Trimethylen-karbonát

chemická sloučenina

Trimethylen-karbonát je organická sloučenina, šestičlenný heterocyklus patřící mezi estery kyseliny uhličité. Při zahřátí nebo za přítomnosti katalyzátoru dochází u této látky k otevírání kruhu za vzniku poly(trimethylenkarbonát)u.[2] Vzniklé polykarbonáty se zkoumají pro možná využití v biomedicíně.

Trimethylen-karbonát
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název1,3-dioxan-2-on
Sumární vzorecC4H6O3
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS2453-03-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)423-980-5
PubChem123834
SMILESC1COC(=O)OC1
InChIInChI=1S/C4H6O3/c5-4-6-2-1-3-7-4/h1-3H2
Vlastnosti
Molární hmotnost102,09 g/mol
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH302 H319[1]
P-větyP264+265 P270 P280 P301+317 P305+351+338 P330 P337+317 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Izomerní sloučenina propylen-karbonát nepodléhá samovolné polymerizaci.

Výroba

editovat

Trimethylen-karbonát lze získat z propan-1,3-diolu a ethylchlorformiátu, nebo z oxetanu a oxidu uhličitého, za přítomnosti katalyzátoru:[3]

HOC3H6OH + ClCO2C2H5 → C3H6O2CO + C2H5OH + HCl
C3H6O + CO2 → C3H6O2CO

Lékařská využití

editovat

Poly(trimethylenkarbonát) je biologicky rozložitelným polymerem s využitím v biomedicíně.[4] Blokový kopolymer kyseliny glykolové a trimethylenkarbonátu se používá jako materiál na stehy.[5]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trimethylene carbonate na anglické Wikipedii.

  1. a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/123834
  2. J. M. W. Chan, X. Zhang, H. Sardon, A. C. Engler, C. H. Fox, C. W. Frank, R. M. Waymouth, J. L. Hedrick. Organocatalytic Ring-Opening Polymerization of Trimethylene Carbonate to Yield a Biodegradable Polycarbonate. Journal of Chemical Education. S. 708–713. DOI 10.1021/ed500595k. Bibcode 2015JChEd..92..708C. 
  3. Sang-Hyun Pyo; Per Persson; M. Amin Mollaahmad; Kent Sörensen; Stefan Lundmark; Rajni Hatti-Kaul. Cyclic carbonates as monomers for phosgene- and isocyanate-free polyurethanes and polycarbonates. Pure and Applied Chemistry. 2012, s. 637. DOI 10.1351/PAC-CON-11-06-14. 
  4. Israel Engelberg; Joachim Kohn. Physicomechanical properties of degradable polymers used in medical applications: a comparative study. Biomaterials. 1991, s. 292–304. DOI 10.1016/0142-9612(91)90037-B. PMID 1649646. 
  5. A. R. Katz; D. P. Mukherjee; A. L. Kaganov; S. Gordon. A new synthetic monofilament absorbable suture made from polytrimethylene carbonate. Surgery, Gynecology & Obstetrics. 1985, s. 213–222. PMID 3898441. 

Související články

editovat