Tangara portorická
Tangara portorická (Nesospingus speculiferus) je druh pěvce, jediný zástupce rodu Nesospingus.
 Tangara portorická | |
|---|---|
 Tangara portorická | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Nesospingidae Barker & kol., 2013 |
| Rod | tangara (Nesospingus) Sclater, 1885 |
| Binomické jméno | |
| Nesospingus speculiferus (Lawrence, 1875) | |
 Rozšíření tangary portorické (zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
editovatTangaru portorickou roku 1875 vědecky popsal americký amatérský ornitolog George Newbold Lawrence, a sice jakožto možného zástupce rodu Chlorospingus.[2] Popisnou autoritu současného monotypického rodu Nesospingus představuje anglický ornitolog Philip Lutley Sclater (1885).
Ačkoli ve starší literatuře tento rod tvoří součást početné čeledi tangarovitých (Thraupidae), v současném systému vystupuje jakožto samostatná linie odvětvující se uvnitř širšího kladu sdružujícího zpěvné s devíti ručními letkami („nine-primaried oscine group“).[3] Rod Nesospingus je klasifikován buďto společně s rodem Spindalis v rámci širší čeledi Phaenicophilidae,[4] anebo všechny tři linie vystupují na úrovni samostatných čeledí. Popisnou autoritu samostatné čeledi Nesospingidae v takovém případě představuje Barker & kol., 2013.[5] IOC World Bird List k červnu 2024 zastával systém operující se třemi samostatnými čeleděmi.[6]
Tangara portorická nezahrnuje žádné klasifikované poddruhy.[6]
Popis
editovatTangara portorická dosahuje velikosti 18–20 cm a hmotnosti 28,7–40 g, jde tak o relativně statného pěvce, jenž je navíc vybaven mohutným zobákem. Peří na svrchních partiích je matně olivově hnědé, zbarvení per na křídlech se pohybuje mezi hnědou a načernalou, s malou bílou skvrnou na základně ručních letek. Hlava je hnědá, hrdlo ale jasně bílé. Zbytek spodních partií bývá matně bělavý a probarvený hnědé či šedě. Duhovka je tmavě hnědá, zobák tmavě hnědošedý (jeho spodní polovina bývá světlejší), končetiny tmavě šedé. Není vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus.[7]
Chování a ekologie
editovatJde o endemita centrální oblasti ostrova Portoriko, podle Mezinárodního svazu ochrany přírody žije v nadmořských výškách od 200 do asi 1 200 m.[8] Jeho přirozeným biotopem jsou především vlhké podhorské a horské lesy, v nižších polohách obývá i palmové lesy, houštiny, ale i kávovníkové plantáže. Tangara portorická se živí všežravě, její jídelníček zahrnuje jak masitou složku, tak ovoce či semena.[3] Vyjma různých bezobratlých, kteří tvoří klíčový díl potravy, loví i některé druhy menších obratlovců, jako jsou ještěrky nebo žáby, například hojné bezblanky Eleutherodactylus spp. Možná mohou zabíjet i mláďata jiných menších pěvců ostrova, jako je kolibřík portorický (Riccordia maugaeus), zelenáček vousatý (Vireo altiloquus) či zelenáček portorický (V. latimeri).[9]
Tangary portorické představují poměrně hlučné ptáky, ačkoli vzhledem k tomu, že se většinou krmí v husté vegetaci, není snadné je spatřit ve volné přírodě a o jejich chování se ví poměrně málo. Mimo období hnízdění často žijí v mezidruhových hejnech, v nichž plní roli dominantního druhu.[3] Jde o jednoho z ptáků, u něhož bylo popsáno komfortní chování známé jako mravenčení (anglicky anting).[10]
Hnízda si tito ptáci budují na menších stromcích, jde o otevřené šálkovité stavby z pírek a stébel trav. Období rozmnožování připadá na měsíce mezi lednem a srpnem. Samice klade 2 až 3 krémově bílá vejce, jež zdobí výrazné skvrnění, další informace o hnízdění však zůstávají neznámé.[7]
Ohrožení
editovatMezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2022 pokládá tangaru portorickou za zranitelný druh, a to v návaznosti na dopad hurikánů Irma a Maria z roku 2017 na přírodu ostrova. Celková velikost populace nebyla kvantifikována, IUCN však předpokládá celkový klesající trend.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ LAWRENCE, George N. Descriptions of five new Species of American Birds.. Ibis. 1875-07, roč. 17, čís. 3, s. 383–387. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 0019-1019. DOI 10.1111/j.1474-919X.1875.tb05985.x. (anglicky)
- ↑ a b c WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 548. (anglicky)
- ↑ OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. PMID 30936315. (anglicky)
- ↑ BARKER, F. Keith; BURNS, Kevin J.; KLICKA, John. Going to Extremes: Contrasting Rates of Diversification in a Recent Radiation of New World Passerine Birds. Systematic Biology. 2012-12-29, roč. 62, čís. 2, s. 298–320. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/sys094.
- ↑ a b Caribbean “tanagers”, Wrenthrush, Yellow-breasted Chat – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ a b DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Cardinals to New World Blackbirds. Barcelona: Lynx Editions, 2011. (Handbook of the Birds of the World; sv. 16). ISBN 978-84-96553-78-1. S. 300–301. (anglicky)
- ↑ a b BirdLife International. Puerto Rican Tanager [online]. IUCN, 2022 [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ PÉREZ-RIVERA, Raúl A. The Importance of Vertebrates in the Diet of Tanagers (La Importancia de Vertebrados en la Dieta de Plañideras). Journal of Field Ornithology. 1997, roč. 68, čís. 2, s. 178–182. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 0273-8570.
- ↑ KING, Warren B.; KEPLER, Cameron B. Active Anting in the Puerto Rican Tanager. The Auk. 1970, roč. 87, čís. 2, s. 376–378. Dostupné online [cit. 2024-06-15]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4083939.
Literatura
editovat- PÉREZ-RIVERA, R. A. Notes on the Breeding of the Puerto Rican Tanager (Nesospingus speculiferus). Caribbean Journal of Science. 1993, s. 262–264. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tangara portorická na Wikimedia Commons 
Taxon Nesospingus speculiferus ve Wikidruzích
