Uhelná Příbram

Uhelná Příbram
	Náves v Uhelné Příbrami
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Chotěboř
Obec s rozšířenou působností	Chotěboř; (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′5″ s. š., 15°35′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	521 (2024)
Rozloha	21,81 km²
Nadmořská výška	485 m n. m.
PSČ	582 45, 582 82, 583 01
Počet domů	255 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Uhelná Příbram 15; 582 45 Uhelná Příbram ; mestys@uhelnapribram.cz
Starosta	Václav Jarolím
	Oficiální web: www.uhelnapribram.cz
	Uhelná Příbram
Další údaje
Kód obce	569640
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhelná Příbram (německy Kohl Pribrams) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 521^[1] obyvatel. Západně od obce se nachází přírodní památka Pod Kazbalem.

Historie

Příbram Uhlířská pod Hochšteinem vznikla nejspíše ve 13. století během kolonizační vlny na Českomoravské Vysočině jako uhlířská osada pro potřeby dolů, hutí a mincovny v Kutné Hoře. První písemná zmínka ní pochází z roku 1352. O poptávce po dřevěném uhlí a vytěžení zásob v okolí Kutné Hory svědčí i to, že se vyplácelo dovážet uhlí z místa vzdáleného vzdušnou čarou 30 km.

V padesátých letech 14. století byla Uhelná Příbram poddaným městečkem na panství Lichtenburků na Žlebech. V roce 1356 koupil žlebské panství císař Karel IV., panství však ponechal v užívání vdově po původním majiteli Hynkovi ze Žleb, Anežce. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem panství Markvart z Vartemberka, roku 1388 mu však byly statky králem Václavem IV. za účast na odboji odňaty. Královským zbožím však bylo žlebské panství jen krátce, již roku 1396 bylo panství žlebské připsáno královskému hejtmanovi vratislavskému Štěpánovi z Opočna. Roku 1406 panství koupil kutnohorský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína. Ke konci vlády Václava IV. přešlo žlebské panství opět do královských rukou, správa byla svěřena purkrabímu na hradě Lichnice. Po husitských bouřích se dostává žlebské panství roku 1434 do rukou Jiříka z Dubé.

Roku 1629 koupil panství Jan Trčka z Lípy, tomu byl však majetek zkonfiskován a žlebské panství a tím i Uhelnou Příbram získal hrabě Leonard Helfried z Meggau. V letech 1662-1723 patřilo panství českému místodržiteli svobodnému pánu z Kaiserštejna. Poté přešla Uhelná Příbram do rukou hraběte Bredy, po něm společně s blízkým Úhrovem svobodnému pánu Dubskému a od roku 1745 hraběti Bernesovi. Od roku 1752 až do roku 1887 náležela Uhelná Příbram, již jako součást úhrovského panství, rodu Dobřenských z Dobřenic. Roku 1887 prodal Václav Dobřenský panství, jehož větší část koupila Innsbrucká pojišťovna. V roce 1889 zakoupili panství vídeňští stavitelé Hanuš a Lang, ale již roku 1892 bylo opět prodáno, tentokráte v exekuční dražbě, uherským židům Jakubu Dentschovi a Ludvíku Haasovi. Ti panství v roce 1898 prodali poslednímu majiteli Albertu Dubovi, který pak panství rozprodal po jednotlivých dvorech a pozemcích.

Roku 1795 obdržela Uhelná Příbram majestát na trhy, nikdy jej však nevyužívala. Škola byla v Uhelné Příbrami založena kolem roku 1690, výuka však probíhala po jednotlivých staveních, kde zrovna byla volná větší místnost. Výstavba nové školy začala v roce 15. dubna 1878, otevřena byla 28. dubna 1879. Budova školy slouží dodnes svému účelu.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[4]

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení vlajky obce.^[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Uhelné Příbrami^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2006	2014	2020
Počet obyvatel	1 411	1 405	1 304	1 165	1 260	1 200	1 078	874	860	784	692	613	519	525	504	498

Místní části

Školství

Základní škola a mateřská škola Uhelná Příbram

Pamětihodnosti

Kostel Archanděla Michaela

Kostel Archanděla Michaela tvoří dominantu obce. Obklopen hřbitovem stojí na vrcholku Strážného vrchu. Jedná se o původně gotický kostel pocházející z první poloviny 14. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1352. Ve druhé polovině 18. století byl barokně upraven. Vedle kostela se nachází barokní fara z roku 1760.

Fotogalerie

Kostel Archanděla Michaela v Uhelné Příbrami
Barokní fara od severovýchodu
Památkově chráněný dům čp. 110

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.

Externí odkazy

Galerie Uhelná Příbram na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhelná Příbram na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Příbram v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Uhelná Příbram v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[status-4] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[5] Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.

[6] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]