Třída Vauquelin

Třída Vauquelin
	Vauquelin
Obecné informace
Uživatel	Francouzské námořnictvo
Typ	torpedoborec
Lodě	6
Osud	6 ztraceno
Předchůdce	třída Aigle
Nástupce	třída Le Fantasque
Technické údaje
Výtlak	2441 t (standardní); 3140 t (plný)
Délka	122,4 m (mezi svislicemi); 129,3 m
Šířka	11,84 m
Ponor	4,97 m
Pohon	4 kotle, 2 turbínová soustrojí; 2 lodní šrouby; 64 000 shp
Rychlost	36 uzlů
Dosah	3650 nám. mil při 18 uzlech
Posádka	230
Výzbroj	5× 138,6mm kanón (5×1); 4× 37mm kanón (2×2); 4× 13,2mm kulomet Hotchkiss (2×2); 7× 550mm torpédomet (1×3, 2×2); 4 vrhače, 2 spouštěče hlubinných pum; 50 min

Třída Vauquelin byla třída „supertorpédoborců“ francouzského námořnictva postavených před druhou světovou válkou. Třídu tvořilo šest jednotek. Všechny byly za války ztraceny.

Stavba

Šest jednotek této třídy bylo objednáno v rámci programu pro roky 1928–1929. Jednalo se o vylepšenou verzi předcházející třídy Aigle. Do služby byly přijaty v letech 1933–1934. Do jejich stavby se zapojilo pět loděnic. Dvě jednotky postavila loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire a dále po jedné loděnice Ateliers et Chantiers de France v Dunkerku, Ateliers et Chantiers de Penhoët v Saint-Nazaire, Ateliers et Chantiers de Bretagne v Nantes, Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne.^[2]

Jednotky třídy Vauquelin:^[2]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Osud
Vauquelin	Ateliers et Chantiers de France	1930	29. března 1931	březen 1934	V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Cassard	Ateliers et Chantiers de Bretagne	1930	8. listopadu 1931	říjen 1933	V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Maillé Brézé	Ateliers et Chantiers de Penhoët	1930	9. listopadu 1931	duben 1934	Dne 30. dubna 1940 ho v Greenocku zničil výbuch vlastního torpéda.
Kersaint	Ateliers et Chantiers de la Loire	1930	14. listopadu 1931	leden 1934	V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Tartu	Ateliers et Chantiers de la Loire	1930	7. prosince 1931	únor 1933	V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Chevalier Paul	Forges et Chantiers de la Méditerranée	1931	21. března 1932	srpen 1934	V letech 1940–1941 podřízen vládě ve Vichy. Dne 16. června 1941 u Latákie potopen britskými bombardéry.

Konstrukce

Vauquelin při spuštění na vodu

Plavidla měla typickou čtyřkomínovou siluetu. Výzbroj tvořilo pět 138,6mm kanónů umístěných v jednodělových věžích. Ty doplňovaly čtyři 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a sedm 550mm torpédometů. K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum. Mohly nést až 50 min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle (Yarrow nebo Penhoët) a dvě turbínová soustrojí Parsons (Cassard Rateau-Bretagne, Vauquelin Zoelly) o výkonu 64 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 3650 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.

Odkazy

Reference

↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 268. (anglicky)
↑ ^a ^b VAUQUELIN destroyers (1933 - 1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Vauquelin na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 268. (anglicky)

[nav-2] VAUQUELIN destroyers (1933 - 1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]