USCGC Mackinaw (WAGB-83)
USCGC Mackinaw (WAGB-83) je ledoborec Pobřežní stráže Spojených států amerických. Ve službě byl v letech 1944–2006. Poté byl zpřístupněn jako muzejní loď v Mackinaw City ve státě Michigan. Získal si přezdívku „Královna Velkých jezer“ („Queen of the Great Lakes“).[1]
 USCGC Mackinaw (WAGB-83) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | ledoborec |
| Číslo trupu | 83 |
| Uživatelé | Pobřežní stráž Spojených států amerických |
| Zahájení stavby | 20. března 1943 |
| Spuštěna na vodu | 4. března 1944 |
| Uvedena do služby | 20. prosince 1944 |
| Osud | vyřazen 10. června 2006, muzejní loď |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 5200 t (1944) |
| Délka | 85,96 m |
| Šířka | 22,65 m |
| Ponor | 5,79 m |
| Pohon | 6 dieselgenerátorů, 3 elektromotory 3 lodní šrouby 12 000 shp |
| Rychlost | 16 uzlů (1944) |
| Posádka | 144 |
Historie
editovat
Ledoborec byl objednán za druhé světové války, aby v zimních měsících podporoval lodní přepravu válečného materiálu v oblasti Velkých jezer.[1] Významná byla například přeprava rudy pro ocelárny v této oblasti. Americký kongres odsouhlasil prostředky na stavbu plavidla dne 17. prosince 1941. Konstrukčně Mackinaw vycházel z ledoborců třída Wind, přičemž byl optimalizován pro službu na Velkých Jezerech. Byl schopen plynulé plavby letem silným 0,75 metru. Najížděním a lámáním dokázal překonat led silný až 3,25 metru.[2]
Kýl byl založen 20. března 1943 v americké loděnici Toledo Shipbuilding Company v Toledu v Ohiu. Na vodu byl sputštěn 4. března 1944. Původně plánované jméno Manitowoc bylo nakonec přiděleno fregatě amerického námořnictva třídy Tacoma. Do služby byl ledoborec Mackinaw přijat 20. prosince 1944.[2]
Konstrukce
editovat
Posádku plavidla po dokončení tvořilo 144 osob. Ledoborec byl vybaven radarem SL-1. Pohonný systém tvoří tři elektromotory, kterým energii dodává šest dieselgenerátorů s šesti desetiválcovými vznětovými motory Fairbanks Morse o výkonu 12 000 shp. Ledoborec je vybaven jedním lodním šroubem na přídi a dvěma na zádi. Nejvyšší rychlost dosahovala devatenáct uzlů.[2]
Modifikace
editovatV roce 1975 nejvyšší rychlost dosahovala 18,5 uzlu. Posádku tvořilo 75 osob.[2]
Služba
editovat
Mackinaw měl domovský přístav ve městě Cheboygan v Michiganu. V oblasti působil od 20. ledna 1945. Jeho nasazení zkrátilo průmernou délku zimního uzavření námořních tras ze 4,5 mesíce na tři měsíce. Na ledoborci Mackinaw prošlo výcvikem 25 sovětských námořníků, kteří převzali ledoborec třídy Wind zapůjčený na základě zákona o půjčce a pronájmu.[2]
Po válce Mackinaw plnil úkoly ledoborce i typické úkoly pobřežní stráže v měsících bez ledu. Patřilo mezi ně vymáhání práva, mise SAR, hlídkování na regatách a zásobování stanic pobřežní stráže kolem Velkých jezer.[2]
V březnu 1947 a 1948 Mackinaw pomohl uvolnit desítky plavidel zablokovaných ledem v Buffalu.[2]
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- Robert Scheina. U.S. Coast Guard Cutters & Craft of World War II. Annapolis, MD: Naval Institute Press, 1982.
- Robert Scheina. U.S. Coast Guard Cutters & Craft, 1946-1990. Annapolis, MD: Naval Institute Press, 1990.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu USCGC Mackinaw (WAGB-83) na Wikimedia Commons - USCGC Mackinaw (WAGB-83) [online]. the Mackinaw [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
