Třída Nelson

třída britských bitevních lodí

Třída Nelson byla třídou bitevních lodí Royal Navy, skládající se z jednotek NelsonRodney. Lodě byly stavěny už v souladu s omezeními, ke kterým se Velká Británie zavázala na Washingtonské konferenci (např. výtlak do 35 000 tun). Ráže jejich hlavních děl měla být omezena na 381 mm, ale jelikož USA (třída Colorado) i Japonsko (třída Nagato) dokončovalo bitevní lodě s děly ráže 406 mm, Velká Británie získala výjimku z desetiletého zákazu na stavbu nových bitevních lodí, aby mohla postavit plavidla se srovnatelnými parametry. Třída Nelson představovala první britské bitevní lodě stavěné od roku 1913, kdy byla objednána třída Revenge a poslední lodě tohoto typu až do roku 1936, kdy byly objednány lodě třídy King George V.

Třída Nelson
HMS Nelson
HMS Nelson
Obecné informace
UživatelVlajka RN Royal Navy
Typbitevní loď
LoděNelson
Rodney
Spuštění na vodu1925
Uvedení do služby1927
Osudsešrotovány 1948–1949
Předchůdcetřída Revenge
Nástupcetřída King George V
Technické údaje
Výtlak33 313 tn (standardní)
41 250 tn (plný)
Délka216,4 m
Šířka32,3 m
Ponor8,5 m
Pohon2 turbínová soustrojí
8 tříbubnových kotlů
45 000 hp
Rychlost23 uzlů
Posádka1314
Výzbroj(po dokončení):
9× 406 mm (3×3)
12× 152 mm (6×2)
6× 120 mm (6×1)
8× 40 mm (8×1)
2× 622mm torpédomet
Pancířboky 356 mm
paluba 159 mm
věže 330 mm

Konstrukce

editovat
 
Nelson

Při jejich stavbě se vycházelo z nerealizovaných projektů G 3 (bitevní křižník) a N 3 (bitevní loď). Hlavní výzbroj tvořilo devět 406mm děl ve třídělových věžích, které byly všechny soustředěny v přední polovině lodi před nástavbou. Na zádi byla soustředěna výzbroj sekundární ráže – 12 kusů 152mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích po třech na každé straně nástavby. Podobné věže byly později používány i u britských lehkých křižníků. Lehká výzbroj se postupně měnila a byla zesilována. Lodě nesly dva pevné podvodní torpédomety. Rodney dostal před válkou katapult (nesl ho do roku 1943).

U lodí bylo použito integrální pancéřování, boční pancéřový pás měl sílu až 356 mm, paluba byla nejsilnější v místě muničních skladů a to 159 mm. Naopak pohonný systém měl pro ušetření hmotnosti nedostatečný výkon 45 000 hp a lodě proto dosahovaly rychlosti jen 23 uzlů, která byla za druhé světové války už nedostatečná. Především během války byly lodě často upravovány, přičemž zejména byla zesilována jejich protiletadlová výzbroj a instalovány moderní radary.

Operační nasazení

editovat

Nelson zasáhla už 30. října 1939 tři torpéda z německé ponorky U-56, která ale nevybuchla. Dne 4. prosince 1939 ho však na osm měsíců vyřadil výbuch německé magnetické miny. Rodney hrál důležitou úlohu při potopení německé bitevní lodě Bismarck. V roce 1941 byly NelsonRodney součástí svazu HGibraltaru. Dne 27. září 1941 byl Nelson při doprovodu konvoje zasažen italským leteckým torpédem. V roce 1942 se NelsonRodney podílely na vylodění v Severní Africe, v následujícím roce i na vylodění na Sicíliiv Itálii. V roce 1944 NelsonRodney podporovaly vylodění v Normandii. V prosinci 1946 byl Rodney převeden do rezervy (pohonný systém měl časté havárie a loď také nebyla do takové míry modernizována jako sesterský Nelson). Obě lodě pak byly sešrotovány v letech 1948–1949.[1]

Reference

editovat
  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 226. 

Literatura

editovat
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

editovat