Ulrich z Eyczingu
Ulrich z Eyczingu (či také Oldřich z Eyczingu; kolem 1395? – 20. listopadu 1460 Schrattenthal) byl šlechtic z hornorakouského rodu pánů z Eyczingu, který se zapletl do mocenského střetu po smrti vévody Albrechta II. Habsburského, jehož závěť měl společně s Kašparem Šlikem zfalšovat.[1] Díky jeho bezohlednosti je přezdíván Démonem Rakouska.[2]
Ulrich z Eyczingu | |
---|---|
Narození | 1395? |
Úmrtí | 20. listopadu 1460 Schrattenthal |
Příčina úmrtí | nejspíše mor |
Místo pohřbení | Farní kostel Schrattenthal (48°43′0,98″ s. š., 15°54′35,86″ v. d.) |
Národnost | rakouská |
Znám jako | Oldřich |
Choť | Barbora (svatba před rokem 1425)[1] |
Rodiče | Jiří z Eyczingu |
Příbuzní | Oswald z Eyczingu, Štěpán z Eyczingu, Alžběta z Eyczingu (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatUlrich se narodil Jiřímu (příp. Görigovi) z Eyczingu. Jeho sourozenci byli Oswald, Štěpán a Alžběta z Eyczingu. Dominium tohoto šlechtického rodu se ve středověku rozprostíralo na území dnešních spolkových zemí Bavorsko, Dolní a Horní Rakousy. Dětství prožil na dvoře Arnošta Habsburského a později se dostal do služeb Albrechta II. Habsburského a Albrechta IV. Rakouského. Na sklonku 20. let a na počátku 30. let 15. století se vyznačil v bojích proti husitům. Roku 1430 je doložen je poručík v Dürnsteinu a o tři roky později jako hejtman ve Znojmě a Eggenburgu. 4. dubna 1434 získal Schrattenthal na hranicích Weinviertelu a Waldviertelu. Z dosud nevyýznamného Schrattenthalu vybudoval své správní centrum s vodním hradem, jehož stavba byla schválena na basilejském koncilu.[3] se stal dalšího roku jeho hlavním sídlem. Ulrich významně rozšířil svůj majetek dalšími nákupy (např. pohraničního hradu Kaja[pozn. 1] na území mezi Dunajem a Moravou.[5]
Mezi léty 1437–1440 zastával pozici hubmeistra[pozn. 2] rakouského vévody Albrechta II. Habsburského, po jehož smrti se stal podporovatelem královny-vdovy Alžběty Lucemburské v otázce následnictví Ladislava Pohrobka. 22. února 1439 byl společně se svými bratry povýšen do stavu svobodných pánů. Následně (přibližně do roku 1446) byl ve službách krále a budoucího císaře Fridricha III. Habsburského. V roce 1445 obdržel právo červené pečeti.[2]
14. října 1451 byla pod vedením Ulricha a jeho bratra Oldřicha s dalšími 250 členy založena Mailberská jednota.[7] Avšak z důvodu nepřetržité podpory propuštění Ladislava Pohrobka z královského opatrovnictví a rozepřím s Fridrichem III. byl hrabětem Ulrichem II. Celjským zbaven moci. V letech 1453–1455 byl členem Pohrobkovy regentské rady a po jeho smrti byl 23. prosince 1457 jmenován zemským správcem. Tento nový post byl Ulrichovi potvrzen v lednu 1458 na vídeňském zemském sněmu, na němž nechal Ulrich vystoupit Ladislavovu starší sestru Alžbětu ve skromných šatech, plačíc nad špatným zacházením ze strany císaře a prosíc stavy o pomoc.[2] Ulrich stál ve spojeneckém svazku s Jiřím z Poděbrad a Jánosem Hunyadim. Jelikož ve nástupnických sporech v Rakouském vévodství podporoval tehdejšího císaře, byl 5. března 1458 zajat arcivévodou Albrechtem VI. Habsburským.[1] Po císařově intervenci byl propuštěn na své panství Schrattenthal a krátce před svou smrtí se neúspěšně pokusil o sestavení stavovské opozice proti císařské lenní politice.
Ulrich zemřel 20. listopadu 1460. Podlehl nejspíše morové nákaze. Pochován je ve farním kostele ve Schrattenthalu.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ulrich von Eyczing na německé Wikipedii.
- ↑ a b c WAGNER, Hans. Eitzing, Ulrich Freiherr von (seit 1439). Deutsche Biographie [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Freiherr Ulrich von Eitzing. Gedächtnis des Landes [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KAAR, Alexandra. Das Greiner Marktbuch: Inhalt, Datierung und Auftraggeber eines Repräsentationsobjektes. Pro Civitate Austriae. 2011, čís. 16, s. 62–64. ISSN 1562-5346. (německy)
- ↑ KORDAČ, Tomáš. Kaya, Dolní Rakousy, Podyjí (Thaya). Cesty po hradech [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Floridus Röhrig - Das Pilgerbuch aus Schrattenthal. Bücherei Schrattenthal [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KNITTEL, Jan. Český dvůr Ladislava Pohrobka. Praha, 2014 [cit. 2023-10-16]. 135 s. diplomová. Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 46. Dostupné online.
- ↑ STEHLÍK, Martin. Odloučení Lucemburska od Koruny české. Praha, 2015 [cit. 2023-10-16]. 365 s. rigorózní. Katedra právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Marek Starý. s. 171. Dostupné online.
Poznámky
editovat- ↑ Ulrich se významně podílel na jeho obnově, která z důvodu strategického významu byla podporována habsburským dvorem.[4]
- ↑ V českém prostředí byl ekvivalentem post mincmistra.[6]