Trest smrti v Mexiku

Trest smrti v Mexiku byl oficiálně zakázán dne 15. března 2005, avšak v civilních případech byl naposledy použit již v roce 1957. V roce 1961 byla vykonána poslední poprava podle vojenského práva. Zakázáním trestu smrti se tak Mexiko stalo nejlidnatější zemí světa, která zcela zrušila trest smrti.

Poprava v Mexiku, 1916

Historie

V mexických dějinách najdeme významný záznam o abolicionismu trestu smrti, který sahá až do 19. století. V ústavě z roku 1857 přijaté podle plánu Ayutla byl trest smrti výslovně zakázán v případech politických zločinů. Ústava také zahrnovala možnost, aby byl v budoucnu trest smrti zrušen i v dalších případech. Mexická vláda v té době byla značně nestabilní a zrušení trestu smrti za politické zločiny mohlo souviset s obavou, že by v případě jejího svržení mohli být k trestu smrti odsouzeni samotní zákonodárci. Dalším faktorem mohla být i osobní zkušenost zákonodárců, neboť mnoho Mexičanů zažilo politické represe. V tištěných médiích byl trest smrti široce odsuzován a mnoho mexických literátů znalo dílo Cesare Beccaria. Po vládě Porfiria Díaze došlo k úpravě ústavního článku o trestu smrti. Poslední nevojenská poprava byla v Mexiku vykonána v roce 1957 v Sonoře. Jako úplně poslední byl podle vojenského práva popraven v roce 1961 voják obviněný z neposlušnosti a vraždy.

V roce 2003 proběhlo ve státě Méxiko nezávazné referendum o trestu smrti, ve kterém se 82 % z více než 800 tisíc dotázaných vyslovilo pro obnovení trestu smrti v případech vraždy, únosu letadla, krádeže dítěte či násilného útoku. Během předvolebních debat v roce 2018 navrhl jeden z kandidátů, Jaime Rodríguez Calderón, obnovení trestu smrti za obchod s drogami, únos letadla, vraždu dětí a sériové vraždy.

Článek 22 Ústavy Mexika

Kruté a neobvyklé tresty jsou zakázány. Konkrétně se ruší trest smrti, zmrzačení, veřejné zahanbení, vyznačení cejchu, fyzické tresty, mučení, nepřiměřené pokuty, konfiskace majetku a další. Zákaz konfiskace majetku však nezahrnuje použití majetku k zaplacení občanskoprávních následků způsobených trestným činem, nebo pokud byl majetek použit k zaplacení daní či jiných pokut. O konfiskaci podle zákona se nejedná ani v případě, kdy byl dotčený majetek součástí nezákonné činnosti nebo pokud souvisí s organizovaným zločinem či pokud nelze prokázat jeho vlastnictví.

Mexická drogová válka

Billboard Ekologické strany Mexika podporující obnovení trestu smrti, 2008

Mexická drogová válka sebou přinesla rostoucí počet násilných trestných činů, jako jsou únosy a vraždy, což opětovně rozpoutalo politickou debatu o obnovení trestu smrti. Ekologická strana Mexika vedla kampaň na podporu obnovení trestu smrti, ke které používala i billboardy. Její kampaň byla součástí předvolební propagace strany pro volby do Kongresu v roce 2009. Ve stejnou dobu usilovala o změnu ústavy i Institucionální revoluční strana, ale oba návrhy byly odmítnuty. Průzkumy z roku 2009 naznačovaly, že až 70 % populace by podpořilo obnovení trestu smrti, nicméně jeho skutečné znovuzavedení je pro silný hlas různých náboženských a lidskoprávních skupin vysoce nepravděpodobné. Průzkum z roku 2017 ukázal, že pro obnovu trestu smrti jsou především mladší lidé.

Mezinárodní souvislosti

V roce 1981 Mexiko ratifikovalo Americkou úmluvu o lidských právech, smlouvu Organizace amerických států, která zakazuje obnovení trestu smrti, pokud už byl jednou zrušen. Mexiko také své občany nevydává do zemí, kde je možné uložení trestu smrti a úspěšně obhájilo 400 svých občanů, kteří byli obvinění z hrdelních zločinů ve Spojených státech. To v minulosti vedlo k překračování mexických hranic lidmi, kterým hrozil v USA trest smrti

V roce 2002 zrušil mexický prezident Vincente Fox svou diplomatickou cestu do USA, kde se měl setkat s americkým prezidentem Georgem Bushem, na protest proti popravě, která v Texasu hrozila mexickému občanu Javieru Suárezi Medinovi. Medina byl odsouzen v roce 1989 za zabití policisty v utajení, ke kterému došlo v Dallasu. Podle mexických úředníků nebyl Medina informován o svém právu na konzulární služby a čtrnáct zemí za něj lobovalo u Nejvyššího soudu Spojených států.

V roce 2003 podalo Mexiko stížnost na USA u Mezinárodního soudního dvora, v níž tvrdilo, že USA porušily Vídeňskou úmluvu tím, že nedovolily 54 Mexičanům odsouzeným k trestu smrti získat konzulární pomoc.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capital punishment in Mexico na anglické Wikipedii.

Portály: Právo