Wikipedie

Uhelný trh

náměstí v Praze

Uhelný trh je náměstí trojúhelníkového tvaru v Praze na Starém Městě, severozápadně od Můstku, severně od Jungmannova náměstí a východně od Betlémského náměstí.

Uhelný trh
Pohled na náměstí ze severní strany
Pohled na náměstí ze severní strany
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceStaré Město
Poloha50°5′2,04″ s. š., 14°25′13,08″ v. d.
Další údaje
Kód ulice475696
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotografie asi z roku 1870, na náměstí stojí čtvercová kašna

Historický místopis

editovat

Název pochází z poloviny 14. století, kdy se sem přesunul z nedalekého Kozího plácku prodej dřevěného uhlí. Náměstí se proto také někdy označovalo jako „Nový trh uhelný". Uhlí se sem zčásti přiváželo z venkova, část se pálila ve zdejší uhlířské huti. Kupovalo se jednak do domácností, jednak je potřebovali řemeslníci (kováři, zvonaři, zámečníci aj.). Teprve v první polovině 19. století prodej dřevěného uhlí klesal, protože bylo postupně nahrazováno uhlím kamenným. V sousedství huti na náměstí stávala (až do 19. století, kdy byla zbourána) kovárna.[1]

Na Uhelném trhu se následně prodávaly hlavně řezané květiny a také pohřební věnce. Podobně jako na Ovocném trhu, i zde se rozložily četné pouliční vývařovny. Až do 1. světové války se prodávala za jednotnou cenu dvou krejcarů -„za dva na dlaň“ - např. sběračka horkých brambor, nudlí, hrnek polévky anebo velká kobliha.[2]

Jediným zachovaným z celé řady starobylých domů s podloubím, které lemovaly západní stranu náměstí je dům U tří stupňů (č. p. 424) původně kavárna. Ostatní byly zbourány. Na jejich místě byl postaven činžovní dům U Šturmů (na rohu Skořepky) a v roce 1883 budova školy. Kavárnu, zvanou U sester kafíčkových, navštěvovaly na přelomu 19. a 20. stol. hlavně zelinářky a trhovkyně. Nabízela kávu za 8 krejcarů čili 16 haléřů v době, kdy např. známka na pohlednici stála 5 haléřů. Šlo o bílou kávu a dle ceny půllitrový „kafáč“. Vedle kavárny byl krám s obnošeným šatstvem, na náměstí s trhem neměl nouzi o zákazníky.[3]

Na místě kovárny byla koncem 30. let 19. století postavena čtvercová kašna. Ta byla zbořena v roce 1894. Na její místo byla v roce 1951 přenesena klasicistní Wimmerova kašna,[4] která již předtím vystřídala v Praze několik stanovišť. Její hlavní sousoší (interpretované nejčastěji jako alegorie Vinařství a Zemědělství) bylo v roce 1974 vážně poškozeno vandaly. Ze slepených částí byla vytvořena kopie, která byla na kašnu znovu nainstalována v roce 1979 (originál je umístěn v lapidáriu). V roce 1989 byla z důvodu výstavby kolektoru odstraněna a na své místo se vrátila v roce 1998.[5] 19. března 2011 skupina opilých mladíků (mj. také syn bývalého primátora Pavla Béma) sousoší opět poškodila.[6]

Od roku 1888 zde jsou na náměstí veřejné toalety, které patřily k síti toalet provozovaných v letech 1890–1937 Marií Procházkovou.[7] V roce 1925 byla dřevěná bouda přenesená do Michle nahrazena dnešními podzemními toaletami.[8]

 
Školní budova na Uhelném trhu, č. p. 4

Osvětlení na náměstí je replikou původních lamp z roku 1867.[9]

Budova základní školy na Uhelném trhu je zkušebním prostorem Pěveckého sdružení pražských učitelek.

15. března 1939 školní budovu obsadili členové Národní obce fašistické (NOF), svolávali sem své příznivce a mínili paralelně s německými okupanty obsazovat významné veřejné státní budovy v centru Prahy. V pozadí stál Radola Gajda. Proti akci na Uhelném trhu se postavily německé úřady a po rozkazu gen. Johannese Blaskowitze, vrchního velitele německých vojsk v Čechách, byla akce po třech dnech rozpuštěna.[10]

Uhelný trh je také spojen s filmovými místy. V restauraci U Dvou koček se natáčely záběry s Josefem Abrhámem do filmové komedie Vrchní, prchni.[11] Před budovou základní školy se natáčel 15. díl (Kvadratura ženy) seriálu 30 případů majora Zemana.[12]

 
Dům U Tří zlatých lvů, s vyobrazením reliéfu hlavy W. A. Mozarta

Budovy a objekty

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam budov na Uhelném trhu.

Uhelný trh v dílech malířů, fotografů a spisovatelů

editovat
 
Obraz Antonín Slavíček Uhelný trh (1908)
 
Obraz Jan Bedřich Minařík Uhelný trh (1916)

Fotogalerie (minulost)

editovat
  •  
    Uhelný trh, 1865
  •  
    Uhelný trh, dům U Tří stupňů (nedatováno)
  •  
    Uhelný trh, z časopisu Světozor, roč. 6, č. 34, 1. 6. 1906
  •  
    Uhelný trh, tržiště na náměstí (asi počátek 20. stol.)

Fotogalerie (současnost)

editovat
  •  
    Jih Uhelného trhu
  •  
    Uhelný trh, veřejné záchodky, ženy
  •  
    Uhelný trh pohledem od Michalské ulice
  •  
    Dům U Tří per (U Vlčího hrdla), č. p. 9
  •  
    Podloubí domu U Trnků (U Dvou koček, Malý Platýz), č. p. 10
  •  
    Dům U Trnků (U Dvou koček, Malý Platýz), č. p. 10
  •  
    Severozápadní část náměstí po "asanaci" v 19. stol. s částečně zachovaným podloubím, dům U Tří stupňů (U Tří schůdků), č. p. 3
  •  
    Školní budova, původně 2 vstupy do 2 budov (vstup do dívčí a vstup do chlapecké školy)

Reference

editovat
  1. ↑ Archeologický výzkum na Uhelném trhu na Starém městě pražském na archeopraha.cz, PDF, 21 stran[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Praha na starých pohlednicích. Okolí Rytířské ulice, cit. 12. 8. 2019
  3. ↑ Tamtéž, cit. 12. 8. 2019
  4. ↑ Pražské kašna a fontány - Wimmerova kašna. www.prazskekasny.net [online]. [cit. 2011-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-13. 
  5. ↑ Pomníky a sochy v Praze
  6. ↑ Bémův syn spadl z pražské kašny, hrozí mu amputace ruky, Lidovky.cz, 20. 3. 2011
  7. ↑ Veřejné záchodky: místo konverzace i odpočinku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historie je v metropoli všude. I na záchodech pod náměstím - Metro.cz. www.metro.cz [online]. 2016-12-06 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Uhelný trh, historie a fotogalerie nočního náměstí, cit. 12. 8. 2019. praga-magica.blog.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-12. 
  10. ↑ Martin Král: Národní soud s generálem Radolou Gajdou 1947. Případová studie. Bakalářská práce. FF UK Praha 2010, s. 32.
  11. ↑ Filmová místa, Po stopách falešného vrchního: Vrchní prchni
  12. ↑ Filmová místa: Třicet případů majora Zemana
  13. ↑ Obraz: Jan Bedřich Plaček - Uhelný trh, GHMP)
  14. ↑ Obraz: Tavík František Šimon - Uhelný trh (Perlová ulice). www.marold.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12. 
  15. ↑ Obraz: Antonín Slavíček - Uhelný trh
  16. ↑ Obraz: Zdenka Braunerová - Uhelný trh. www.marold.cz [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12. 
  17. ↑ Obraz: Jan Bedřich Minařík - Uhelný trh
  18. ↑ Fotografie: Jaroslav Kysela - Jitro na Uhelném trhu v Praze (z cyklu Pražské ráno)
  19. ↑ Bronislava Houdková: Vlasteneckyvýchovná tendence v tzv. pražských prózách Karoliny Světlé. Bakalářská práce, FF UP, Pardubice 2011, 67 s.

Literatura

editovat
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Uhelný trh, s. 1065–1066. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uhelný_trh&oldid=24171308“