Škotová spojka
Škotová spojka (někdy také škotový uzel, tkalcovský uzel, slangově škoťák, anglicky sheet bend) se hodí ke spojení dvou vázacích materiálů i nestejného průměru, materiálu nebo vlastností. Může tak spojit dvě lana, nitě při tkaní koberce, přivázat lanko ke stanové celtě či pomoci k úniku z vyššího podlaží pomocí ložního prádla. Stavební a přístavní dělníci tento uzel často používají k připevnění ocelového lana na hák pro zvedání jeřábem jako škotový závěs.[1]
Je to jeden z nejdůležitějších uzlů, The Ashley Book of Knots jej uvádí na prvním místě. Patří také mezi šestici základních uzlů vyučovaných ve skautingu. Pravděpodobně se jedná o nejstarší dochovaný uzel v archeologických nálezech se stářím kolem 10 000 let.[2]
Je podobný dračí smyčce, rozdíl je však ve způsobu použití a obvykle i ve způsobu vázání. Snadno se rozvazuje, ale bez dalšího zajištění někdy i sám od sebe.[3] Lze jej vytvořit ve dvou variantách, s volnými konci na stejné straně osy tvořené pevnými konci, nebo s volnými konci na opačných stranách.[4] O této druhé variantě Ashley tvrdí, že je horší (prokluz se při cyklické zátěži vyskytl i na konopných lanech).[5] ČSN 83 2610 tyto varianty nerozlišuje.[6]
Škotový uzel byl pro pravěké lidi velkým zlepšením, protože uvázání tisíců ok v rybářské síti zvládl tento uzel s náramnou jednoduchostí a v každé situaci.[2]
Postup vázání
editovat
Z méně ohebného ze spojovaných lan se vytvoří ohyb. Lano, které je potřeba na druhé navázat, se provlékne ohybem, obtočí se kolem prvního lana a provlékne pod druhým. Na jedné straně uzlu je vidět „podkovička“, na druhé typický „křížek“.[7]
Zapamatovací pohádka říká:
| „ | Pluli na moři plavci a měli hlad.
Chtěli si chytit úhoře. Hodili do vody lano a to se na konci ohnulo do ohybu. Připlul zvědavý úhoř – druhý provaz. Chtěl si ohyb prohlédnout… Vjel do něho zespoda, prohlíží jej doleva, doprava, strčí hlavu pod své vlastní tělo. Chtěl se vyprostit, nešlo to. Byl chycen škotovou spojkou…[1] |
“ |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b František Alexander Elstner. Vázání uzlů [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 9. 4. 2019 [cit. 2025-01-12]. Kapitola Spojky. Dostupné online. ISBN 978-80-7602-714-5.
- ↑ a b NURMINEN, Katariina. FISH BONES AND FISHING IN FINLAND DURING THE STONE AGE [online]. Helsinki: Suomen Muinaismuistoyhdistys, 2020 [cit. 2025-01-22]. Kapitola 5.1.1 The Antrea net and its knotting, s. 34-35. Dostupné online. ISBN 978-952-6655-25-3. (anglicky)
- ↑ Knot Break Strength vs. Rope Break Strength [online]. 15 October 2016 [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 October 2016. (anglicky)
- ↑ Škotová spojka různostranná [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online.
- ↑ The Ashley Book of Knots [online]. [cit. 2025-01-05]. S. 16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČSN 83 2610 Uzlování - Terminologie. [s.l.]: Česká agentura pro standardizaci, 2021. S. 17.
- ↑ Brabourci Modřice, pionýrský turistický oddíl, video Škotová spojka (škoťák) dostupné online
Literatura
editovat- František Alexander Elstner: KNIHA O UZLECH, Svaz skautů – RČS, 1927, 77 stran, Dostupné online
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu škotová spojka na Wikimedia Commons
