

Přírodní poměry

editovat

Podél části východní hranice katastrálního území protéká Dobrovízský potok, jehož koryto a břehy jsou chráněné jako přírodní památka Zákolanský potok.

Severovýchodně od středu vesnice rostou u Kladenské ulice Jasany v Hostouni – mohutné jasany ztepilé staré přibližně 165 let a chráněné jako památné stromy.

Obyvatelstvo

editovat

Vývoj počtu obyvatel v Hostouni a počet domů udává tabulka:[14][15]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1215 1286 1437 1350 1317 1243 1352 1185 1177 1072 924 948 918 1049
Rozdíl počtu obyvatel – 71 151 −87 −33 −73 109 −167 −8 −105 −148 24 −30 131
Počet domů 134 176 204 181 186 187 235 269 287 282 283 331 356 388
Rozdíl počtu domů – 42 28 −23 5 1 48 34 18 −5 1 48 25 32

Společnost

editovat

Školství

editovat

V Hostouni sídlí 1. stupeň (1. až 5. třída) základní školy. Ve školním roce 2013–2014 navštěvovalo školu 42 žáků ve třech třídách, 1. ročník samostatně, 2. a 3. resp. 4. a 5. ročník společně. Školu navštěvují děti z Hostouně a z Dobrovíze.[16] Mateřská škola, která v obci sídlila po dlouhá léta, byla přestěhována do sousední Dobrovíze. V Hostouni zůstala pouze jedna třída v budově základní školy jako detašované pracoviště. V základní škole je v provozu školní jídelna, která slouží i pro školu mateřskou.[17]

Knihovna

editovat

Knihovna je v obci nepřetržitě od roku 1890, kdy byla založena čtenářská beseda. Umístění knihovny se v průběhu let několikrát měnilo, v roce 1968 byla přestěhována do budovy tehdejšího Místního národního výboru, kde je dodnes. Knihovní fond čítá asi 2700 titulů, je možné si objednat knihu ze Středočeské vědecké knihovny Kladno. Asistovaný přístup na Internet je zdarma. V knihovně se během roku konají různé pravidelné akce jako besedy, bazary knih, výstavy výtvarných děl žáků místní školy, pasování prvňáčků na čtenáře apod.[18]

Spolky

editovat

Šance Udělat Trochu Radosti

editovat

Cílem sdružení Šance Udělat Trochu Radosti o.s. (zkráceně ŠUTR o.s) je pořádání kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí pro děti i dospělé. Bylo založeno v roce 2008, v roce 2011 mu byla udělena akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a stalo se tak akreditovanou vzdělávací institucí.

Sdružení podporuje i dlouholetou tradici divadelnictví v obci. Jeho součásti je divadelní ochotnický spolek Mošna (Myšmaš Opravdu Šíleně Nadšených Amatérů). Prvním počinem bylo nastudování hry Jana Drdy Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert v roce 2008. Představení se konají v místním kulturním domě.[19]

Hostouňští nadšenci

editovat

Dalším kulturním spolkem jsou Hostouňští nadšenci, kteří pořádají různé kulturní akce jako karnevaly, mikulášské zábavy, vánoční setkání apod. Oblíbenou akcí je Dětský bazar, v němž je možno dát do prodeje nebo naopak nakoupit různé dětské oblečení a boty, hračky, kočárky, kola, prostě vše co souvisí s dětmi.

O Vánocích se konají setkání u kostela, tradicí je každoroční přivezení Betlémského světla.[20]

Baráčnická obec Sulevice

editovat

Spolkem trochu jiného typu je Baráčnická obec Sulevice, která působí společně v Hostouni a Dobrovízi. Zaměřuje na zachování venkovských tradic, jeho členové se mezi sebou oslovují "Sousede" a "Tetičko", jak tomu bylo tradicí v 18. století, volí mezi sebou Rychtáře, Syndika, Drába, Ponocného apod. V současnosti je členem tohoto sdružení 274 občanů Hostouně a Dobrovíze.[21] Jméno obce Sulevice je převzato od vesnice zaniklé v období třicetileté války, která ležela nedaleko od Hostouně směrem na Pavlov.

Sport

editovat

Dominantním sportem v obci je fotbal. Fotbalový oddíl Sokol Hostouň byl založen v červenci 1927, tehdy pod názvem Čechie Hostouň. Už v roce 1922 vznikl klub SK Hostouň, ale jeho činnost byla po dvou letech ukončena. V roce 2016 oddíl dosáhl největšího úspěchu své historie, když v krajského přeboru obsadil 2. místo a jako první venkovský klub z okresu Kladno postoupil do Divize.[22]

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel sv. Bartoloměje – původně gotický ze 14. století, nynější podoba je barokní z počátku 18. století. Věž byla přistavěna roku 1773. V jeho okolí býval v minulosti hřbitov, při epidemii cholery v roce 1832 však již kapacitně nestačil, proto byl vystavěn hřbitov nový v místech, kde je dnes ulice Lipová, který slouží dodnes.
  • Starý a nový židovský hřbitov. Starý hřbitov se nachází v odlehlém lesnatém svahu nad pravým břehem Sulovického potoka, asi 1 km jihozápadně od centra Hostouně. Na ploše 0,12 ha je dochováno asi čtyřicet náhrobků, nejstarší z roku 1786. Hřbitov byl užíván do roku 1848, poté byl nahrazen hřbitovem novým, situovaným o několik set kroků blíže k obci. Nový hřbitov na ploše 0,15 ha obsahuje kolem 340 náhrobků z let 1856 až 1936; dochovala se zde kamenná obřadní síň.[23] Na novém hřbitově se mj. nachází hrobka rodiny Brandejsů. Z tohoto starého židovského rodu pochází významný podnikatel a mecenáš českých umělců Alexandr Brandejs (1848–1901).

Židovská obec

editovat
 
Náhrobek na Starém židovském hřbitově v Hostouni, kde se dochovalo kolem padesáti pozdně barokních a klasicistních náhrobků z 18. a 19. století. Hřbitov patří k jedněm z nejcennějším na Kladensku.

Hostouň měla zejména v 18. a 19. století početnou a poměrně významnou židovskou komunitu. Roku 1852 je zde doloženo 64 židovských rodin[24], které zde měly vlastní synagogu (zbořena po roce 1950, částečně v torzálním stavu dochována a adaptována k obytným účelům; nachází se severně od kostela v ulici Pod kostelem), dále vlastního rabína, košer jatka, školu[24]. Světoznámý pražský rabín Ezechiel Landau ve svém díle zmiňuje k roku 1792 "rabiho Natanaela z Hostouně"[24]. Většina židovských rodin se z Hostouně začala stěhovat v druhé půlce 19. století v důsledku pozvolného zrovnoprávňování Židů v Rakousko-Uhersku, zejména do blízkého Kladna, Slaného a Prahy. Poslední židovský pohřeb je zde doložen k roku 1932. Jedinou hmatatelnou památkou na někdejší význam hostouňské židovské obce tak dnes zůstávají oba zachovalé židovské hřbitovy: Starý židovský hřbitov a Nový židovský hřbitov, cca 800 m západně od kostela. Oba jsou v majetku Pražské židovské obce, která je udržuje a postupně opravuje. Z Hostouně pocházeli mj. rodinní příslušníci českožidovského spisovatele Oty Pavla či světoznámého architekta Antonína Raymonda.[25]

Zajímavosti

editovat

V Hostouni byly natáčeny scény z vypálení Lidic ve filmu Sokolovo režiséra Otakara Vávry z roku 1974.[26] Ve filmu účinkovalo několik místních občanů jako kompars.

Osobnosti

editovat

Doprava

editovat
  • Autobusová doprava – je dopravně obsluhována jak Pražskou integrovanou dopravou – spojení s Prahou (linka č. 626, která v Jenči navazuje na linku 306 na Zličín a linka č. 319 na Letiště Václava Havla a na Kladno jezdí linka 626.
  • Železniční doprava – Hostouň je dostupná také po železnici, zastávka Hostouň u Prahy (od okraje obce vzdálená asi 500 m) na trati 121 (Hostivice-Podlešín) byla po dlouhém jednání zprovozněna v roce 1988. V současnosti je však provoz vlaků na lince S54, která spojuje Hostivici a Středokluky s Podlešínem a Slaným a linky Cyklohráček z Prahy do Slaného a Zlonic, která jezdí jen v turistické sezóně.
  • Silniční spojení – K výraznému zlepšení spojení s Prahou došlo v roce 2008 otevřením 10 km dlouhého úseku Praha-Pavlov dálnice D6, která prochází necelé 2 km od obce.

Fotogalerie

editovat
  •  
    Kostel sv. Bartoloměje
  •  
    Starý židovský hřbitov
  •  
    Nový židovský hřbitov
  •  
    Pohled ke středu obce ve směru od Pavlova
  •  
    Hostouň ze severozápadu, od silnice do Dolan

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Ptejte se knihovny
  5. ↑ Obec, vojenský újezd – detail [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  8. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  11. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  13. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 368. (česky a německy)
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Kladno, s. 96–97.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  15. ↑ Hostouň (okres Kladno) [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Základní škola Hostouň [online]. Hostouň: Základní škola Hostouň [cit. 2014-08-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Mateřská škola Sluníčko Dobrovíz [online]. Dobrovíz: Mateřská škola Sluníčko Dobrovíz [cit. 2014-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-27. 
  18. ↑ Místní knihovna Hostouň [online]. Hostouň: Místní knihovna Hostouň [cit. 2014-08-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ Šance udělat trochu radosti [online]. Hostouň: Šance udělat trochu radosti [cit. 2014-08-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ Hostouňští nadšenci [online]. Hostouň: Hostouňští nadšenci [cit. 2014-08-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ Hostouňský zpravodaj [online]. Hostouň: Obec [cit. 2014-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. 
  22. ↑ Kladenský deník
  23. ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 153–154. 
  24. ↑ a b c GOLD, Hugo: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart
  25. ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/10492110205-hadanky-domu-zivota/216562215800002-hostoun-a-kladno/
  26. ↑ Filmová místa

Externí odkazy

editovat
  Hřebeč Lidice Středokluky, Běloky  
Dolany   Dobrovíz
    Hostouň    
 
Pavlov Jeneč Hostivice, Praha-Ruzyně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hostouň_(okres_Kladno)&oldid=24162885“