Světové dědictví (Česko)
Česká republika patří mezi státy s největší koncentrací památek světového dědictví (v přepočtu množství km2 rozlohy státu na jednu památku UNESCO) v Evropě. V současné době má Česko na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví zapsáno celkem 17 památek hmotného charakteru, z toho 16 kulturních a jednu přírodní (Jizerskohorské bučiny). Některé z kulturních památek jsou sdíleny v rámci nadnárodních sériových památek světového dědictví. Patří mezi ně Západočeský lázeňský trojúhelník jakožto součást Slavných lázeňských měst Evropy, Hornická krajina Krušnohoří sdílená s Německem a Jizerskohorské bučiny sdílené s dalšími 17 zeměmi v rámci památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Jedinými kraji České republiky, které dosud nemají jediný hmotný zápis na seznamu UNESCO, jsou kraje Plzeňský, Moravskoslezský a Královéhradecký.
Mezi památky světového dědictví náleží rovněž památky nehmotného charakteru zapsané na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. Na tomto seznamu má Česká republika aktuálně devět položek.
Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.
Přístup Česka k UNESCO
editovatSamostatná Česká republika se po rozdělení Československa od 1. ledna 1993 stala oficiálním členem UNESCO s účinností od téhož data, přičemž takzvaně sukcedovala do všech úmluv UNESCO, jejichž stranou bylo bývalé Československo, které přijalo Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví již 15. února 1991.[1][2] Bývalá Československá republika ovšem také patřila mezi 37 původních zakládajících členů, kteří na konferenci v Londýně dne 16. listopadu 1945 přijali Ústavu UNESCO, jež vstoupila v platnost dne 4. listopadu 1946 po ratifikaci prvními 20 státy, mezi nimiž Československo opět nechybělo.[3] Česká republika oficiálně vstoupila do UNESCO dne 22. února 1993.[4] Prvními památkami Světového dědictví UNESCO na území České republiky (tenkrát ještě Československé federativní republiky) se staly na 16. zasedání Výboru pro světové dědictví konaném v americkém Sante Fe v prosinci 1992 historické centrum Prahy, historické centrum Českého Krumlova a historické centrum Telče.[5] Součástí celkové nominace byla i dílčí nominace státního hradu Karlštejna, kterou Výbor pro světové dědictví odmítl.[6][7] Po vzniku samostatné České republiky přešly všechny tři památky na nový stát.
Hmotné dědictví
editovatV Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví vystupují dva pojmy světového dědictví: kulturní dědictví a jako protipól k němu dědictví přírodní. Za kulturní dědictví jsou považovány památky takové, jež mají vynikající univerzální hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy, ale také hlediska estetického, etnologického či antropologického. Zahrnuje stopy lidské činnosti ve fyzickém prostředí, čili památky, jako jsou architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy či jeskynní obydlí.[8] Kulturní dědictví je tedy hmatatelným zdrojem informací o životě a činnosti lidí a historickém vývoji řemesel, technologií a umění a zároveň zdrojem emocionálních a estetických prožitků člověka.[9] Za přírodní dědictví jsou považovány památky takové, jež mají vynikající univerzální hodnotu z hlediska estetického, vědy či péče o zachování přírody nebo přírodní krásy. Zahrnuje přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takových útvarů, geologické a geomorfologické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostli a přírodní lokality či přesně vymezené přírodní oblasti.[10]
Tento seznam obsahuje souhrn hmotných památek pod ochranou UNESCO na území České republiky:
Pořadí | Název památky | Fotografie | Popis |
---|---|---|---|
1. | Historické centrum Prahy
zapsáno 1992
|
Praha je českou historickou metropolí a jedním z nejkrásnějších měst Evropy, v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. Pražský hrad, který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v Průhonicích. | |
2. | Historické centrum Českého Krumlova
zapsáno 1992 |
Středověké centrum města Český Krumlov, které obklopuje meandry Vltavy, tvoří s rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století a letohrádkem Bellarie. | |
3. | Historické centrum Telče
zapsáno 1992 |
Historické jádro města Telč patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v okolí kostela Matky Boží. | |
4. | Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
zapsáno 1994 |
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. | |
5. | Historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
zapsáno 1995 |
Kutná Hora je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba , Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily. | |
6. | Lednicko-valtický areál
zapsáno 1996 |
Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o rozloze 283,09 km2 v okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích Valtice a Lednice (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod. | |
7. | Zámek se zahradami v Kroměříži
zapsáno 1998 |
Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada v západní části města jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže. | |
8. | Vesnická památková rezervace v Holašovicích
zapsáno 1998 |
Vesnická památková rezervace v Holašovicích představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s dřevěnou pístovou pumpou. | |
9. | Zámek v Litomyšli
zapsáno 1999 |
Světově výjimečný význam byl ve městě Litomyšli přiznán renesančnímu zámku se skvostnou sgrafitovou výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2. poloviny 16. století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou. | |
10. | Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
zapsáno 2000 |
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714–1716. Vzhledem k okolnosti, že všichni umělečtí a řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a jeho součástí je i malá kaple. | |
11. | Vila Tugendhat
zapsáno 2001 |
Vila Tugendhat v Brně je nejznámější evropskou vilou architekta Ludwiga van der Rohe. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada. | |
12. | Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa
zapsáno 2003 |
Součástí světového dědictví se v historickém centru Třebíče stala židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s původní výdřevou stropu. V letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a velké synagogy – Přední a Zadní synagoga. V Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17. století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek. | |
13. | Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
zapsáno 2019 (součást nadnárodní sériové památky společně s Německem) českou stranu statku reprezentují: |
Hornická krajina v prostředí Krušných hor je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v příhraniční oblasti mezi Saskem a severními Čechami. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. | |
14. | Národní hřebčín Kladruby nad Labem
zapsáno 2019 |
Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již od konce 15. století Pernštejnové. Součástí tehdejšího panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec, kterému pakRudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a kostela sv. Václava a Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. | |
15. | Západočeský lázeňský trojúhelník:
Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně zapsáno 2021 součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy zapsáno 2021 (společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)
|
Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18. století do třicátých let 20. století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a léčebných procedur v interiéru i exteriéru s pestrou nabídkou možností k trávení volného času, což se odrazilo i ve specifické podobě lázeňských měst a jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a vývoj v medicíně, vědě a balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a terapeutické prostředí v malebné krajině. | |
16. | Jizerskohorské bučiny
zapsáno 2021 součást nadnárodní sériové památkyPůvodní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy zapsáno 2007 |
Zachovalé bučiny v různých oblastech Evropy od Pyrenejí po Černé moře zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z několika izolovaných útočišť v Alpách, Karpatech, Dinárských horách, Středomoří a Pyrenejích. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a procesů v čistých i smíšených porostech buku evropského v odlišných prostředích. | |
17. | Žatec a krajina žateckého chmele
zapsáno 2023 |
Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum Žatce a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti. |
Nehmotné dědictví
editovatProhlášení mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva bylo učiněno generálním ředitelem UNESCO v roce 2001 z důvodu uvědomění si, že existují i nehmotné kulturní památky a že je nutné pomoci místním obyvatelům s ochranou těchto děl a k zachování těch místních lidí, kteří znají tyto formy kulturního vyjádření.[12]
Na základě Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví se „nemateriálním” kulturním dědictvím rozumí zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého kulturního dědictví. Toto nemateriální kulturní dědictví, předávané z generace na generaci, je společenstvími a skupinami lidí neustále přetvářeno v závislosti na jejich prostředí, na jejich interakci s přírodou a na jejich historii, dává jim pocit identity a kontinuity, podporuje takto úctu ke kulturní rozmanitosti a lidské tvořivosti.[9]
Tento seznam obsahuje souhrn nemateriálních památek pod ochranou UNESCO na území České republiky:
Pořadí | Památka | Fotografie | Popis |
---|---|---|---|
1. | Verbuňk
zapsáno 2005 |
Mužský lidový tanec ze Slovácka skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, který není vázán přesnými choreografickými pravidly. Jeho neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. | |
2. | Masopustní průvody s maskami na Hlinecku
zapsáno 2010 |
Pravděpodobně ještě předkřesťanská tradice vesnických masopustních obchůzek, průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. | |
3. | Sokolnictví
součást nadnárodní sériové památky zapsáno 2010 (společně s Rakouskem, Belgií, Chorvatskem, Francií, Německem, Maďarskem, Irskem, Itálií, Kazachstánem, Jižní Koreou, Kyrgyzstánem, Mongolskem, Nizozemskem, Marokem, Pákistánem, Polskem, Portugalskem, Katarem, Saúdskou Arábií, Slovenskem, Španělskem, Sýrií, Spojenými arabskými emiráty) |
Tradiční způsob lovu s pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. | |
4. | Jízda králů
zapsáno 2011 |
Lidová slavnost (obyčej) s obřadním průvodem známá dnes již pouze ze Slovácka a Hané doposud neznámého původu, spojená povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. | |
5. | Loutkářství
součást nadnárodní sériové památky zapsáno 2016 (společně se Slovenskem) |
Tradiční forma performativního umění za pomocí dřevěných marionet. Marionetové divadlo je v českém prostředí neodmyslitelně spojeno také s profesionální i lidovou výtvarnou tvorbou zahrnující řezbu, omalování, kostýmování loutek, malbu dekorací apod. | |
6. | Modrotisk
součást nadnárodní sériové památky zapsáno 2018 (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem) |
Textilní tiskařská technika barvení přírodním indigem. V České republice dosud existují dvě rodinné dílny, které zajišťují modrotiskovou výrobu – Modrotisková dílna firmy Arimo ve Strážnici a Modrotisk Danzinger v Olešnici na Moravě. | |
7. | Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel
zapsáno 2020 |
Tradiční krkonošská výroba vánočních ozdob. Nositelem řemesla je rodinná dílna Rautis v Poniklé a venkovští foukači perlí a navlékači, kteří s dílnou spolupracují a společně vytvářejí osobité vánoční ozdoby. | |
8. | Vorařství
součást nadnárodní sériové památky zapsáno 2022 (společně s Polskem, Lotyšskem, Německem, Rakouskem a Španělskem) |
Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. | |
9. | Ruční výroba skla
součást nadnárodní sériové památky zapsáno 2023 (společně s Finskem, Francií, Německem, Maďarskem a Španělskem) |
Česká sklářská výroba na rozdíl od jiných zemí zahrnuje všechny tradiční techniky výroby skla – společně s přípravou a výrobou sklářské suroviny je to také foukání, práce u karhanu, vinutí perel, výroba trubiček, bižuterních tyčinek a dalších komponent, či studené techniky, jako jsou broušení, rytí nebo zlacení skla i zbroušení, malování a další. |
Indikativní seznam
editovatIndikativní seznam je soupis lokalit kulturního anebo přírodního dědictví, o nichž se smluvní stát Úmluvy o světovém dědictví domnívá, že vykazují potenciální výjimečnou světovou hodnotu pro lidstvo, a jsou proto vhodné pro nominaci k zápisu na Seznam světového dědictví. Lokalita musí být na Indikativním seznamu smluvního státu zařazena nejméně jeden rok, než může být nominována na Seznam světového dědictví. Zařazení na Indikativní seznam neznamená, že lokalita v návazných procesech automaticky získá status světového dědictví. Indikativní seznam zároveň poskytuje nástroj pro plánování nominací a propagaci výjimečného přírodního a kulturního dědictví daného státu a pomáhá Výboru pro světové dědictví posoudit kontext, na jehož základě jsou podávány konkrétní nominace daného státu. Památky na Indikativním seznamu mohou být daným státem kdykoli přidány, odstraněny nebo aktualizovány.[13]
V současné době jsou na českém indikativním seznamu tyto položky:
Pořadí | Památka | Fotografie | Popis |
---|---|---|---|
1. | Skalní města Českého ráje
evidováno od 2001 |
Český ráj je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku (1955). V roce 2005 byl Český ráj přijat do evropské sítě geoparků UNESCO. Součástí CHKO jsou pískovcové skály (Prachovské skály, Hruboskalské skalní město, Příhrazské skály, Suché skály, Klokočské skály), ale i hrady (Kost, Hrubá Skála, Valdštejn, Valečov, Trosky, Drábské světničky), Muzeum Českého ráje v Jičíně, Dlaskův statek, údolí Plakánek a Drábovna. | |
2. | Třeboňské rybníkářské dědictví
evidováno od 2001 |
Velkolepé rybníky na Třeboňsku, z nichž největší jsou ty v soustavě napájené Zlatou stokou (Svět, Rožmberk, Bezdrev), budí dodnes obdiv k odvaze jejich zakladatelů, Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína. Centrem malebného kraje rybníků je historické a lázeňské město Třeboň, které dosáhlo největšího rozmachu v 16. a na počátku 17. století, zejména za vlády posledních Rožmberků. | |
3. | Renesanční domy ve Slavonicích
evidováno od 2001 |
Ve městě Slavonicích se nachází početný soubor měšťanských domů, jež jsou zachovány v původní gotické hloubkové parcelaci, s vnějším architektonickým výrazem odpovídajícím výtvarnému pojetí renesance, a to převážně z období po požáru města v roce 1530. | |
4. | Rozšíření světové památky Historické centrum Prahy o další významné památky v jeho okolí
evidováno od 2001 |
Jedná se o soubor vytipovaných významných pražských památek mimo historické jádro města Prahy, u nichž panuje snaha o připsání k pražské světové památce. Jsou jimi: Müllerova vila – jedna z nejvýznamnějších meziválečných staveb Adolfa Loose, který zde zde originálně propojil principy modernismu a vlastního konceptu prostoru, dále Břevnovský klášter – nejstarší český mužský klášter založený již roku 993, a renesanční Letohrádek Hvězda – někdejší lovecký letohrádek v oboře Hvězda na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy nedaleko bojiště Bílé Hory. | |
5. | Hrad Karlštejn
evidováno od 2001 |
Hrad Karlštejn je jedním z nejnavštěvovanějších hradů Česka. Nechal jej vybudovat a vyzdobit římský císař Karel IV. v polovině 14. století. K nejcennějším prostorám hradu patří Kaple sv. Kříže s dochovanou největší portrétní galerií gotické deskové malby (cca 129 obrazů) situované na jednom místě na světě. Ačkoliv hrad prošel ke konci 19. století puristickou přestavbou, zůstal díky ní zachován a je tak výsledkem dobových názorů na restaurování architektonických památek. Hrad byl již v minulosti neúspěšně nominován hned s prvním českým zápisem v roce 1992. | |
6. | Betlém v Novém lese u Kuksu
evidováno od 2001 |
Uprostřed přírody, v Novém lese u Kuksu, vytesal v letech 1718–1732 přední sochař českého baroka Matyáš Bernard Braun se svou dílnou přímo do rostlých pískovcových skal sousoší, sochy svatých poustevníků, biblické scény a výjevy ze života svatých. | |
7. | Lázně v Luhačovicích
Rozšíření nadnárodní světové památky Slavná lázeňská města Evropy o dalšíčeskou nominaci evidováno od 2001 |
Luhačovice jsou největší moravské lázně, s tradicí využívání minerálních vod od 17. století. Hlavní výtvarný výraz současných lázní určují stavby Dušana Jurkoviče, který zde v krátkém období (1901–1903) vytvořil soubor lázeňských objektů inspirovaných lidovými stavbami karpatské oblasti a secesním dekorativismem. Ústřední stavbou je tzv. Jurkovičův (původně Janův) dům. | |
8. | Pevnostní město Terezín
evidováno od 2001 |
Pevnostní město Terezín, založené v roce 1780 spolu s Josefovem ležícím ve východních Čechách, představuje celistvě dochovaný příklad vrcholného umění racionálního vojenského stavitelství. Během II. světové války zde nacisté zřídili židovské ghetto a věznici. | |
9. | Industriální soubory v Ostravě
evidováno od 2001 |
Areál Dolních Vítkovic představuje impozantní komplex se zakonzervovanými uhelnými doly, koksovnami, vysokými pecemi a kompletní dochovanou technologií výroby železa a oceli. | |
10. | Památky Velké Moravy: Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Margity Antiochijské v Kopčanech
evidováno od 2001 (nadnárodní nominace společně se Slovenskem) |
Původně románský, později goticky upravený kostel vznikl pravděpodobně již v 9. století a je jediným zachovaným velkomoravským kostelem na světě. | |
11. | Horský hotel a vysílač na Ještědu
evidováno od 2007 |
Ještěd je jedinečná stavba tyčící se nad stejnojmennou horou nad městem Liberec. Televizní vysílač spojený s hotelem byl postaven v letech 1966–1973. Autor projektu Karel Hubáček za něj obdržel cenu Augusta Perreta. | |
12. | Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech
zrušená položka součást nadnárodní nominace Nadčasová humanistická architektura Jože Plečnika v Lublani a v Praze (společně se Slovinskem) |
Za Česko se ve společném projektu se Slovinskem o nominaci ucházel kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Po dohodě s českými partnery však slovinské ministerstvo kultury požádalo v roce 2017 poradní orgán Výboru pro světové dědictví, Mezinárodní radu pro památky a sídla ICOMOS o konzultace o podobě nominace. Nakonec se Slovinci roku 2018 po šestileté přípravě nominace rozhodli na doporučení expertů připravit jen nominaci národní – Plečnikovo architektonické a urbanistické dílo v Lublani, která má mít podle odborníků větší šanci na úspěch. | |
13. | Stará čistírna odpadních vod
evidováno od 2020 |
Tato cenná technická památka se nachází v Praze-Bubenči. Stavba vybudovaná v letech 1901–1906 poskytuje svědectví nejen o vodním hospodářství, ale i o architektuře a technologiích používaných na počátku 20. století. Zároveň je dokladem ekologického přístupu k problematice. Autorem návrhu moderní pražské kanalizace je Brit Sir William Heerlein Lindley, který působil i v dalších evropských městech. Čistírna byla v provozu do roku 1967. | |
14. | Ruční papírna ve Velkých Losinách
evidováno od 2024 součást nominace nadnárodní světové památky Evropské ruční papírny (společně s Polskem, Německem, Španělskem a Itálií) |
Ruční papírna ve Velkých Losinách na Šumpersku uchovává přes 420 let dlouhou tradici výroby archů papíru na bázi textilních vláken. Je to jediná funkční manufaktura tohoto druhu ve střední Evropě. Kromě své hodnoty, technické a historické, je pozoruhodná také jako architektonický barokně-klasicistní celek z 18. a 19. století, kdy zažívala největší prosperitu. Manufakturu dal vybudovat na konci 16. století Jan mladší ze Žerotína. Jedná se o společnou nominaci s Polskem (papírna Duszniky-Zdrój), Německem (papírna Zwonitz a Homburk), Španělskem (papírna Capellades) a Itálií (papírna Pietrabuona). |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ E-SBÍRKA. Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 159/1991 Sb.. www.e-sbirka.cz [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2009 [cit. 2024-08-24]. S. 17. Dostupné online. ISBN 978-80-87104-52-1.
- ↑ E-SBÍRKA. Dohoda JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ č. 196/1947 Sb.: Úmluva, jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu. www.e-sbirka.cz [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ MZV ČR. ČR a UNESCO. mzv.gov.cz [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ WORLD HERITAGE COMMITTEE. Nominations to the World Heritage List. Convention concerning the protection of the world cultural and natural heritage [online]. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, 1992-12-14 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ WORLD HERITAGE COMMITTEE. Nominations to the World Heritage List. Convention concerning the protection of the world cultural and natural heritage [online]. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, 1992-12-14 [cit. 2024-08-24]. [whc.unesco.org/archive/repcom92.htm#619 Dostupné online].
- ↑ ČTK. Karlštejn má na zapsání mezi památky UNESCO vyšší šance než dříve. www.archiweb.cz [online]. Archiweb, 2006-11-24 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2009 [cit. 2024-08-24]. S. 55. Dostupné online. ISBN 978-80-87104-52-1.
- ↑ a b KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2009 [cit. 2024-08-24]. S. 112. Dostupné online. ISBN 978-80-87104-52-1.
- ↑ KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2009 [cit. 2024-08-24]. S. 56. Dostupné online. ISBN 978-80-87104-52-1.
- ↑ ČTK. Do seznamu UNESCO se nově zařadil třebíčský zámek. TÝDEN.cz [online]. 2018-12-19 [cit. 2019-01-08]. Dostupné online.
- ↑ UNESCO ISSUES FIRST EVER PROCLAMATION OF MASTERPIECES OF THE ORAL AND INTANGIBLE HERITAGE [online]. UNESCO Press, 2001-05-18 [cit. 2009-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Zpracování návrhu na zařazení na Indikativní seznam UNESCO | mkcr.cz. mk.gov.cz [online]. [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KROB, Miroslav. Památky UNESCA. 1.. vyd. Praha: Kvarta, 2007. 92 s. ISBN 978-80-86326-54-2.
- DVOŘÁK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1.
- TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO. 1.. vyd. Opava: Grafis, 1999. 274 s. ISBN 80-238-4718-X.
- MAWER, Simon. Skleněný pokoj. 1.. vyd. Zlín: Zlín, 2009. 391 s. ISBN 978-80-87162-19-4.
- SEIFERTOVÁ, Lucie. Pražský hrad a jeho tajemství. Praha: Petr Prchal, 2003. 12 s. ISBN 80-239-0363-2.
- Kutná hora a okolí. 1.. vyd. Praha: Kartografie, 2002. 98 s. ISBN 80-7011-713-3.
- GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl. 1.. vyd. Praha: Argo, 2005. 366, ilustrovaná s. ISBN 80-7203-749-8.
- LENKOVÁ, Jitka. Olomouc. 1.. vyd. Praha: Regia, 2004. 207 s. ISBN 80-86367-41-X.
- BLODIG, Vojtěch. Terezín, Litoměřice. 1.. vyd. Praha: V Ráji, 2003. 71, ilustrovaná s. ISBN 80-85894-16-5.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam světového dědictví v Česku na Wikimedia Commons
- Památky UNESCO na Atlas česka.cz
- UNESCO památky Archivováno 10. 2. 2010 na Wayback Machine. na lidová architektura.cz
- Prezentace památek UNESCO na Liquid.cz
- Odkazy na památky UNESCA na Památky unesco.cz
- Indikativní seznam na visitczechrepublic.cz
- Indikativní seznam na unescomuzes.cz
- "Na seznam UNESCO přibyly české tradice: sokolnictví a masopust" Lidovky.cz