Tatra T6B5 (podtyp tramvaje T6, v bývalém Sovětském svazu označovány jako T3M) je typ tramvaje vyráběné v československém (později českém) podniku ČKD Tatra od poloviny 80. let minulého století do konce 20. století.

Tatra T6B5
Tatra T3M
Souprava vozů T6B5SU v Samaře
Souprava vozů T6B5SU v Samaře
TypT6B5
VýrobceČKD Praha,
závod Tatra Smíchov

Tatra-Yug
Prototyp(y)1983
Výroba v letech1983–2007
Vyrobeno kusů1 279
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)15 300 mm
Šířka2 500 mm
Výška skříně3 145 mm
Pohotovostní hmotnost18 400 kg
Max. rychlost65 km/h
Rozchod1 435/ 1 524 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení40
Míst k stání80 (5 os./m²), 128 (8 os./m²)
Motory a elektrická výzbroj
MotoryTE 023
Počet a výkon motorů4×45 kW
Elektrická výzbrojUB26-P, tyristorová TV3
Napájecí napětí600 V
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstrukce

editovat

Tramvaj T6B5 vychází (stejně jako ostatní typy československých tramvajových vozů 80. let) z konstrukce typu Tatra T5 ze začátku 70. let 20. století. Jde o jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz se třemi dveřmi a standardní výškou podlahy. Vozy jsou vybaveny elektrickou tyristorovou výzbrojí typu TV3.

Novinkou byly mechanické kotoučové brzdy s brzdovým kotoučem na hřídeli motoru. Ovládány byly prostřednictvím táhel, elektromagnetickými pružinovými brzdiči, používanými u vozů Tatra od typu T1 dodnes.

V roce 1993 byla založena česko-ukrajinská firma Tatra-Jug pro konečnou montáž tramvají dodaných z Prahy. Firma ale prodala pouze 39 vozů, ostatní čekaly na kupce. Až v roce 2003 bylo 10 vozů opraveno a zkompletováno firmou Inekon v ostravském dopravním podniku a následně prodáno městu Iževsk. Poslední čtyři tramvaje byly v Ostravě dokončeny roku 2007 pro ruskou Ufu.

Do tohoto typu tramvaje je možno montovat podvozky pro normální rozchod koleje 1435 mm a rozchod 1524 mm, který používá většina dopravců ve městech bývalého SSSR.

Vozy T6B5 nemají zúženou vozovou skříň v oblasti prvních a posledních dveří (představků). Bočnice skříně jsou tak v jedné rovině od předního a zadního čela. Vozidla díky tomu působí mohutněji než typ T6A5, ale fakticky širší nejsou.

Široká čela však neumožňovala využívat tyto vozy v tramvajových sítích většiny českých měst. V obloucích výrazně vybočovala z profilu a přesahy skříně vozu byly značné.

Označení T3M

editovat

Aby se sovětští provozovatelé nového typu nebáli, obdržely tramvaje T6B5 obchodní označení T3M odkazující na pouhou modernizaci osvědčených vozů Tatra T3, i když T6B5 je zcela odlišný a nově vyvinutý vůz.

Prototypy

editovat

Na začátku 80. let 20. století bylo potřeba nahradit už poněkud zastaralé tramvaje T3 novým, modernějším typem. Vyrobilo se mnoho prototypů, ale až typ T6B5 byl schválen do výroby (ale pouze pro zahraniční zákazníky).

V roce 1983 byly vyrobeny dva prototypy vozu T6B5, které byly ihned poté zkoušeny na pražské tramvajové síti pod čísly 0016 a 0017. O rok později byly předány do Moskvy, kde obdržely čísla 001 a 002 a byly dále testovány. O něco později byly nasazeny do běžného provozu. V roce 1994 byly vozy přečíslovány na 0301 a 0302. V současnosti je v provozu pouze tramvaj ev.č. 0301, druhý vůz se používá jako služební. Žádné další tramvaje tohoto typu už do Moskvy dodány nebyly.

Přehled dodaných nových vozů (přímo z výroby). Tramvaje si různé dopravní podniky prodávaly, takže počet měst, kde je (nebo byl) v provozu typ T6B5, je zřejmě vyšší. V letech 19832007 bylo vyrobeno 1279 vozů.

Současný stát Město Článek Typ Roky dodávek Počet vozů Evidenční čísla
při dodání
Poznámky
Bělorusko  Bělorusko Minsk článek T6B5SU 19901996 24 kusů 001 – 025 číslo 022 neobsazeno
Bulharsko  Bulharsko Sofie článek T6B5B 1989 37 kusů 4101 – 4137
Lotyšsko  Lotyšsko Riga článek T6B5SU 19881990 62 kusů 201 – 262, viz též pozn.
Rusko  Rusko Barnaul článek T6B5SU 19851989 106 kusů 1001 – 1032
3001 – 3209
s mezerami
Iževsk článek 19872003 45 kusů
T6B5SU 19871991 35 kusů 2001 – 2035
T6B5-RA 2003 10 kusů 2036 – 2045
Jekatěrinburg článek T6B5SU 19871989 34 kusů 357 – 372
730 – 747
Kursk článek T6B5SU 19871995 78 kusů 009 – 086
Lipeck článek T6B5SU 19881989 45 kusů 2101 – 2145
Moskva článek T6B5SU 1984 2 kusy 001 – 002
Nižnij Novgorod článek T6B5SU 19881989 25 kusů 2901 – 2925
Novokuzněck článek T6B5SU 1989 15 kusů 215 – 228
Orel článek T6B5SU 19891990 14 kusů 086 – 099
Rostov na Donu článek T6B5SU 19881989 40 kusů 800 – 839
Samara článek T6B5SU 19891993 48 kusů 853 – 867
1003 – 1036
číslo 1024 neobsazeno
Tula článek T6B5SU 19881996 77 kusů viz poznámka
Tver článek T6B5SU 19851988 35 kusů 1, 3-4, 6, 9, 11-38, 136, 138
Ufa článek 19882007 34 kusů
T6B5SU 1988 30 kusů 1101 – 1130
T6B5-MPR 2007 4 kusy 2007 – 2009, 2031
Uljanovsk článek T6B5SU 19881990 45 kusů 2173 – 2217
Vladikavkaz článek T6B5SU 1988 20 kusů 110 – 129
Volgograd článek T6B5SU 19871989 20 kusů 2834 – 2853
Voroněž článek T6B5SU 1989 12 kusů 105 – 116
Severní Korea  Severní Korea Pchjongjang článek T6B5K 19901992 129 kusů 1046 – 1174
Ukrajina  Ukrajina Charkov článek T6B5SU 19881990 55 kusů 1519 – 1573 od 2007: 4519 – 4573
Dnipro článek T6B5SU 19962002 12 kusů 3001 – 3012
Doněck článek T6B5SU 2003 8 kusů 3001 – 3008
Kamjanske článek T6B5SU 19962000 5 kusů 2000 – 2004
Kyjev článek T6B5SU 19851994 97 kusů 001 – 077
100, 101
301 – 318
Kryvyj Rih článek T6B5SU 1993 1 kus
Mykolajiv článek T6B5SU 20002001 3 kusy 1915, 2001, 2002
Oděsa článek T6B5SU 1999 1 kus 7001
Záporoží článek T6B5SU 19881996 50 kusů 417 – 466
Uzbekistán  Uzbekistán Taškent článek T6B5SU 19911999 100 kusů 2701 – 2757 další čísla nezjištěna

Poznámky:

Kyjev byl prvním městem v Sovětském svazu, které obdrželo tramvaje typu T3 (rok 1964). Předávka nových vozů typu T3M byla proto načasována tak, aby to byl právě Kyjev, který jako první obdrží novou generaci těchto vozů (rok 1985, prototypy do Moskvy se nepočítají, Tver a Barnaul byly o cca měsíc opožděny).

Tula: vozy T6B5SU obdržely čísla 13, 14, 17, 18, 23 – 30, 47, 48, 83, 84, 301 – 358.

Riga: evidenční číslo je nyní skryto v pětimístném označení, kde první cifra je kód vozovny a pátá cifra je kontrolní

Některé vozy z 90. let a všechny vozy z přelomu 20. a 21. století vyrobila ukrajinská firma Tatra-Jug.

Součet kusů v tabulce udává číslo 1358; stránka Transphoto.ru udává počet 1285 kusů.

Externí odkazy

editovat