Tambovská oblast
Tambovská oblast (rusky Тамбо́вская о́бласть, Tambovskaja oblasť) je jedna z oblastí (federálních subjektů) ve středním Rusku. Administrativním centrem je město Tambov. V roce 2020 se počet obyvatel pohyboval těsně nad hranicí jednoho milionu.
| Tambovská oblast Тамбовская область | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Hymna: Proščanije slavjanki | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Tambov |
| Souřadnice | 52°43′12″ s. š., 41°27′11″ v. d. |
| Rozloha | 34 300 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 956 292 (2024) |
| Hustota zalidnění | 27,9 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové (96,5 %), Ukrajinci, Romové, Arméni a další |
| Náboženství | převážně pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 23 rajónů |
| Vznik | 27. září 1937 |
| gubernátor | Jevgenij Pervyšov (prozatímní) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-TAM, kód 68 |
| Označení vozidel | 68 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatTambovská oblast se nalézá v evropské části Ruska a spadá pod Centrální federální okruh. Patří mezi menší administrativní celky Ruska (co do rozlohy zaujímá 63. místo). Rozkládá se ve vzdálenosti přibližně 400–500 km jihovýchodně od ruské metropole Moskvy. Sousedí s pěti dalšími oblastmi – Lipeckou, Rjazaňskou, Penzenskou, Saratovskou a Voroněžskou.
Oblast leží v středu Oksko-donské roviny, částečně do ní zasahuje i Středoruská vysočina. Má úrodnou černozemní půdu. Leží na rozvodí mezi Donem a Volhou – Tambovem protéká řeka Cna (povodí Oky, potažmo Volhy), zatímco řeky Voroněž a Biťug směřují na jih a ústí do Donu, stejně jako řeky Savala a Vorona (přítok Chopjoru) na východě oblasti.
Administrativní dělení
editovatOblast se člení na 7 městských okruhů a 23 rajónů, ve kterých se dále nachází 247 obcí. Vedle Tambova (293 000 obyv.) je dalším větším městem Mičurinsk (93 000), dále pak Rasskazovo, Moršansk, Kotovsk, Kirsanov a Uvarovo.
Historie
editovatPůvodně byl Tambov sídlem rozlehlé gubernie (od roku 1796). Po několika vlnách územně-správních změn v počátcích SSSR vznikla Tambovská oblast vydělením z Voroněžské oblasti 27. září 1937.
Tambovské povstání v letech 1920–1921 bylo jedno z největších lidových povstání během občanské války v Rusku proti moci Sovětů.
Obyvatelstvo
editovatOblast během 20. století postihlo vylidňování venkova, které pokračuje i v 21. století. Počet obyvatel se v roce 2005 odhadoval na 1 144 800[2], v roce 2020 to bylo již jen 1 006 700.
- Narození: 9911(2007)
- Úmrtí: 19 537(2007)[3]
- Obyvatel žijících ve městech: 57,2 %
- Obyvatel žijících na venkově: 42,8 %
- Roční přírůstek obyvatel: 0,2 %
Národnostní složení
editovatOblast patří v rámci Ruska mezi národnostně homogenní: 96,5 % tvořili v roce 2002 Rusové, zbytek menšiny zastoupená každá méně než 1 % (Ukrajinci, Romové, Arméni, Tataři aj.)
Průmysl a doprava
editovatOblast spadá pod Centrálně-černozemní ekonomický rajón. V průmyslu převažuje potravinářství a strojírenství. Oblastí prochází ropovod Družba.
Přes Mičurinsk na západě oblasti vede hlavní železniční tah JIhovýchodní dráhy Moskva – Rostov na Donu. Zbývající tratě jsou neelektrifikované a vedou ve směru Mičurinsk – Tambov – Saratov a Tambov – Balašov.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Tambov Oblast na anglické Wikipedii a Тамбовская область na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Number of de-jure (resident) population on subjects of Russian Federation
- ↑ Archivovaná kopie. www.invest-tambovregion.ru [online]. [cit. 2008-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tambovská oblast na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální stránky Archivováno 2. 8. 2016 na Wayback Machine.
- (rusky) Fotky Tambova a tambovské oblasti
