Teretistris

rod ptáků

Teretistris (česky lesňáček, toto jméno je však využíváno pro více různých rodů) je rod pěvců řazený do samostatné čeledi Teretistridae. Zahrnuje pouze dva druhy pocházející z Kuby.

Jak číst taxoboxLesňáček
alternativní popis obrázku chybí
lesňáček západokubánský
(Teretistris fernandinae)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
ČeleďTeretistridae
Baird, 1864
Rodlesňáček (Teretistris)
Cabanis, 1855
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Za popisnou autoritu rodu Teretistris je pokládán německý ornitolog Jean Cabanis (1855). Rod se dělí na následující dvojici druhů:[1][2]

Lesňáčci rodu Teretistris tradičně vystupovali přímo v rámci širší čeledi lesňáčkovitých (Parulidae). Molekulárně-fylogenetická studie Lovette & Bermingham (2002) nicméně dospěla k závěrům, že zatímco většina tradičně uznávaných lesňáčkovitých tvořila dobře podporované monofylum, rody Teretistris, Microligea, Zeledonia, Icteria, Granatellus a Xenoligea vystupovaly mimo tento klad.[3] Studie Klicka & kol. (2007)[4] vyhodnotila rod Teretistris jako sesterský vůči rodu Spindalis, naproti tomu práce Barker & kol. (2013)[5] dospěla k závěru, že rod Teretistris utváří klad společně s rody Icteria a Zeledonia a čeleděmi Parulidae a Icteridae (česky vlhovcovití).[6] Studie z roku 2013 zároveň doporučila, aby byl rod Teretistris hodnocen v rámci samostatné čeledi Teretistridae Baird, 1864[7].[5] K témuž přístupu se k červnu 2024 kloní i IOC World Bird List.[1]

Rod Teretistris představuje jednu z linií odvětvujících se uvnitř širšího kladu sdružujícího zpěvné s devíti ručními letkami („nine-primaried oscine group“).[8]

 
Teretistris fornsi

Jde o menší pěvce se zaoblenými křídly, středně dlouhým ocasem a středně velkou hlavou, již nese krátký, ale mohutný krk. Zobák je velmi mírně zahnutý směrem dolů.[8] V případě lesňáčka západokubánského činí celková délka těla asi 13 cm a hmotnost 6,5–18,5 g, lesňáček východokubánský dosahuje podobné velikosti, ale jeho hmotnost se odhaduje na 7,4–13 g. Zbarvení peří se pohybuje převážně v šedých a žlutých odstínech, přičemž v případě obou druhů se objevuje nápadný žlutý oční kroužek. Není vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus.[9]

Ekologie a chování

editovat

Oba dva druhy lesňáčků se vyskytují výhradně na Kubě a přidružených ostrovech, jako je Ostrov Mládeže. Co se týče přirozeného prostředí, jde o poměrně přizpůsobivé pěvce, kteří žijí především v různých typech lesů se zachovalým podrostem, stejně jako v křovinatých stanovištích na vyprahlejších lokalitách. Vyskytují se jak v nížinách, tak v horských oblastech. Živí se především hmyzem a dalšími bezobratlými, oba dva druhy jsou nicméně známy i tím, že dovedou přemoci menší obratlovce, jako jsou ještěrky. Část jídelníčku tvoří i plody. Mimo období hnízdění mají tito ptáci ve zvyku utvářet hejna, jež se navíc sdružují i s hejny ostatních místních pěvců.[8][9]

Oba dva druhy se ozývají bzučivým zpěvem, jenž prokládají sladšími a melodičtějšími tóny.[9]

Hnízdní sezóna připadá na měsíce mezi březnem a červencem. Jednoduchá otevřená hnízda si lesňáčci staví ve vegetaci nízko nad zemí, přičemž je často ukrývají v hustých trsech epifytních tilandsií. Snůška činí 2 nebo 3 vejce, inkubace trvá 8 až 9 dní a mláďata na hnízdě zůstávají 10 až 11 dní. Informace o hnízdění však v případě obou druhů zůstávají sporé.[8]

Ohrožení

editovat

Oba dva druhy považuje Mezinárodní svaz ochrany přírody za málo dotčené (k červnu 2024).

Reference

editovat
  1. a b Caribbean “tanagers”, Wrenthrush, Yellow-breasted Chat – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  2. HUDEC, K. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003. S. 264. 
  3. LOVETTE, I. J.; BERMINGHAM, E. What is a Wood-Warbler? Molecular Characterization of a Monophyletic Parulidae. The Auk. 2002-07-01, roč. 119, čís. 3, s. 695–714. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/119.3.695. (anglicky) 
  4. KLICKA, John; BURNS, Kevin; SPELLMAN, Garth M. Defining a monophyletic Cardinalini: A molecular perspective. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-12, roč. 45, čís. 3, s. 1014–1032. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2007.07.006. 
  5. a b BARKER, F. Keith; BURNS, Kevin J.; KLICKA, John. Going to Extremes: Contrasting Rates of Diversification in a Recent Radiation of New World Passerine Birds. Systematic Biology. 2013-03-01, roč. 62, čís. 2, s. 298–320. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/sys094. (anglicky) 
  6. TiF Checklist: CORE PASSEROIDEA IV — Phaenicophilidae, Icteridae, Parulidae. jboyd.net [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  7. Baird S.F. . Review of American birds. Part 1. North and Middle America , Smithsonian Miscellaneous Collections , 1864 , vol. 181  pg. vii + 478 
  8. a b c d WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 537. (anglicky) 
  9. a b c DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Weavers to New World Warblers. Barcelona: Lynx Editions, 2010. (Handbook of the Birds of the World; sv. 15). ISBN 978-84-96553-68-2. S. 777. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat