Tisovec Montezumův
Tisovec Montezumův (Taxodium mucronatum, v nahuatlu Ahuehuete), je jehličnan z rodu tisovec. Přirozenou oblastí jeho výskytu je Mexiko, údolní niva řeky Rio Grande na jihu Texasu,[2] a departement Huehuetenango v Guatemale.[3] Tisovec Montezumův je od roku 1910 mexickým národním stromem.[4]
 Tisovec Montezumův | |
|---|---|
 Tisovec Montezumův, zvaný Tulský strom, v Santa María del Tule, Oaxaca, Mexiko | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | tisovec (Taxodium) |
| Binomické jméno | |
| Taxodium mucronatum Ten., 1853 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatTento mohutný stálezelený či poloopadavý strom dorůstá do výšky až 40 m a jeho kmen dosahuje běžně průměru 1 – 3 m, výjimečně však i mnohem víc – viz níže. Listy jsou uspořádány spirálovitě, ale u základny jsou zkroucené a leží ve dvou vodorovných řadách. Jehlice jsou 1 – 2 cm dlouhé a 1 – 2 mm široké. šišky mají vejcovitý tvar a jsou 1,5 – 2,5 cm dlouhé a 1 – 2 cm široké.
Na rozdíl od tisovce dvouřadého a tisovce vystoupavého vytváří tisovec Montezumův jen zřídkakdy vzdušné dýchací kořeny.[2] Stromy, jež rostou v mexické vysočině, dosahují úctyhodné mohutnosti.
Tulský strom
editovat
Nejznámějším tisovcem Montezumovým je takzvaný Tulský strom (španělsky El Árbol del Tule), který roste ve městě Santa Maria del Tule v jihomexickém státě Oaxaca. Jedná se o zřejmě nejstatnější strom na světě s průměrem kmene 14 m a obvodem 42 m.[2][5] Soutěžit s ním může jen baobab z Glencoe z jihoafrické provincie Limpopo. Stáří Tulského stromu se odhaduje mezi 2000 a 4000 roky. Původně stál zřejmě v zaplavované oblasti, která je však dnes již suchá, a proto strom jeví kvůli nedostatku vody a silnému znečištění ovzduší v okolí známky špatného zdraví a zřejmě pomalu umírá.
Výskyt
editovatTisovec Montezumův je zejména pobřežní strom, který roste podél vyvýšených říčních břehů, lze ho však také najít v okolí pramenů a močálů. Jeho stanoviště se nachází ve výškách od 300 do 2500 metrů, v Mexiku roste převážně ve vysočině mezi 1600 až 2300 metry. Je značně tolerantní vůči suchu, velmi rychle roste a dává přednost místům, kde je celoročně deštivé podnebí nebo alespoň značné letní srážky.
Vědecká synonyma
editovat- Taxodium distichum var. mucronatum (Ten.) A. Henry
- Taxodium mexicanum (Carrière)
- Taxodium distichum var. mexicanum (Carrière) Gordon
- Cuprespinnata mexicana (Carrière) J. Nelson[2]
Tisovec v dějinách
editovatKromě toho, že se Ahuehuete stala v roce 1910 mexickým národním stromem, je posvátná pro původní mexické obyvatele a hraje významnou roli v zapotéckých mýtech o stvoření světa.[6] Slunečník z listů āhuēhuētlu a pōchōtlu (tisovce Montenzumova a vlnovce pětimužného) představoval u Aztéků symbolicky vládcovu moc.[7] A podle legendy to byl právě tento strom, pod nímž v roce 1520 u Popotly plakal Hernán Cortés[8] po útěku španělských conquistadorů z Tenochtitlánu během bitvy nazvané La Noche Triste (Žalostná noc).[9]
Užití
editovatMontezumův cypřiš se již od předkolumbovských dob používal k okrasným účelům. Aztékové sázeli āhuēhuētl pro jeho spojení s vládcem podél cest, po nichž se v dnešním parku Chapultepec ubírala procesí.[10] Stromy jako āhuēhuētl sloužily k budování umělých ostrovů zvaných chinampa v mělkých jezerech Mexického údolí, kdy se vnitřní prostor obdélníků o rozměrech obvykle cca 2,5 x 30 m,[11] po jejichž obvodu se vysazovaly vodomilné stromy, vyplnil organickou hmotou rostlin a vysoce úrodným bahnem, které se vyzvedávalo ze dna jezera.[2] Tisovce také před příchodem Španělů lemovaly břehy zavlažovacích kanálů.[4]
V Mexiku se tyto stromy běžně vysazují v parcích a v zahradách. Dřevo tisovce slouží ke zhotovování trámů pro stavbu domů a pro výrobu nábytku.[9] Aztékové pomocí jeho pryskyřice léčili dnu, různé vředy, kožní onemocnění, rozličná zranění a bolesti zubů. Odvar z kůry sloužil jako diuretikum ke zyýšení vylučování moči a jako prostředek vyvolávající nebo upravující menstruaci. Mast zhotovená ze dřeva se používala k léčbě zánětu průdušek. Listy sloužily jako prostředek k uvolnění a pomáhaly snižovat svědění.[12]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Taxodium mucronatum na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e The Gymnosperm Database
- ↑ VEBLEN, Thomas T. Guatemalan Conifers. Unasylva. Food and Agriculture Organization, 1977. Dostupné online [cit. 2009-10-14].
- ↑ a b DEBRECZY, Zsolt; ISTVÁN RÁCZ. El Arbol del Tule: The Ancient Giant of Oaxaca. Arnoldia. Arnold Arboretum of Harvard University, Winter 1997–1998, s. 3–11. Dostupné online.
- ↑ Mitchell, A. (1983). Trees in Mexico. Int. Dendrol. Soc. Yearbook 1983: 88–95.
- ↑ Taxodium mucronatum Montezuma Bald Cypress [online]. California Polytechnic State University [cit. 2009-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18.
- ↑ HASKETT, Robert. Primordial Titles [online]. University of Oregon, 2007 [cit. 2009-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-27.
- ↑ GEIGER, John Lewis. A Peep at Mexico: Narrative of a Journey Across the Republic from the Pacific to the Gulf in December 1873 and January 1874. [s.l.]: Trübner and Co., 1874. Dostupné online. S. 268.
- ↑ a b FELGER, Richard Stephen; MATTHEW BRIAN JOHNSON; MICHAEL FRANCIS WILSON. The Trees of Sonora, Mexico. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-19-512891-8. S. 41.
- ↑ EVANS, Susan Toby. Botanical Progress, Horticultural Innovation and Cultural Changes. Redakce Michel Conan W. John Kress. [s.l.]: Dumbarton Oaks, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88402-327-2. S. 90.
- ↑ Aztec farming [online]. Aztec-history [cit. 2012-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SULLIVAN, Janet. Taxodium mucronatum [online]. United States Forest Service, 1994 [cit. 2009-10-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tisovec Montezumův na Wikimedia Commons - Taxodium mucronatum [online]. United States Geological Survey. Dostupné online.
