Wikipedie

Uzel

způsob spojení dvou jednotek lineárního materiálu (například nití nebo lan) svázáním či propletením
Tento článek je o základním významu. Další významy jsou uvedeny na stránce Uzel (rozcestník).

Uzel, zdrobněle také uzlík či uzlíček (Unicode: U+1FAA2 🪢 KNOT), je prostorový útvar na jednom kusu nebo pevné spojení dvou či více kusů podlouhlého ohebného materiálu (obvykle lan, provazů, nití, vlasců, kabelů, popruhů nebo stuh), v takovém případě se obvykle hovoří o spojkách (anglicky bend např. škotová nebo rybářská spojka), vytvoření pevného oka smyčky (anglicky loop např. dračí smyčka, navazovací osmičkový uzel), případně spojení takového materiálu a pevného předmětu či lana (transverzálně), zde se také obvykle hovoří o smyčkách (anglicky hitch např. lodní smyčka či prusík), které se, při utahování nebo zatížení, kolem předmětu stahují.[a] Toto dělení má význam spíše z historických důvodů, nicméně jednotný způsob rozdělení, ani ustálená terminologie neexistuje.[2] Pro použití uzlů při pracích ve výškách, organizovaném horolezectví, speleologii, záchranářství a ozbrojených silách určuje terminologii ČSN 83 2610.[3]

Různé uzly: (3) křížová spojka, (5) dvojitý dánský kvítek, (6) květová spojka, (7) turban, (8) očko a osmička, (9) ambulanční spojka, (10) loďkový úvaz

Uzly jsou odedávna důležitým prvkem rybářského náčiní, rybářských sítí a sítí obecně. Nález Antrejské sítě (v dnešním Kamennogorsku), která je přes 10 000 let stará, je jedním z nejstarších dokladů sofistikovaného užívání uzlů v pravěku.[4]

Další oblastí jsou zakončovací uzly, stoppery, dále ozdobné uzly, pletence, rohože, různé dekorativní a tkalcovské (i předtkalcovské) techniky. Mezi nejznámější patří drhání (macramé), paličkování, síťovací techniky, náramky přátelství, vázání bužírek (scoubidou) a mnoho dalších. K použití ozdobných uzlů lze zařadit i oděvní doplňky, jako kravatu, motýlek či součásti některých uniforem.

Socha Nenásilí od Carla Fredrika Reuterswärda ve švédském městě Malmö

Symbolické užití uzlů lze nalézt například v mytologii (keltské uzly, gordický uzel), náboženství (nekonečný uzel šrívatsa je jeden z osmi šťastných symbolů buddhismu), heraldice (uzel Herewarda Bdělého), lidových zvycích (mnohé svatební rituály), umění (Kontinuita) nebo jako symbol nenásilí (skulptura před budovou OSN v New Yorku a jejích 29 kopií po celém světě).

Informační nebo též komunikační uzel byl jeden z několika druhů, používaných různými kulturami v Andách, na Havaji a v Číně pro statistické záznamy i jako logogramy.[5] Například tři osmičkové uzly za sebou znamenaly Puruchuco (incké administrativní centrum blízko dnešní Limy).[6] V Evropě se tato technika používala pouze pro záznam dvoustavové informace.[7][b]

Pro spojení se využívá pouze vhodného způsobu vzájemného propletení lan a jejich tření. U některých typů (stahovací smyčky) hraje roli i tření kolem ovázaného předmětu, který je někdy i přímo funkční součástí uzlu (např. garda smyčka). Uspokojivá fyzikální teorie dosud (2024) existuje pouze pro tuto kategorii.[11]

Naproti tomu matematická teorie uzlů, která má sice původ v pokusech o rozdělení a katalogizaci uzlů, ale s reálným využitím uzlů dlouho neměla nic společného, se k praktickým aplikacím začíná vracet svými příspěvky k fluidní mechanice, molekulární biologii a kvantové topologii.[12]

Pro praktické potřeby je pravděpodobně popsáno více než 4 000 různých druhů uzlů,[13] mnohé z nich ještě v dalších (chirálních) variantách. Ne všechny jsou ale běžně používány. Základních druhů se udává 5 (US Navy SEALs),[14] 6 (skauti),[15] 7 (podle Hudyho),[16] až po 18 či 19 základních uzlů pro horolezce a záchranáře.[17][18]

Použití uzlů

editovat

Základním pravidlem je, zvolit správný druh uzlu pro zamýšlený účel a především jej umět uvázat bezchybně.[c] Výběr uzlu je nutné zvážit z různých hledisek, mezi něž patří bezpečnost, pevnost, stabilita uzlu při zatížení (případně střídavém zatěžování), obtížnost uvázání (případně snadnost vizuální kontroly) a možnost rozvázání po maximálním předpokládaném zatížení, vhodnost použití vzhledem k průměru a kluznosti materiálu a mnohá další.

Pro všechny uzly, které mají přenášet zatížení, je důležité nechávat dostatečně dlouhé volné konce nebo je vhodným způsobem zabezpečit. Obvykle se udává desetinásobek průměru vázacího materiálu (troj– až pětinásobek šířky pro popruhy), ale pro některé uzly je to až dvanáctinásobek obvodu.[19] Dále je vhodné správně srovnat jednotlivé prameny v uzlu, protože tím je ovlivněna jak pevnost a stabilita, tak snadnost rozvazování. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost dostatečnému utažení, jehož zanedbání může mít za následek úplné selhání uzlu proklouznutím, přesmyknutím nebo vytřesením.

Každý uzel sníží pevnost vázacího materiálu, ale tuto hodnotu nedokážeme určit příliš přesně. Mnoho testů bylo provedeno například s horolezeckými lany a smyčkami, ale výsledky se liší nejen podle druhu uzlu, ale i podle průměrů (nebo šířek popruhů), podle použitých materiálů i podle testovací metodiky (zejména rychlosti zatěžování). Orientačně platí, že pokles pevnosti je vyšší pro jednodušší uzly s ostřejšími ohyby zatěžovaných pramenů a vyšší modul pružnosti použitého materiálu. Zvláště pro vysokopevnostní materiály UHMWPE (Dyneema, Spectra) velmi často neplatí po staletí sbírané zkušenosti z námořnické praxe. Klasické uzly nejenže prokluzují, ale podstatně více snižují pevnost, než bývalo zvykem. Misto uzlů pro ně lze využít vázací techniky zvané splicing, která zachová 90–95 % pevnosti,[20] pro popruhy se téměř výhradně používá šití. U klasických polyamidových materiálů (nylon) je ztráta pevnosti u většiny uzlů plně srovnatelná s ohybem v karabině, který je, při horolezeckém způsobu použití, přítomen prakticky vždy. Podle testů DAV je pevnost pro různé průměry smyček i popruhů při ohybu v karabině o 180° přibližně 72 % jak pro polyamid, tak pro Dyneemu a Kevlar.[21] Použití vůdcovského uzlu a rybářské spojky pro Dyneemu ovšem vykázalo další pokles pevnosti přibližně na čtvrtinu, dvojitá zhruba na polovinu, zatímco trojitá rybářská spojka na tři čtvrtiny (z oněch 72 %).[21]

Hlavní oblasti použití

editovat

Vybrané druhy uzlů

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Zatímco v běžném jazyce může smyčka znamenat obojí, pro odlišení se někdy přidává pevná, v horolezecké terminologii je pevná smyčka obvykle bez přívlastku, nebo je implicitně obsažen v termínech jako dračí smyčka či jisticí smyčka, ČSN 83 2610 definuje smyčku výhradně jako kluzné oko s možnosti plynulého stahování.[1] Zajímavostí je zařazení dračí smyčky do této skupiny, ačkoli pro ni to platí pouze v případě použití materiálů s extrémně nízkým koeficientem tření.
  2. ↑ Uzel na kapesníku má původ v první polovině 19. století,[8][9] ale stejný princip je uveden již v Bibli.[10] Technika prakticky vymizela na konci 20. století, v souvislosti s rozvojem informačních technologií a papírových kapesníků.
  3. ↑ Ne nadarmo se Navy SEALs učí pouhých pět druhů uzlů, ale musí je umět uvázat potmě a v patnáctimetrové hloubce na nádech.[14]
    Podobně Frank & Kublák považují za absolutní nezbytnost i pro každého lezce zvládnutí osmičkového, dvojitého rybářského, půlloďáku a prusíku se zavázanýma očima a zlomenou rukou.[2]

Reference

editovat
  1. ↑ ČSN 83 2610 Uzlování - Terminologie. [s.l.]: Česká agentura pro standardizaci, 2021. S. 8. 
  2. ↑ a b FRANK, Tomáš; KUBLÁK, Tomáš. Horolezecká abeceda. Praha: Epocha, 2007. ISBN 978-80-87027-35-6. Kapitola Terminologie s uzlováním související, s. 34-35. 
  3. ↑ ČSN 83 2610 Uzlování – Terminologie (náhled) [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ The palaeoenvironment of the ’Antrea net find’ [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ JACOBSEN, Lyle E. Use of Knotted String Accounting Records in Old Hawaii and Ancient China. accountingin.com [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Experts 'decipher' Inca strings [online]. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Uzel na kapesníku [online]. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mám šáteček, mám. Rozkvět. Čís. 12/1925, s. 13. Dostupné online. 
  9. ↑ sich einen Knoten ins Taschentuch machen [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ 4. kniha Mojžíšova - Nm 15, 37–39 (Kral, ČEP)
  11. ↑ The Mathematical Theory of Hitches Matt Krauel Abstract [online]. [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ IDEAL KNOTS. Příprava vydání A. Stasiak, V. Katritch, L. H. Kauffman. Singapore: World Scientific Publishing Co. Pte. Ltd., 1998. ISBN 981-02-3530-5. S. 119. (anglicky) 
  13. ↑ Kolik vůbec existuje uzlů? [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Navy SEAL Underwater Knot Tying Test [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ 6 základních uzlů [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ 7 základních uzlů a jejich použití v outdooru [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  17. ↑ Učebnice HS - Uzly [online]. [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ Duane Raleigh. Knots & Ropes for Climbers. Mechanicsburg, PA: STACKPOLE BOOKS, 1998. ISBN 0-8117-2871-4. (anglicky) 
  19. ↑ Ropers Knots Page - Single Loops [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ POLMAN, Jan-Willem. Splicing modern ropes꞉ a practical handbook. London: Bloomsbury Publishing Plc, 2018. ISBN 978-1-4729-5277-6. (anglicky) 
  21. ↑ a b Knotenfestigkeit bei Schlingen und Reepschnüren (DAV Panorama 4/2007) [online]. [cit. 2024-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uzel&oldid=24508398“