Trest smrti ve Švýcarsku

Trest smrti ve Švýcarsku je zakázán článkem 10, odstavcem 1 spolkové ústavy Švýcarské konfederace. Trest smrti byl ve federálním trestním zákoníku zrušen v roce 1942, ale až do roku 1992 zůstal zachován ve vojenském trestním právu. Poslední uskutečněné popravy se ve Švýcarsku konaly v době druhé světové války.

Šibeniční vrch ve Schanfiggu nedaleko Arosy

Historie

editovat
 
Gilotina ve vězení ve Fribourgu, 1902

Ve středověku a raném novověku bylo nejběžnějším způsobem popravy u mužů stětí mečem. Archivář Gerold Meyer von Kronau uvádí statistky poprav v kantonu Curych od 15. do 18. století. K trestu smrti v té době bylo odsouzeno 1 445 lidí (1 198 mužů a 247 žen). Z nich bylo 915 sťato, 270 oběšeno, 130 upáleno zaživa, 99 utopeno, 26 lámáno v kole, 1 zaživa rozčtvrcen, 2 pohřební zaživa, 1 zaživa zazděn a 1 naražen na kůl. Pohřbívání a zazdívání zaživa a nabodnutí na kůl bylo používáno v 15. století. Utopení přestalo být používáno v roce 1613.[1]

V roce 1835 bylo mezi způsoby popravy přidáno stětí gilotinou, ačkoliv mnoho kantonů umožňovalo odsouzeným osobám vybrat si mezi stětím gilotinou a stětím mečem. Jedním z posledních popravených stětím mečem byl Niklaus Emmenegger, který byl popraven v Lucernu dne 6. července 1867. Poslední popravenou ženou ve Švýcarsku byla Geneviève Guénat, která byla sťata v Delémontu v kantonu Bern dne 7. září 1862.[2] V roce 1848 byl trest smrti udílený za politické zločiny zakázán švýcarskou ústavou. V roce 1874 se zavedením nové federální ústavy byl trest smrti všeobecně zrušen. Kvůli nárůstu kriminality, která byla z velké části způsobena tehdejší ekonomickou krizí, byl v roce 1879 trest smrti ve Švýcarsku obnoven. Jeho obnovení však nebylo povinné a k trestu smrti se skutečně vrátilo pouze několik kantonů.

Zrušení trestu smrti (1937–1942)

editovat

Dne 21. prosince 1937 přijalo Federální shromáždění první národní trestní zákoník. Ten zrušil trest smrti, který byl ustanoven v několika kantonálních trestních zákonících. Nový zákoník byl ratifikován referendem dne 3. července 1938 a v platnost vstoupil dne 1. ledna 1942. Posledním člověkem, který byl civilním soudem odsouzen k trestu smrti a popraven, byl Hans Vollenweider, odsouzený za tři vraždy a popravený dne 18. října 1940 v Sarnenu v kantonu Obwalden. Byl sťat gilotinou vypůjčenou v Lucernu. Vzhledem k blížícímu se datu zrušení trestu smrti bylo jeho odsouzení veřejností považováno za kontroverzní.

Ve švýcarském vojenském právu však trest smrti i nadále existoval. K trestu smrti mohli být vojáci odsouzeni za vlastizradu nebo za dezerci před nepřítelem. Během druhé světové války bylo třicet lidí odsouzeno k trestu smrti a 17 z nich bylo před koncem války popraveno. Tento zákon byl zrušen Federálním shromážděním na základě parlamentní iniciativy Massima Piniho ze Svobodné demokratické strany Švýcarska dne 20. března 1992. Federální ústava Švýcarska z roku 1999 pak trest smrti na ústavní úrovni ve Švýcarsku zakázala.

Iniciativy za obnovení trestu smrti

editovat

První iniciativa za obnovení trestu smrti proběhla v roce 1985. Ta prosazovala zavedení nejvyššího trestu za obchod s drogami. Nepodařilo se jí však shromáždit potřebných 100 tisíc podpisů, které jsou závazné pro celostátní referendum.[3]

V srpnu 2010 rodinní příslušníci oběti vraždy zahájili další snahu na změnu ústavy s cílem stanovit trest smrti v případech vraždy kombinované se sexuálním násilím.[3] Tato iniciativa se rychle ocitla v centru pozornosti veřejnosti a političtí představitelé ji ostře odmítli. Návrh byl stažen den po jeho oficiálním zveřejnění.[4]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capital punishment in Switzerland na anglické Wikipedii.

  1. KNONAU, Gerold Meyer von. Der canton Zürich, historisch-geographisch-statistisch geschildert von den ältesten zeiten bis auf die gegenwart: Ein hand- und hausbuch für jedermann. [s.l.]: Bei Huber und compagnie 588 s. Dostupné online. (německy) 
  2. Europe's last female executions. www.capitalpunishmentuk.org [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  3. a b Death penalty initiative launched in Switzerland. SWI swissinfo.ch [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Death penalty initiative is withdrawn. SWI swissinfo.ch [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat