Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) je bíle kvetoucí rostlina z čeledi toješťovité (Apocynaceae).

Jak číst taxoboxTolita lékařská
alternativní popis obrázku chybí
Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďtoješťovité (Apocynaceae)
Rodtolita (Vincetoxicum)
Binomické jméno
Vincetoxicum hirundinaria
Medik., 1790
Synonyma
  • Alexitoxicon vincetoxicum
  • Cynanchum vincetoxicum
  • Vincetoxicum officinale
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Suchý plod a semena tolity lékařské

Tolita lékařská je vytrvalá, nejčastěji 50–120 cm vysoká bylina s krátkým větveným oddenkem.[1] Z oddenku vyrůstají přímé jednoduché lodyhy s pýřitým ochlupením, na nichž vyrůstají vstřícné či vzácně přeslenité listy. Listy jsou celokrajné, krátce řapíkaté, tvarem pak kopinaté, vejčité či až srdčité, vpředu zašpičatělé a z velké části lysé, jen na rubu na žilnatině pýřité.[2]

Květy jsou bílé či žlutobílé a dohromady tvoří květenství, tzv. stopkatý vrcholík.[2] Kališních lístků je 5 a jsou jen při bázi srostlé, korunních lístků je také 5, které jsou dole srostlé v krátkou trubku. Prašníky mají vnější jalovou podkovovitou část, která pak připomíná pakorunku a vnitřní fertilní část, pylová zrna tvoří brylky. Blizny jsou navzájem srostlé v pětilaločný útvar. Plodem je měchýřek.

Celkové rozšíření

editovat

Tolita lékařská přirozeně roste v Evropě a v západní Asii, na sever sahá až po jižní Skandinávii, zhruba po 60. rovnoběžku, na východ až na západní Sibiř do okolí Omsku. V jižní Evropě se vyskytuje spíše ostrůvkovitě, dále roste také na Kavkaze. Byla zavlečena člověkem i na několik míst do Severní Ameriky.[1]

Stanoviště

editovat

Tolita lékařská vyhledává například travnaté, křovinaté či skalnaté svahy, světlé části lesů a jejich lemy, případně lesostepi. Je to typický druh zvláště různých druhů teplomilných doubrav (řádu Quercetalia pubescenti-petrae), teplomilnějších variant dubohabřin (svaz Carpinion betuli), ale roste i mimo les, v různých křovinách, na skalách, v lesních lemech, někdy i v suchých trávnících.[1] V České republice to je spíše teplomilný druh, proto je nejběžnější v relativně suchých a teplých územích, např. na jižní Moravě. V chladnějších krajích je vzácnější a vyskytuje se jen ostrůvkovitě na vhodných lokalitách či chybí zcela. Zcela ojediněle roste i v horách, ale pouze na vzácných reliktních lokalitách, jako je třeba (Čertova zahrádka v Krkonoších).[2]

Použití

editovat

V minulosti byl oddenek tolity používán v lidovém léčitelství i mezi veterináři. V západní Evropě byla tolita lékařská pěstována i jako přadná rostlina. Jinak se jedná o jedovatou rostlinu, obsahuje jedovatý glykosid vincetoxin.[1]

V prohlubních pod nektarii tvoří množství nektaru, který je dobře přístupný pro opylovače. Tolita je tak hojně navštěvována včelami i jiným hmyzem.[3]

Reference

editovat
  1. a b c d Slavík B. (2000): Asclepiadaceae R. Br. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, volume: 6, Praha, p.:64-72
  2. a b c Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha
  3. HARAGSIM, Oldřich. Včelařské dřeviny a byliny. 2., upr. vyd. vyd. Praha: Grada ISBN 978-80-247-4647-0, ISBN 80-247-4647-6. OCLC 842345297 S. 148. 

Externí odkazy

editovat